Vztahy

Všechno na sebe napráskám!


Chováte se naprosto otevřeně? Mezi známými máte nálepku člověka, který nezavře pusu? Své soukromí odhalujete i lidem, o kterých toho vlastně až tak moc nevíte, i když vzápětí cítíte, že to nebyl dobrý nápad?

 


Naučte se komunikovat tak, abyste svých slov později nemuseli litovat a abyste občas zvládli mlčet.

 

Extroverze je podle psychologa Petra Šmolky osobnostní dimenze, která nás nejen charakterizuje, ale zároveň ovlivňuje naše chování.

„O tom, kterým směrem se budeme vyvíjet, se rozhoduje prakticky už v okamžiku našeho početí. Nejen proto, že jde z části o vlohu danou geneticky, ale i proto, že ti, kteří nás počali, nás pak zpravidla provázejí prvními roky našeho života,“ vysvětluje psycholog.
 

„A vztah k okolí, včetně toho, jestli společenské kontakty vyhledáváme, nebo se jim spíš vyhýbáme, je poplatný i dědičnosti sociální. Sklony přijímat a v budoucnosti naplňovat jakési rodinné normy jsou tady hodně silné,“ říká dál Šmolka.

 

Ovšem to neznamená, že každý extrovert na sebe za všech okolností řekne úplně všechno!

..............................


Dělá mi problém chvíli mlčet, každému na sebe všechno ,vybleju‘. Radosti i trápení. Vyprávím to i lidem, které moc neznám. Pak na sebe bývám naštvaná, protože mám pocit, že v dnešním světě to chce víc tajemnosti, jinak se všechno obrátí proti vám, stěžuje si čtenářka Ženy-in ,Spokojená‘.
 

..............................

 


„Vnímat extroverzi a přílišnou otevřenost jako jedno a totéž není na místě,“ domnívá se psycholog. „Není to totéž.“

 

Extrovert sice rád vyhledává společnost a bez problémů dokáže dát najevo své názory, přání a očekávání, ale nemusí být nutně otevřený.

 

 

Za všech okolností, ať jste kdekoliv, vaše pusa neustále chrlí příval slov. Proč?

Petr Šmolka vysvětluje, že potřeba mluvit může být odrazem vnitřní nespokojenosti či úzkosti, nebo snížené míry empatie. Zamyslete se, jestli často nezaplavujete okolí informacemi, o které vlastně nestojí. Možná vám posluchači dávají najevo, že je toho na ně už příliš, ale vy – zabraní do problému, který zrovna řešíte – tyto signály nevnímáte.

 

Rozkrýt problémy přílišné komunikační otevřenosti můžete sami, lépe jim ovšem porozumíte, když navštívíte psychoterapeuta.

Přemýšlíte, kde je vlastně hranice toho, co by o vás lidé měli vědět, a co by jim naopak mělo zůstat skryté?

Petr Šmolka cituje: „Měli by o mně vědět tolik, aby mi byli s to porozumět, aby mě dokázali pochopit. A zároveň tak málo, aby mě ještě mohli mít rádi.

 

Rozlišit, která slova jsou správná, a která už nikoliv, vám pomůže především povaha vztahu, který s naslouchajícím máte. Čím déle vaše kontakty pokračují, tím jste si bližší a býváte také otevřenější.

Buďte však opatrní, aby vaše otevřenost byla vzájemná! Jestli není, pamatujte si, že cokoliv řeknete, může být použito proti vám. Větší tajuplnost je pak na místě.

„Je zajímavé, jak často pohotově prozradíme mnohé tam, kde je téměř jisté, že se s daným člověkem už nikdy neuvidíme – třeba s náhodným spolucestujícím,“ všímá si odborník. „Než řeknete první slovo, popřemýšlejte, co a proč chcete dotyčnému vlastně říci.

 

Už mluvíte, a vlastně ani nevíte, jak se to stalo? Koukněte se na svůj protějšek. Naslouchá vám, vyptává se, zajímá ho váš problém? Nebo v momentě vůbec netuší, o čem jste mluvili před chvílí?

