Zdraví

Vy dítě mít nemůžete!

To, co vyslechla jedna ze čtenářek Ženy-in, si vyslechne celá řada žen. Je to verdikt, který pořádně zamává se životem a soukromím každé ženy, která se dozví od svého gynekologa to obávané "Vy dítě mít nemůžete! A nebo jen velmi obtížně." Čtenářka Jana se ovšem nevzdala a začala bojovat. Jak? O tom je následující rozhovor.

Na základě čeho ti vlastně lékař sdělil tenhle verdikt?

"Vycházel z celé řady vyšetření a také z faktu, že ani během dvou let, kdy jsme se opravdu poctivě snažili, nedošlo k otěhotnění."

Jak jsi přistupovala k faktu, že tvoje manželství zůstane bezdětné?

"Jakmile jsem se dozvěděla, že problém je na mojí straně, začala jsem hledat po knihovnách, Internetu a vůbec všude cokoliv, co by mi pomohlo. Hledala jsem "zázračné řešení", jakékoliv, hlavně abych měla svoje miminko."

To ale asi není moc běžný přístup, ne?

"To nevím, byl to můj přístup k věci. Některé ženské mají vztek, jiné jsou smutné. V každém případě je to vždycky problém, a to velký. Já jsem si nikdy doopravdy nepřipustila, že bych mohla zůstat bez dětí. Ovšem úzkostlivě jsem si hlídala cyklus, plodné a neplodné dny ... při mém nepravidelném cyklu to byla utopie, ale  já na tom trvala."

Jak to poznamenalo tvoje manželství?

"Dost - přesněji - důsledkem mého tehdejšího rozpoložení je to, že se dodnes staráme o dvě děti z dětského domova. Nemůžeme si je vzít k sobě, ony to ví, ale obě vědí, že když bude problém, přijedeme a budeme jej řešit. Jinak jakmile jsem uviděla miminko, začala jsem je muchlat, mazlit se s ním ... po potratu jsem se ale nemohla na kočárek ani podívat, okamžitě mi do očí vhrkly slzy."

Jaké byly reakce okolí? Bývalo to moc zlé, když se někdo dozvěděl, že budete pravděpodobně bezdětní?

"Tak tohle mi připadalo zvláštní - horší byly reakce žen než mužů. Ženské buď rýpaly, kdy už to dítě konečně pořídíme - ve stylu "to snad nemůže být takový problém, ne?", nebo to braly tak, jako že vlastně o nic nejde, chce to jen se zapřít a půjde to samo. Nejhorší byly moudré rady typu "zkus to s jiným" nebo "ze zkumavky to jde vždycky" a podobně - to už nebylo o sebezapření, ale o tom, že jsem ztrácela nervy. Naproti tomu chlapi byli mnohem citlivější, což bych do té doby nikdy neřekla."

A má tedy stres vliv na otěhotnění?

"U mě to bylo jednoznačné. Protože můj problém byl hormonální, tak jsem musela dostávat přesně dávkované množství hormonálních přípravků ve speciální ordinaci a jakýkoliv stres měl negativní dopad, protože psychika ovlivňuje hormonální hladiny. Ostatně i péče o děti z domova přispěla ke zklidnění - moje mateřské city se měly na co upnout, nepřemýšlela jsem pořád jen o svých problémech. Důležité bylo i to, že jsem se v té době pustila do obhajování své disertační práce, protože jsem se tím pádem musela soustředit na něco, co s mateřstvím nesouviselo ani okrajově. To mi pomohlo se od problémům s otěhotněním aspoň na čas odpoutat. Jinak můžu říct, že psychická stránka věci tvoří dost podstatný problém u většiny bezdětných párů."

Na tomhle místě jsem rozhovor ukončila. O tom, že odstranění stresu má význam pro budoucí těhotenství, se ví řadu let a myslím, že o tom nikdo nepochybuje. Myslím, že každá z nás musí najít způsob, jak se vyrovnat s podobným problémem. A osobně všem moc přeji, aby se jim to podařilo. A za sebe ještě tiše dodávám - i když se to nepodaří, jsou na světě děti, které taky lásku potřebují  a které ji umí i dát, podobně jako ty dvě, o které se dodnes stará naše čtenářka a její manžel.

         
   
19.11.2004 - Zdraví - autor: Herta

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [143] martisa [*]

    Manx: Hm...tak to by mě teda fakt uzemnilo... "Na dotazy o miminu odpovídá, že nám úplně stačí " - tak na to bych si myslela, že to tak právě vůbec není... Souhlasím s Holubicí (140). Tomu říkám uzemnění. Na to lidi zůstanou jen stát s otevřenou hubou a litují toho, že vůbec rýpali.

    superkarma: 0 22.11.2004, 12:23:11
  2. avatar
    [138] *Kotě* [*]

    snowdrop: No jo, takže si vlastně za to můžu sama, že jsou lidi hrubí, že jo. Nemám být blbec a odpovídat podle pravdy.

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:52:16
  3. avatar
    [135] *Kotě* [*]

    snowdrop: já to nikomu nevykládám, ty jsi nečetla moje příspěvky?

    Já bych řekla, že když se mě někdo zeptá, jestli chceme dítě, já po pravdě odpovím, že ano, on se zeptá, zda se snažíme (už to je debilní otázka, že ) a navrch dodá, jestli víme, jak na to, tak to není nic než obhroublost, neomalenost a vulgárnost.

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:27:28
  4. avatar
    [132] martisa [*]

    snowdrop: to si nepamatuju.. Psalo se to nedávno v novinách. Mám za to, že to byl pobožný pár...

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:15:22
  5. avatar
    [129] *Kotě* [*]

    snowdrop: bez komentáře

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:02:45
  6. avatar
    [128] *Kotě* [*]

    snowdrop: bez komentáře

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:02:32
  7. avatar
    [127] martisa [*]

    snowdrop: jo, to jsem taky někde četla

    superkarma: 0 21.11.2004, 23:00:50
  8. avatar
    [126] martisa [*]

    nessy: ad 115 - udělala jsi výborné rozhodnutí. Mé známé tohle taky doktor sdělil, měla taky problémy, ale byla jí přednější kariéra a na si přišla mladá. Přitom se svým téměřmužem byla už 6 let. Jsou spolu dodnes, ale když si po několika letech řekli, že teď už je ta pravá chvíle, nejde to. Navíc od té doby, co já jsem porodila , tak mě nemůže ani vidět... Na jednu stranu chápu, na druhou stranu...

    superkarma: 0 21.11.2004, 22:56:04
  9. avatar
    [124] martisa [*]

    Podle me kazdy si udela svuj obrazek. Nemusite se nikomu s nicim sverovat...staci se svym dlouho zit nebo byt vzati a pritom dlouho nemit deti, potom na otazky typu "Kdy uz?" neprijemne odpovidat "To je nase vec." Z toho pak hodne lidi v okoli usuzuje, ze to hold nejde...a pak se mozna uz ohleduplne neptaji a cekaji, jak se to vyvyne dal...

    superkarma: 0 21.11.2004, 22:46:28
  10. avatar
    [121] Vivian [*]

    *Kotě*: vždyť nejsi povinná to nikomu vysvětlovat, ani si nemusíš vymýšlet výmluvy
    Stejně, ať už odpovíš cokoliv, pokud to začneš vysvětlovat (ještě jsme se nedohodli, uvidíme), dostaneš se do diskuse, v níž ti budou "s těmi nejlepšími úmysly" vnucovány různé názory a různé pravdy a budou ti udělovány nejrůznější rady a doporučení a ty tohle budeš muset poslouchat a vymýšlet si další a další odpovědi...
    Lepší je, podle mě, asertivně dát najevo, že je to soukromá věc a že nemáš chuť s nikým rozebírat takové intimnosti... A pokud to dotyčnému nedocvakne, tak zopakovat .

    superkarma: 0 21.11.2004, 19:14:36
  11. avatar
    [120] *Kotě* [*]

    Ťapina: Nemusíš přímo vykládat, že se snažíš, ale po nějaké době, když jsi vdaná a dosud jste nepočali, se tě začnou lidi vyptávat: tak co, kdy bude nějaký potomek? chcete nebo ne? snažíte se nebo ne?

    No a když jsi trapně pravdomluvný člověk jako já, tak prostě odpovíš - až se zadaří, tak bude... a od té doby se setkáváš se škodolibými poznámkami: tak co? furt nic? Jsou tak vulgární osoby, které si ještě přisadí: a víte, jak na to?

    No, příště už tu chybu neudělám a pravdomluvná nebudu. Řeknu prostě, že uvidíme nebo že jsme se ještě nedohodli...

    superkarma: 0 21.11.2004, 19:02:43
  12. avatar
    [119] *Kotě* [*]

    Nyotaimori: Nestačí, že je to pro mě nepřijatelné? Musím to nějak ospravedlňovat?

    superkarma: 0 21.11.2004, 18:59:51

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [117] Ťapina [*]

    pajda: No dobře, dejme tomu, že těhotenství se už v práci moc dobře neutají, ale snažení se? Taky moc nechápu, jak může okolí ženy vědět, že se snaží. Já bych to nikomu (ani nejbližším - teda kromě toho jednoho, co musí být u toho ) neříkala, dokud se nezadaří. Už jenom proto, že bych se bála, že to zakřiknu a pak to nepůjde.

    superkarma: 0 21.11.2004, 17:58:41
  2. avatar
    [116] pajda [*]

    Manx: jenom k té slepičárně - jsou i firmy, kde je např. povinnopst být přítomna na pracovišti od do v přesně danou dobu - chceš-li na záchod, musíš buď dát cedulku kvůli tomu, že zavřeš pracoviště, nebo si musíš někomu říct o zástup. Tak to funguje - namátkou - v obchodech, ve školství, když děláš jako konzultantka ve větší firmě nebo jako dispečerka. Že zrovna ty si v práci děláš co chceš a vykecávat se chodíš večer k pivu neznamená, že to tak mají všichni...

    Pavluska: a jsi si jistá, že ve tvé okolí nikdy žádná ženská nezvracela a tedy že když se o ní ví, že je těhotná, tak to musela sama vyslepičit?

    superkarma: 0 21.11.2004, 17:55:11
  3. avatar
    [113] sarobrouk [*]

    Nyotaimori: Co by ti je v tvém věku předhazovali. Ale mi je 31 a to si piš, že to všude kolem sebe slyším.

    superkarma: 0 21.11.2004, 13:19:42
  4. avatar
    [112] Amálie [*]

    sarobrouk: Mam v zasadě podobné zkušenosti Když jsem se vdávala, všichni se ptali, v kolikátém jsem měsíci. Nechápavě kroutili hlavou, že nejsem těhotná a přesto se vdávam. Když jsme se pak dohodli, že se rozvedem, všichni mi bez uzardění třásli pravicí, že jsme ještě neměli děti.

    Teď s chystáme svatbu a příští rok vysadim kontracepci a necháme to osudu. Ale na jednom jsme se už dohodli(oba jsme už v minulém manželství o dítě přišli): že kdyby se nám nepodařilo , adoptovat nebudem. A myslim, že je dobře mít takové věci probrány. Naštěstí jsme oba v pořádku a riziko, že by se to nepovedlo, tu neni.

    superkarma: 0 21.11.2004, 12:33:55
  5. avatar
    [111] Amálie [*]

    sarobrouk: Mam v zasadě podobné zkušenosti Když jsem se vdávala, všichni se ptali, v kolikátém jsem měsíci. Nechápavě kroutili hlavou, že nejsem těhotná a přesto se vdávam. Když jsme se pak dohodli, že se rozvedem, všichni mi bez uzardění třásli pravicí, že jsme ještě neměli děti.

    Teď s chystáme svatbu a příští rok vysadim kontracepci a necháme to osudu. Ale na jednom jsme se už dohodli(oba jsme už v minulém manželství o dítě přišli): že kdyby se nám nepodařilo , adoptovat nebudem. A myslim, že je dobře mít takové věci probrány. Naštěstí jsme oba v pořádku a riziko, že by se to nepovedlo, tu neni.

    superkarma: 0 21.11.2004, 12:32:39
  6. avatar
    [108] Enya [*]

    Ahoj

    superkarma: 0 20.11.2004, 18:57:02
  7. avatar
    [105] *Kotě* [*]

    sarobrouk: Myslím, že se to předhazuje hlavně ženě (ta povinnost mít děti). Neslyšela jsem, že by někdo posměvačně útočil na mého chlapa, jaktože se mu teda nedaří ty děti zplodit.

    Myslím, že v mnoha lidech stále ještě přetrvává předpotopní předsudek "žena neplodná = žena neschopná". A hlavně to člověk slýchá od žen. Už hodněkrát jsem se setkala s tím, že když žena porodí dítě, připadá si jako mistryně světa - a shlíží svrchu na bezdětky...

    superkarma: 0 20.11.2004, 15:38:42
  8. avatar
    [104] Vivian [*]

    sarobrouk: myslím, že strkat nos do ryze intimních záležitostí druhých lidí je vrcholem netaktnosti a bezohlednosti.
    Ovšem stejně tak si myslím, že netaktní a bezohledné ze strany lékaře, když oznámí ženě, že ona děti nikdy mít nebude. Protože už bylo zaznamenáno takové množství případů, kdy žena, která z "vědeckého hlediska" prostě děti mít nemohla, otěhotněla a dětí měla třeba ještě několik... Lékaři si ke škodě věci rádi hrají na neomylné

    superkarma: 0 20.11.2004, 14:50:49
  9. avatar
    [103] sarobrouk [*]

    Jo ono to začalo už tím, že jsme se zasnoubili. Tak jaktože do roka nebyla svatba? To je taky povinnost. Teď je na cestě miminko a svatba zas nebyla. Hrůza!!!! A jen jedno dítě, hrůza!!!! Prostě někteří lidi rádi dělají hrůzu na druhé. Je potřeba se obrnit. Držím všem

    superkarma: 0 20.11.2004, 14:36:19
  10. avatar
    [102] sarobrouk [*]

    Mnoho lidí předhazuje mladým jako povinnost plodit děti. A v této společnosti to ještě dlouho tak bude.
    Taky jsem to slyšela, když jsem odpovídala na tyto otázky, že nevím, kdy to bude. Protože jsme nechtěli.
    Teď čekáme a zas posloucháme, kdy druhé. Po pár zbytečných vysvětlování jsem pochopila, že se nesmí odpovídat, že jedno stačí. Protože se očekávají minimálně 2. Je to jak u blbečků na dvorečku.

    A s těma pomalýma spermiema mojim kámoškám úplně bez doktorů pomohla dovolená v Alpách. V tom řídkým vysokohorským vzduchu sebou bestie asi mrskly.

    superkarma: 0 20.11.2004, 14:33:08
  11. avatar
    [101] Nanet [*]

    *Kotě*: k /1/ musíš se smířit s tím, že někteří svoji jedovatost plivnout musí, stůj co stůj, s mým jsme byli 4 roky než jsme se vzali a po svatbě se všichni známý okamžitě pídili kdy bude , určitě to nemysleli ve zlém.
    Parodoxně po třech měsích, když jsem otěhotněla se nikdo, už neptal, krom družky mého tchána, ktará pronesla, že dítě mít nebudu a když tak ho stejně nedonosím, ta ohleduplná paní vlastní děti neměla, protože jak se svěřila v citlivé chvilce po několika určitě by se ji těžce rodilo.
    Když jsme ji s oznámili , že jsem v 5 měsící a vše je v pořádku, kysele řekla no bylo na čase,od té doby pro ni já a neexistujeme. A mě to neva.
    Jinak přeji Janě a všem pokušitelkám hodně , ať se brzy zadaří

    superkarma: 0 20.11.2004, 14:05:31
  12. avatar
    [98] páťa [*]

    Nás naštěstí takový problém nepotkal. Spíš naopak. Ale mám známou která má devítilétého syna a když se pak rozhodli pro druhé dítě tak ne a ne otěhotnět. Podařilo se jim to až na 9pokus umělého oplodnění.Dneska maji krásnou . Moc jsem jim to přála a přeju všem ať neztrácí naději.

    superkarma: 0 19.11.2004, 23:52:55
  13. avatar
    [97] Vivian [*]

    Petroncius & ingolt:
    hodně štěstí vám i vašim drobkům

    superkarma: 0 19.11.2004, 23:08:30
  14. avatar
    [93] Vivian [*]

    Myslím, že když pan doktor řekne: "Vy děti nikdy mít nebudete, jste neplodná", nemusí to být vždycky konečný verdikt Takových případů je...
    Přeju všem "odsouzeným", aby neztratily naději

    superkarma: 0 19.11.2004, 15:45:49
  15. avatar
    [91] medved [*]

    Rikina: 100% souhlas

    superkarma: 0 19.11.2004, 14:41:18
  16. avatar
    [88] bokul [*]

    Pavluska: Dekuji moc a moc!

    superkarma: 0 19.11.2004, 14:21:13
  17. avatar
    [86] Kuře [*]

    Rikina: Ano, musí se s tím vyrovnat. A to chce čas, což sama připouštíš. Takže není tak jednoduché napsat, že si ty ženy mohly užívat života.
    Ad1 - pokud dítě chceš a někdo ti dá naději, že když absolvuješ xy léčebných procedur, tak to půjde, asi to uděláš. I za tu cenu, že víš, jak ti bude zle, že ztloustneš (nebo naopak zhubneš), že budeš dlouho na neschopence....
    Ad2 - když už je ti jasné, že to nepůjde, tak se s tím vyrovnáváš. Což bych si dovolila přirovnat se smutnkem, když přijdeš o někoho blízkého. Taky to trvá každému jinak dlouho.

    Něco jiného ale asi je, když podstupuješ léčbu třeba kvůli manželovi a sama až tak moc zapálená nejsi. Děláš to kvůli němu. Pak to skutečně mohou být ztracené roky.

    superkarma: 0 19.11.2004, 14:02:38
  18. avatar
    [84] Saturninka [*]

    martisatko: Moje spolužačka měla první dítě v 18ti, od 21 let jí nastal předčasný přechod, dlooouho se hormonálně léčila, chvíli byla hubená, chvíli tlustá. Lékaři - a že jich oběhala hodně - jí nedávali žádnou naději, že by kdy měla ještě dítě. Bylo jí 31, když se jí narodil chlapeček .


    A jinak - i mně doktorka velmi "mile" plivla do ksichtu: "a nepočítejte s tím, že ještě někdy budete mít děti... "
    Jenže já jsem neměla problém otěhotnět či donosit, naopak, já jsem jak paví očko , můj problém bylo selhávání jater a to hned pár dní po otěhotnění, takže každé těhotenství ohrožovalo mne i dítě na životě. Jednoho klučinu jsem tehdy už měla, ale ta touha po byla silnější, takže jsem to nevzdala.
    Tu větu slyším, jako by to bylo dnes, i když ona milá paní doktorka nakonec neměla pravdu - 2 roky po jejím ortelu se mi narodila zdravá .

    superkarma: 0 19.11.2004, 13:31:19
  19. [83] Rikina [*]

    Kuře: promiň, možná se ti to bude zdát necitlivé, ale člověk stokrát, tisíckrát v životě něco prostě CHCE, a nemůže to mít - a musí se s tím vyrovnat. Někdy to trvá déle a je to obtížné, zase jak pro koho, někdo se vyrovná snadněji, někdo hůř. Takovej je života běh...

    superkarma: 0 19.11.2004, 13:21:25
  20. avatar
    [81] Kuře [*]

    Rikina: A co když to žena nebere jsko povinnost, ael prostě ty děti CHCE? Já jsem od mala tvrdila, že až budu velká, budu maminka. A představa, že bych dítě neměla - asi by mi dlouho trvalo, než bych se s tím vyrovnala. A rozhodně ne kvuli pocit nesplněné povinnosti.

    superkarma: 0 19.11.2004, 13:07:57
  21. [79] Rikina [*]

    Předem řeknu, že všem, co touží po dítěti a nedaří se, přeju jen všechno dobré, ať jim to vyjde, nezávisle na tom, co teďka napíšu dál a co je jen můj názor, nic víc. Chtěla bych jen poznamenat, že mít dětí není povinnost. Je škoda, že hodně žen si to nedokáže uvědomit, a nežijí svůj život tak bohatý, jak by i přes tento handicap mohly, podléhají depresím, a všechno podřizují jen tomu jedinému cíli. Pro příklad - vedle nás na úatře bydlel takový pár, nedařilo se mít potomka, a zejména pán si to velice přál. Jeho paní tedy absolvovala nekonečně mnoho různých vyšetření, operačních zákroků, rehabilitací, lázní, přestala kvůli běhání po doktorech chodit do práce, zkoušela doslova všechno, co se kde dočetla, nebylo možné s ní mluvit o ničem jiném, nakonec ani nemohla spát, jíst, zhubla, ruce se jí třásly. Manžel se s ní rozvedl, do roka se oženil s jinou, s kterou měl 2 dcery. A tato paní dnes lituje toho, že si zničila zdraví, a zkazila nejlepších 10 let svého života tou zoufalou snahou o dítě. Mnoho měsíců strávila v léčebně, než se její psychický stav trochu vyrovnal, a mohla začít jakžtakž normálně žít. Stálo to všechno za to ? Podle mě ne ... kolik mohla za ty roky užít radosti a vůbec života, místo aby se tak zbytečně trápila... žena není méně hodnotná proto, že nemá děti, to by se mělo víc zdůrazňovat...

    superkarma: 0 19.11.2004, 13:02:08
  22. avatar
    [78] bokul [*]

    Pavluska: No ja jsem k tomu nazoru dosla na zaklade toho, ze vim, jaky byl problem na strane partnera. Male procento pohyblivych spermii bych ja resila tim, ze bych udelala IVF... Pravda, lekarkou nejsem, v oboru se ale tak nejak trochu pohybuji (tedy respektive behem studia jsem se pohybovala). Bohuzel z me strany je jeste cukrovka a tak to chce opravdu spolehlivy tym komunikujicich lekaru. Vzhledem k veku meho partnera bych nechtela cekat na posledni chvili. Ale pokud se nepletu tak IVF delaji jen sezdanym parum, ze?

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:58:03
  23. avatar
    [77] bokul [*]

    Navic kdyz si vezmu, ze s mym prvnim chlapem od zacatku spime na ostro, tak moje kolegyne ve skole taky nechapaly... pravidelne se me spousta lidi (zen i muzu) dotazuje, jestli uz to nahodou nevyslo a opravdu se na to tezce odpovida... zatim NE... Ale je dobre, kdyz ma clovek viru a nadeji!

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:55:24
  24. avatar
    [74] bokul [*]

    Navic kdyz si vezmu, ze s mym prvnim chlapem od zacatku spime na ostro, tak moje kolegyne ve skole taky nechapaly... pravidelne se me spousta lidi (zen i muzu) dotazuje, jestli uz to nahodou nevyslo a opravdu se na to tezce odpovida... zatim NE... Ale je dobre, kdyz ma clovek viru a nadeji!

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:44:37
  25. avatar
    [72] bokul [*]

    Ahojky devceta, snad seč taky alespon trochu mohu pripojit do diskuse. Ja jsem zacala chodit z clovickem, u ktere jsem vedela, ze s mazelkou mel problemy s otehotnenim. Problem byl vetsi na jeji strane, ale na jeho byl taky. No asi si clovek musi tukat na celo vybrat si starsiho chlapa a chtit s nim dite, kdyz vim, ze ma problemy. A tak si od zacatku rikam, ze bych to umele oplodneni zkusila. Nakonec mohou lekari zjistit, ze mam problem i ja a pak mozna prijde na radu pohovorit si na tema adopce, i kdyz se obavam, ze bychom u komise nemuseli projit - kdo vi... Ditko je obrovsky dar a ja Vam vsem, ktere jste jej dostali preji, aby Vam delalo radost!

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:42:34
  26. avatar
    [70] pajda [*]

    Pavluska: tak to jsem nepochopila vůbec...u vás se jako nezjistí, když ženská otěhotní? To máte v práci docela volné, když se nezjistí, že některá ženská ráno co ráno zvrací a je jí blbě...u nás by se vědělo hned. A když potom zůstane doma, jak dlouho si myslíš, že si nikdo nevšimne, že se jaksi nejprve konalo ranní zvracení a teď se nekoná bříško?

    Líza@: nechci rýpat, ale o pár příspěvků níž jsi psala, že na tohle téma se s nikým nebavíš...ono je to pěkné, když jsi zatím neměla důvod se o tom bavit. Když ale delší dobu otěhotnět nemůžeš a pak se podaří, řekneš to určitě aspoň v rodsině a kamarádkám...a když to napoprvní nevyjde, baví se o tom samozřejmě všichni.

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:32:47
  27. avatar
    [68] *Kotě* [*]

    Pavluska: To bych právě nedokázala... přeju všem ženám, které mají mimčo po umělém oplodnění, ale pro mě to není Děkuju Bohu, že se nakonec zadařilo normálně

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:06:11
  28. avatar
    [65] *Kotě* [*]

    *daisy*: Mně to taky nepřipadá výjimečné, já si vždycky o všem hned všechno hledám, natož pak o takové věci jako neplodnost.

    superkarma: 0 19.11.2004, 12:01:19
  29. avatar
    [63] *daisy* [*]

    Jen nejak nechapu..opravdu je tak vyjimecne v pripade, ze neco (cokoliv) nemohu, v tele mi nefunguje jak ma (at uz pocit miminko nebo to, ze mi blbne stitna zlaza nebo moje dite ma nejake dys-), jit se "zahrabat" do knizek, odbornych casopisu, v soucasne dobe hledat na internetu, v pripade moznosti vyuzit ruznych poraden a lekaru a vyptat se do detailu na svoje "moznosti"? Hmm..asi mam teda vyjimecne lidi ve svem okoli, protoze VSICHNI do jednoho takto reagovali na svoje problemy (vcetne treba toho, jak a kde co nejvyhodneji ziskat hypoteku)

    superkarma: 0 19.11.2004, 11:56:18
  30. avatar
    [62] *Kotě* [*]

    medved: Když se tě někdo otevřeně zeptá - jak odpovíš? Já jsem udělala asi chybu, když jsem na otázku - tak co, kdy bude nějaké dítě? upřímně odpovídala: až se zadaří. Za chvíli jsem měla pověst neschopné ploditelky.

    superkarma: 0 19.11.2004, 11:42:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme