Dobrý den,
zdravím všechny čtenářky a ráda bych přispěla k dnešnímu tématu "Bydlení".

Pocházím z malého městečka z východních Čech, které má okolo 10 tisíc obyvatel. Malé, ale krásné náměstíčko vévodí našemu městu, v okolí máme rybníky, lesy, no prostě velmi hezkou přírodu.  Jsem tady moc spokojená a šťastná, a zvlášt nyní, kdy máme 18měsiční holčičku, která může vyrůstat v tomto prostředí.

Myslím, že člověk takovou pohodu nedocení až do okamžiku, kdy pozná něco jiného.  Svoje studijní léta jsem prožila v Karlových Varech, v lázeňském městě, které samo o sobě taky není velké a ani ten cestovní ruch není tak násilný, prostě i tam člověk najde klid a pohodu, místo, kde se může schovat. 

Pak jsem chvíli bydlela v Praze, kde jsem chvíli pracovala po škole a připravovala se na svůj osudový odjezd do Madridu.  V Praze se mi nelíbilo, centrum je samozřejmě naše pýcha a místo, které je opravdu impozantní, ale pokud vynechám náš poklad, zbytek se mi nelíbíl. 

Ale co osud nechtěl, dostala jsem skvělou nabídku jet pracovat do Madridu, pro mladého člověka je to skvělá nabídka, tak proč ji nevyužít. Madrid je samozřejmě mnohem větší než Praha, ale přiznávám se, že mi vůbec nevadilo tam žít.

Asi proto jsem tam nakonec strávila 7 skvělých let, ale s odstupem času zjišťuji, že je to sice fajn být a žít ve velkoměstě, ale pro svobodného člověka, bez dětí, který rád chodí za zábavou, do kina, nakupovat apod., ale když  je "mimi", tak se více strachujeme o bezpečnost a o prostředí, v kterém se svou rodinou vyrůstáte. 

Mnoho lidí se mě ptá, jak jsem se mohla vrátit do takové "díry", ale ono je to právě o tom, že neví, o čem mluví, a právě z té, jak oni říkají, "díry" nikdy nevystrčili nos a nedoceňují to, co mají.

Takže závěrem jen mohu říct, že jsem si vyzkoušela od všeho trochu, na vesnici jezdíme jen na jeden den o víkendu, ale žít bych tam nechtěla, stejně jako bych nechtěla žít ve velkoměstě, to neustálé "kodrcání" se v dopravních prostředcích, ne, ne rozhodně ne.

Ani tak, ani tak na malém městě jsem teprve spokojená a šťastná po boku těch, které mám ráda.

Vaše čtenářka bedanek


Milá bedanko, váš e-mail mne velmi potěšil. Máte toho hodně za sebou a tak je jisté, že víte o čem mluvíte. Já osobně bych bral žít na půl na samotě a na půl ve velkoměstě. Když by mne unavili lidé - šup do chaloupky na kraji lesa, a jakmile by se mi zastesklo po ruchu velkoměsta - šup Praha.

Ale přání je jedna věc a rentiérství druhá.

Milá bedanku - posílám vám za krásný a dle mého názoru velmi zajímavý příspěvek dárek ve formě prostředku, jež působí proti únavě "Pharmaton Activit", který v lékárnách stojí přes 230 Kč, a k tomu nádavkem velkou zelenou svíčku na prosvětlení pošmourných podzimních večerů. Obé dobře užijte. A pro dcerušku přidávám i kabelku od www.jednoutydne.cz

A vy také můžete dostat dárky.

Stačí nám poslat e-mail, který nás zaujme.

Dnes se bavíme na téma bydlení. Kde je to lepší žít a proč? Ve městě, na vesnici? Nebo jak je to nyní módní v satelitních králíkárnách ve formě unifikovaných rodinných domků?

Je lepší bydlet v rodinném domku, nebo v bytě. A vadí vám panelák, trpíte klaustrofobií z nízkých stropů? Napište nám svůj pohled na věc. Máte osobní zkušenost? Nenechte si ji pro sebe.

redakce@zena-in.cz

Reklama