Mám to štěstí, že žiji v malé vesnici nedaleko řeky. Vždy, když mám možnost a nevleču nákup, vystoupím stanici před tou naší a jdu kolem vody pěšky domů, je to už takový rituál. Psycholog by asi řekl: psychohygiena... kolem té naší řeky je mnoho různých kytek i stromů a já se vždy těším, jak se alespoň na chviličku potěším s vrbami. :-)

Vrby jsou totiž magické bytosti. Tvarem svých listů, způsobem růstu větví i svou samotnou existencí. Je známo, že vrby se běžně nalézají v blízkosti starověkých pohřebišť v Británii. Vrba je podle keltských mudrců strážce, chrání před zlými vlivy (asi proto jsem si jich několik zasadila na zahradě). Vyzařuje uzdravující auru, která všemu, čeho se dotkne, žehná... tolik z druidského herbáře.

vrba

Jistě není náhodou, že vrba vystupuje i v našich pověstech a pohádkách, a kdo z nás viděl pohádku o Indiánské princezně Pocahontas, ví, že se s vrbou chodila radit a svěřovala jí mnohá svá tajemství.

Podle renomovaných bylinkářů vrby rostou výjimečnou rychlostí a vynikají nezkrotnou obnovovací životní sílou. Vrba  oplývá také významnými  léčivými schopnostmi, nejstarší písemný doklad o využití vrbové kůry jako léku na snížení horečky a bolesti  představuje asyrsko-babylonská hliněná tabulka pocházející z doby kolem 700 př. n. l. I v antickém Řecku, kde sloužil odvar z vrbové kůry při stejných indikacích jako dnes - horečky, nachlazení, revmatické choroby. Také středověk znal léčivé vlastnosti vrby, např. zázračná moc vrbových kočiček bývala opředena mnoha pověrami.
Přesuneme-li se v čase do roku 1838 do italské Pisy, dojdeme k informaci, že zde profesor chemie Rafael Piria izoloval z vrbové kůry sloučeninu, která tišila bolest a potlačovala zánětlivé procesy. Nazvána byla kyselina salicylová a o 60 let později z ní byl vyvinut nejznámější prostředek proti bolesti. 

Chcete-li si vrbovou kůru sami připravit, doporučuje se odřezávat z dvou- až tříletých větví během února, když začne proudit rostlinná míza. Kůru řezejte prstencovitě kolem dokola a podélně, nakonec ji sejměte z větve a nechte ji usušit na vzduchu. V suchém stavu ji uchovávejte v co největších kusech, dále ji zpracovávejte vždy bezprostředně před upotřebením. Obsah účinných látek v každém případě kolísá. Čím je hořké aroma výraznější, tím větší množství léčivých látek kůra obsahuje, salicin má totiž hořkou chuť. 

Vrbová kůra však může mít i nežádoucí účinky - u citlivých osob mohou třísloviny obsažené ve vrbovém čaji způsobit bolesti hlavy. Jinak se nemusíte obávat užívání syntetické kyseliny acetylsalicylové ani udávaných vedlejších účinků, jako je mikrokrvácení v trávicím traktu.

Čtěte také:

 

Reklama