Zdraví

Vůně, zvuky a emoce – silný koktejl!

 

Vůně jsou prý tím nejspolehlivějším vyvolavačem ztracené paměti.


Lidé, kteří z nějakého důvodu - například úraz, nemoc - ztratí paměť, uvádějí, že zpátky je vrátil záblesk vzpomínky, která se jim vybavila při nějaké vůni. Nebo zvuku.

 

Kolik lidí si spojuje vůni obilné kávy s prázdninovými dny u babičky… Prostě vůně dětství.

 

Dodnes si pamatuji vůni kolínské mé první lásky. Byla to vůně naprosto úžasná a ač jsem v těch svých –nácti poctivě obcházela drogerie a parfumerie a očmuchávala všechny pánské vůně – nenašla jsem ji. A tenkrát jsem byla schopna se i učenichat k smrti…

A přesto na sto procent vím, že kdybych tu vůni znovu ucítila, patrně mě to přimrazí k zemi.

 

Co třeba taková vůně sena? Vůně čerstvé slámy – tak té se vůbec nic nevyrovná. Snad jen vůně stáje a potu koní, ale to už moc zabíhám ke své čistě soukromé úchylce... J ve které je vůní i vůně koňského hnoje…


Druhým nejsilnějším iniciátorem paměti jsou zvuky. Zdánlivě nevýznamné malicherné zvuky.

Zpěv ptáků, šumění moře, nebo prostě jen lidský hlahol. To všechno v nás může vyvolávat vzpomínky třeba „jen“ na báječnou dovolenou.

 

Představte si, že se ráno probouzíte a v takovém lehkém polospánku slyšíte štěbetat vrabce na střeše. V dálce občas zazpívá svůj trylek sýkorka.

No, ač je ještě třeskutá zima, kdesi v hlavě mi zabliká jedno slovo: Jaro…

 

A až začnou ráno takhle poletovat vlaštovky, pak jsme za víčky opět v dětství a těch bezvadných bezstarostných prázdninových dnech na venkově…

A je v tu chvíli úplně jedno, že jsme uprostřed panelákové městské spouště a máme pouze zavřené oči.

 

Ještě chvilku bude trvat, než nám začne jaro přivolávat i první otužilý kos. Ale i takový kosí zpěv je něčím, bez čeho si snad ani naši jarní přírodu neumíme představit.

 

A co písničky a hudba?

Každá z nás má jistě tu svoji zamilovanou. Třeba zrovna tu, se kterou si spojujeme první zamilování, nebo klidně i to druhé, třetí…

 

Písničky jsou o to intenzivnější, že je zde spojena melodie a slova, se kterými se můžeme celkem snadno ztotožnit. A pak nás zase dokážou téměř vždy a všude vrátit ve vzpomínkách kamsi do našeho nejtajnějšího světa, do světa našich emocí.

 

Máte taky nějakou zamilovanou vůni?

Nebo osudový zvuk?

 

 

   
08.02.2006 - Zdraví - autor: Renata Petříčková

Komentáře:

  1. avatar
    [17] Vivian [*]

    superkarma: 0 08.02.2006, 20:26:41
  2. avatar
    [16] femme [*]

    už jako dítě jsem chodila fetovat "vůně" do drogérie, kde se z takových velkých průhledných válců čepovaly různý ředidla atp. a miluju to dodnes a co přímo nesnáším, je "vůně" zpocenýho těla a zatuchlost sklepů

    superkarma: 0 08.02.2006, 20:24:53
  3. avatar
    [15] Kačena1 [*]

    Polgara:

    superkarma: 0 08.02.2006, 12:50:56
  4. avatar
    [12] Lenika [*]

    Já rada čichám k novým knížkám a nejlepší zvuj je asi vrnění . Z dětství samozřejmě seno a vůně ohníčku

    superkarma: 0 08.02.2006, 10:50:25
  5. avatar
    [11] Kačena1 [*]

    Pokaždé když rozkrojím čerstvý chleba, neodolám a vrazím do něho nos .

    superkarma: 0 08.02.2006, 09:15:36
  6. avatar
    [10] Kačena1 [*]

    Krém na opalování = vůně jediného dostupného krému Sahara, z rádia řve Naďa Urbánková, prázdniny, koupalko .

    superkarma: 0 08.02.2006, 09:14:44
  7. avatar
    [9] Amálie [*]

    gerda: modrý kosatce - na tuhle vůni jsem úplně zapomněla ve výčtu!!!! U babičky jsme měli záhon přímo pod oknem pokojíčku.

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:56:25
  8. avatar
    [8] RenataP [*]

    gerda:slepice taky miluju...... prázdniny, volno, léto.... koneckonců i ten puch v kurníku má něco do sebe

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:49:20
  9. avatar
    [7] Maši [*]

    Kačena1:

    Taky miluju vůně. Lehké, nenásilné...čerstvě posekanou trávu, vůni sena, parfémky, mýdla, svíčky, květiny,miminka,borovic v létě...a přímo úměrně k tomu nesnáším smrady zpocených, zakouřených a kdoví čím táhnoucích lidí...

    Jo a ráno jsem taky slyšela zpívat ptáčky a bylo to úplně úžasné..

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:39:36
  10. avatar
    [6] gerda [*]

    Je to pravda, s těmi vůněmi. Moje nejstarší vzpomínka je z doby, kdy mi mohly být nejvýš 3 roky. Pořád si vybavuju vůni čerstvých nátěrů na dřevě a kdykoliv cítím podobnou, je mi tak nějak krásně... divné, co? Snít nad nátěrovými hmotami a ještě jedna vzpomínka z té doby - vůně modrých kosatců. Byla jsem tehdy velká přesně tak, jako rozkvetlé kosatce a dodnes to mám jako živé: stojím před kosatcem, který krásně voní a nemusím se ani shýbat! No a zvuky: nejkrásnější zvuk je krákání slepic a kokrhání kohouta - to mi zas splývá s otevřeným oknem, kterým dovnitř proudí jaro s voňavým teplým vzduchem - zima je v čudu, už je zase krásně a můžeme všichni ven!!!

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:38:42
  11. avatar
    [5] RenataP [*]

    vlcice: Když jsem to psala, tak ještě panovaly mrazy. Jinak ale souhlas - dneska to na mě dýchá parádně - myslím tím jaro !!!! Kos tu sice nět, ale sýkorky se předhání.... a vzduch nějak jinak voní.

    Jinak si pamatuju vůni modrý Indulony, snad čtvrt století voní pořád stejně....

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:26:02
  12. avatar
    [4] Amálie [*]

    když jsem byla malá holka, byly jsme s máti samy dvě v Jugoslávii a do dnes si pamatuju vůni jejího tělového mléka když zavřu oči, přesně si vybavim pláž, hotel, jídelnu, hotelový pokoj, městečko...

    a se zvuky je to podobné, když v rádiu slyšim první akord sice starých, ale pro mně tenkrát velevýznamných písniček, okamžitě si vzpomenu na název a skupinu

    superkarma: 0 08.02.2006, 08:13:48
  13. avatar
    [3] Kačena1 [*]

    Miluji vůně . Taky vzpomínám na jednu dávnou voňavou lásku a když jdu po ulici a některý chlap mi ho vůní připomene, nejraději bych se otočila a strádovala za ním jako na porážku.
    O to hůř, když mi lidi nevoní. Takové ty umělé hadry, propocené, založené do skříně a pak znovu venčené . Nedejbože ještě navoněné . A připadne mi, že snad tihle lidi se seskupují v supermarketech.

    superkarma: 0 08.02.2006, 07:34:04
  14. avatar
    [2] vlcice [*]

    Zrovna dnes ráno jsem měla pocit, že už přišlo jaro. Po cestě do práce mne ovíval příjemně teplý vánek a na stromech si zpívali kosi , o kterých autorka tvrdí, že ještě nějakou chvíli zpívat nebudou.

    superkarma: 0 08.02.2006, 07:18:22

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme