Bulvár

Vražda nebo trest - příběh jedné ženy

27. března má podle rozhodnutí soudu v německém Stuttgartu vyjít po více než čtyřiadvaceti letech vězení konečně na svobodu. Je jí sedmapadesát let a na svědomí má nejméně devět lidských životů. Přinejmenším jedna z jejích obětí, Hanns Martin Schleyer, byla aktivním nacistou a členem SS. Stát ho za jeho zločiny nepotrestal, ba naopak, stal se prezidentem spolkového svazu německého průmyslu. Ale našli se lidé, kteří vzali „spravedlnost“ do vlastních rukou. Bojovali proti společnosti, v níž bývalí nacisté zaujímají čelní pozice. Proti společnosti, kterou považovali za zkaženou a nespravedlivou. A při svém boji šli přes mrtvoly. Brigitte Margaret Ida Mohnhaupt byla jednou z nich.

 

Holčička z dobré rodiny
Narodila se 24. června 1949 v Rheinbergu, v Severním Rýnsko-Vestfálsku ve středně situované a vzdělané rodině. Po rozvodu svých rodičů v roce 1960 zůstala s matkou. Maturovala v roce 1967 v Bruchsalu a po roce se zapsala ke studiu filosofie na Mnichovské universitě, kde se přidala k levicově orientované mládeži. V letech 1968 - 1970 byla vdaná za Rolfa Heisslera. Původně patřila k umírněnějšímu SPK (Sozialistisches Patientenkollektiv), ale po rozpuštění této organizace kolem roku 1971 vstoupila k RAF - původně do oddělení logistiky a dodávky zbraní.

Poprvé za mřížemi
V roce 1972 rozpoutala RAF krvavou sérii atentátů, kterou ukončilo až zatčení hlavního jádra - takzvané první generace - v červnu roku 1972. Těchto útoků se však Brigitte ještě přímo neúčastnila. Přesto byla 9. června 1972 v Berlíně zatčena a odsouzena za členství ve zločinecké organizaci na čtyři a půl roku. Krátce po sebevraždě Ulriky Meinhof (více zde) byla přemístěna do Stammenheimské věznice, kde byla vězněna většina čelních představitelů RAF. Po svém propuštění 8. února 1977 se Brigitte okamžitě stáhla do ilegality a začala pracovat na akci, jejímž cílem mělo být osvobození ostatních členů RAF.

Boj za svobodu?
Brigitte byla hlavním aktérkou takzvaného německého černého podzimu. Přesně v době, kdy před soudem stanula první generace RAF - Baader, Ensselin a Raspe, provedla spolu s Christianem Klarem a dalšími členy RAF7. dubna úspěšný atentát na vrchního spolkového státního zástupce Sigfrieda Bubacka. Přesto byli 28. dubna všichni tři představitelé RAF odsouzeni na doživotí. Jako odpověď na tento rozsudek byl 30. července zastřelen bankéř Jürgen Ponto. 5. září byl unesen prezident svazu podnikatelů Hanns Martin Schleyer a 13. října uneslo palestinské komando, které s RAF úzce spolupracovalo, při letu na Mallorcu letadlo německé společnosti Lufthansa.Únosci přistáli v somálském Mogadischu apožadovali mimo jiné právě propuštění německých teroristů. 18. října se ale speciální německé protiteroristické jednotce DSG 9 podařilo rukojmí osvobodit a tři ze čtyř teroristů zastřelit. Ve stejný den byli Baader, Ensselin a Raspe ve svých přísně střežených celách nalezeni mrtví. Později se na podrážkách jejich bot našel písek a dodnes není jisté, jestli byli dopraveni doMogadischu a zúčastnili se vyjednávání s teroristy a jak se do jejich cel mohly dostat zbraně, kterými se zabili. Hanns Schleyer byl po smrti členů RAFzbylými příslušníky popraven.

Konec druhé generace
Aktivity takzvané druhé generace RAF tímto neúspěšným pokusem o osvobození svých kolegů však neskončily. 25. června roku 1978 byl proveden neúspěšný atentát na vrchního velitele NATO a pozdějšího amerického ministra zahraničí Alexandera Haiga. Nakonec však byliv listopadu 1982zatčeni i teroristé druhé generace Brigitte Mohnhaupt, Adelheid Schulz a Christian Klar. 2. dubna 1985 byli Mohnhaupt a Klar odsouzeni k doživotí.