 

PhDr. Petr Šmolka: Třiďte informace, které podáváte

 

♦ Ujasněte si „pojmy“ s „dojmy“ Extroverze není choroba, natož pak choroba léčitelná. Jde
   o poměrně trvalou a ve své podstatě neutrální osobnostní charakteristiku. Pokud chcete něco
   změnit, pak pouze a jen vnější projevy, které vám objektivně škodí. Včetně oné chorobné
   upovídanosti.

 

♦ Požádejte o pomoc Třeba i formou nějakého smluveného signálu, kterým vám kamarád
   naznačí, že vám to zase příliš mluví. Signálem může být domluvené slovo, gesto apod.
   Přiznáte-li, že svou nadměrnou žvanivost vnímáte jako problém, nic zlého se rozhodně
   nestane. Naopak, těm druhým se tím spíš přiblížíte.

 

Porozumějte vnitřním motivům! Nadměrná potřeba zatěžovat okolí povídáním může být i
   odrazem nějakých vnitřních napětí, popřípadě úzkosti. Na některé možná přijdete sami, jiným
   byste lépe porozuměli v souvislosti s odbornou pomocí.

 Zdroj: Moje psychologie

   
16.10.2008 - Láska a vztahy - autor: Marie Šrámková

Komentáře:

  1. [21] faltysovae [*]

    Myslím, že to tady je i trochu o něčem jiném.Jedna věc, jsou drčny, co sjedou od drbů, přes děti všechno,ale druhá věc jsou lidé, kteří se svěřují se svými bolístkami a problémy, protože si nedokážou pomoci sami a trápí se.

    superkarma: 0 17.10.2008, 09:43:16
  2. avatar
    [20] fructia [*]

    Já jsem pořádný introvert, když mě někdo nase*e

    superkarma: 0 16.10.2008, 21:49:52
  3. avatar
    [19] OlgaMarie [*]

    Já ve školce řekla jednomu klukovi, že ho můj táta zastřelí a u nás byla domovní prohlídka. Padesátá léta a kluk byl syn estébáka. V 21 letech zachránil život tátovi dvou dětí a sám při té tragedii zahynul.

    superkarma: 0 16.10.2008, 20:58:35
  4. [18] markousek [*]

    Naše malá ta vykecá úplně všechno i doměnky a to i tomu koho vůbec nezná

    superkarma: 0 16.10.2008, 20:26:49
  5. avatar
    [17] risina [*]

    A kohopak to Petr Šmolka cituje vedle té hlásné trouby?

    superkarma: 0 16.10.2008, 20:11:21
  6. avatar
    [16] Kassy [*]

    Bohové, to je zase článek! Je tam splácaných několik věcí dohromady naprosto nesmyslně. Zajímalo by mě, paní Šrámková, proč se vůbec ptáte odborníka, když si pak článek stejně napíšete po svém naprosto bez souvislosti a bez ohledu na jeho odpověď.

    superkarma: 0 16.10.2008, 17:43:24
  7. [15] mindulinka [*]

    No já jsem ukecaná asi proto,že většinu času - ať už pracovní doby nebo nyní doma trávím sama a potichu a tak, když už někoho vidím, tak se potřebuju vykecat

    superkarma: 0 16.10.2008, 17:41:44
  8. avatar
    [14] malá paní [*]

    Ty co nezavřou pusu tak to jsou ti vysávači energie

    superkarma: 0 16.10.2008, 14:59:52
  9. avatar
    [13] Radka27 [*]

    novinka: Můj tchán je vyloženě totéž extrovert, takový flegmatický pomalý brouk a ten když spustí a navíc tím odporně pomalým tempem, tak mele a mele a mele, že by všichni usnuli, navíc vykládá holé kraviny. Zeptá se mně jestli jsem včera viděla nejaký film, odpovím že jo a on ho stejně začne celý asi 20 minut vykládat o čem to bylo a ještě to vykládá špatně, vynechá hlavní pointu. Však už se brzo dočká a jsem si jistá, že mezi řečí mu někdy v dobré náladě řeknu, že plantá páté přes deváté.

    superkarma: 0 16.10.2008, 14:20:55
  10. avatar
    [12] Clerenc [*]

    Tak to já jsem opak, někdy se hodně přemlouvám aby jsem vůbec něco řekla Za to moje kolegyně mele od rána do večere......nepotřebuje ani posluchače ani odpovědi

    superkarma: 0 16.10.2008, 13:47:11
  11. [11] Mialau [*]

    Mně se střídaj nálady, kdy bych na sebe taky vyblila úplně všechno a hrozně mě baví si povídat. Ale myslim, že to dělám spíš z nudy, aby se něco dělo. A někdy mám období, kdy jsem unavená se i nadechnout, natož něco povídat.
    Nicméně mívám problém s jednou kamarádkou. Když se sejdeme, tak trochu bojujeme o slovo. Ona většinou zvítězí, protože si prokazatelně většinu historek proště vymýšlí a když cítí, že reakce publika je slabá, tak to ještě okoření něčím peprným.
    Zásadně jí všichni muži, které potká na ulici balí a případně jí rovnou ošahávají a zezadu jí na eskalátorech stříkají sperma na nohy...

    superkarma: 0 16.10.2008, 13:30:02
  12. avatar
    [10] ToraToraTora [*]

    Občas takový záchvat mám, ale jen tak jednou dvakrát za rok, jinak lidskou společnost moc nemusím.

    superkarma: 0 16.10.2008, 12:17:55
  13. avatar
    [9] novinka [*]

    ježíííš takovýhle lidi, co melou a melou fakt nesnáším...zářný příklad toho je můj extchán (naštěstí)...pokud jsem byli někde ve společnosti tak se nikdo jiný ke slovu nedostal, to bylo neštěstí, fakt hrůza. A pokud mlel v rámci rodiny, tak začal jak ráno vstal, dal si vodu na čaj, mezitím se šel umýt...v tomto duchu se odvíjel celý monolog, se závěrem, že celý den je v jednom kole , ale kdyby ho člověk fakt bedlivě poslouchal, tak by zjistil, že neudělal vlastně nic jiného než lidi běžně automaticky dělají...jen o tok dokola nekvákají

    superkarma: 0 16.10.2008, 10:25:05
  14. avatar
    [8] átéčko [*]

    Pentlička: Já jsem ukecaný introvert

    superkarma: 0 16.10.2008, 10:23:52
  15. [7] mindulinka [*]

    Tak mi si s mužem skáčem do řeči- jsme ukecaný oba dva a jak to tak vypadá, co náš malý syn neví, to nepoví - taky pěkná drbnička

    superkarma: 0 16.10.2008, 09:47:18
  16. avatar
    [6] kareta [*]

    aviaki:

    superkarma: 0 16.10.2008, 09:42:17
  17. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Jsem introvert.

    superkarma: 0 16.10.2008, 09:32:46
  18. avatar
    [4] Krišpína [*]

    aviaki:

    superkarma: 0 16.10.2008, 09:14:41
  19. [3] Lindaa [*]

    aviaki: teda vy by jste ma zahubili

    superkarma: 0 16.10.2008, 09:04:16
  20. avatar
    [2] aviaki [*]

    My to máme v rodině všichni . Nedávno se náš táta rozhodl darovat nějakou pilu příteli mé dcery (který ji předtím chtěl koupit). Přišla za mnou máma a povídá: " Táta se rozhodl ji dát Jirkovi zadarmo, ale nic neříkej, on to chce říct sám". No, tak jsem to přesně takhle tlumočila dceři. A netrvalo ani čtvrt hodiny, za tátou přišel Jirka a povídá: "Já tu pilu zadarmo nechci.." No ale už jsme se s tím všichni smířili, tak to nedělá ani žádné problémy

    superkarma: 0 16.10.2008, 08:23:47
  21. [1] Anai [*]

    Tak tohle je můj problém - díky za článek! Zdědil to po mě jeden ze synů... Málokdy se mi stane, že si ve společnosti ani neškrtnu a to právě, když je tam i můj syn!

    superkarma: 0 16.10.2008, 07:59:45

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme