I já přispívám na charitu, ale vybírám si kde ano a kde ne...

Dvakrát ročně nosim už nenošené oblečení na charitní sbírku, která se pravidelně pořádá v naší vesnici. Skoro každý týden pak někdo vybírá u nás na náměstí buď na postižené děti, na slepé, na děti z nemocnice...

Přispěji ráda, ale onehdá se mi stalo, že jsem šla se svým dvouletým synem a potkali jsme paní, co zase na někoho vybírala. Jako většinou s košíkem v ruce. Hned se k nám měla a jestli přispějeme. Upřímě se mi moc nechtělo - jednak posílám dms a taky jsem už za ten týden přispěla komusi jinému. Měla tam ozdobné knoflíky ve tvaru srdíčka. Viděla malé dítě, tak mu to honem ukázala a že se mu to určitě líbí a tak. Vlastně mu to vnutila. Prostě blbá situace. Tak jsem tedy řekla, že jim přispěji. Čekala jsem nějakých 20 Kč. Paní si ovšem řekla o 50 Kč. Což mi přišlo teda dost.

Když začal starší syn chodit do školky (to jsem měla čerstvě po porodu druhého), měli na nástěnce vyvěšeno, že vybírají na dětské oddělení fakulní nemocnice. Přispěla bych jim, ale když jsem se při pobytu v porodnici od jedné sestry, co tam pracovala dozvěděla, že se tam ztrácejí miliony na dostavbu operačního střediska a pánové ve vedení mají nové domečky, tak jsem řekla, že jim nedám ani korunu. Ačkoliv mi později operovali obě děti. Nechala jsem jim tam akorát nějaké plenky a takové, pro malé děti po operaci, ale peníze ne (teda krom poplatků).

Text nebyl redakcí upraven.

Peníze se dnes "ztrácejí" snad všude. Bohužel na účty těm, kteří to potřebují nejmíň.

Dnes si povídáme na téma charita. Jaký je váš názor?

redakce@zena-in.cz

Reklama