Třetí generace
Vznikla však ještě třetí generace RAF, která stála za úspěšnými atentáty nadiplomata Gerolda von Braunmühla 10. října 1986 a na předsedu představenstva Deutsche Bank Alfreda Herrhausena v roce 30. listopadu 1989. Po pádu berlínské zdi v listopadu 1989 bylo deset členů RAFzatčeno v bývalé Německé demokratické republice, kde žili normální život se změněnou identitou - jejich jména byla odhalena v archivech STASI. Další akce RAF však probíhaly až do března 1993. V roce 1992začal německý ministr Klaus Kinkel hovořit o možnosti smíření s RAF. 25. dubna 1998 seRAF oficiálně sama rozpustila.

KroměBrigitte jsou ještě ve vězeníKlar, Eva Haule aBirgit Hogefeld. Všichni si odpykávají tresty za vraždy či jejich přípravu. Ostatní, kteří již vězení opustili, jsou veřejnosti naprosto neznámí. V posledních dnech je diskutováno udělení milosti Klarovi, kterému minimální trest, po kterém může požádat o podmínečné propuštění, končí až za dva roky.

Co myslíte, má být Brigitte propuštěna? Odpykala si už svůj trest? A co Klar? Zaslouží si milost? Nebo má zůstat ve vězení? Nevadilo by vám žít ve stejném městě nebo dokonce domě jako propuštění teroristé? Myslíte si, že jsou ještě nebezpeční?

   
15.02.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. avatar
    [12] Asdareel [*]

    Terorismus pokládám za jeden z nejhorších zločinů, proto souhlasím s GiSt (11) a jsem proti jejich propuštění.

    superkarma: 0 16.02.2007, 09:49:49
  2. avatar
    [11] GiSt [*]

    Podle mě by žádný z nich neměl být propuštěn. Celá RAF byla levicová sebranka nejhorší kategorie. A vůbec - dostali doživotí, tak by v tom vězení také měli do konce života zůstat.

    superkarma: 0 16.02.2007, 04:44:08
  3. avatar
    [10] aiša [*]

    jó těžko říci zda má či nemá rozum, a nebo chce dále zabíjet nevinné,i vinné

    superkarma: 0 15.02.2007, 13:33:52
  4. [9] bruna [*]

    No a po dlouhe dobe clanek, kterej jsem po dlouhe dobe precetla celej

    superkarma: 0 15.02.2007, 12:43:04
  5. [8] bruna [*]

    Zaujalo me to SPK, to by clovek neveril, skutecne se to jmenuje Sozialistisches Patientenkollektiv a tvorilo jej 52 pacientu nakyho doktora, jejich program byl: udelat z nemoci zbran.

    superkarma: 0 15.02.2007, 12:34:31
  6. avatar
    [7] Kelly [*]

    Handa:

    superkarma: 0 15.02.2007, 11:36:29
  7. avatar
    [6] Vivian [*]

    Dlužno dodat, že RAF není britské královské letectvo, ale Red Army Fraction (Frakce Rudé armády). To jen pro úplnost.

    Jistěže bych se bála žít ve stejném městě jako propuštění teroristé, no ale pokud si svůj trest odseděli, tak co se dá dělat...

    superkarma: 0 15.02.2007, 11:23:25
  8. avatar
    [5] Handa [*]

    Dost mi vadí zdůvodnění jejich propuštění od nějaké německého pohlavára, že i oni (atentátníci) mají právo na důstojné stáří. A na co mají právo ti, kteří díky nim už nemají život a jejich rodiny

    superkarma: 0 15.02.2007, 10:01:55
  9. avatar
    [4] Suzanne [*]

    1Mona:

    superkarma: 0 15.02.2007, 06:17:18
  10. avatar
    [3] Léthé [*]

    1Mona: atentáty byly, jsou a budou . Jsme jen lidi .

    superkarma: 0 15.02.2007, 00:58:11
  11. [2] 1Mona [*]

    Mě je to taky u pípy, ale že začali sérii atentátů v červnu 72.No,to jsem se zrovna narodila!(to mi dali pěkný dárek!!:-)

    superkarma: 0 15.02.2007, 00:52:50
  12. avatar
    [1] Léthé [*]

    ….já nevím , ale mě je to celkem u ele

    superkarma: 0 15.02.2007, 00:39:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme