Vztahy

Volání o pomoc...

 

Můj příběh není moc pozitivní, bohužel a je to tak trochu volání o pomoc….

Brácha se narodil přesně v den mých jedenáctých narozenin a tak jsem dostala úžasný dárek.Bylo to vlastně už tak trochu mé dítě, ráda jsem ho hlídala, nikdy jsem na něj nežárlila a neměla pocit, že by něco nebylo v nepořádku. Jakmile jsem začala jezdit na internát, tak jsme se pochopitelně trochu vzdálili, navíc on byl ještě dítě a já už běhala za klukama a moc společných zájmů jsme pravda neměli.

V devatenácti jsem se odstěhovala do svého bytu a tehdy se mi zdálo, že máme dobrý vztah, občas jsme se viděli.......... Vše v normálu.

Bohužel brácha v pubertě začal blbnout, experimentovat s drogami a před nedávnem mu stanovili diagnózu-schizofrenie. Jsem z toho úplně vyřízená. Sama jsem šla k psychiatrovi, protože jsem zhubla a já mám spíš opačnou potřebu, přibrat se snažím již pár let a to mi teda vůbec neprospělo. Antidepresiva mi ale nesedly a myslím si, že stejně nic moc nevyřeší, protože pokud tady jednou problém je, tak na něj asi těžko zapomenu. Připadá mi to momentálně neřešitelné.

Teď navíc má jít můj syn k babičce a dědovi na prázdniny a já ho tam nechci nechat. Zdá se mi, že naši to zlehčují a pro mě je 2 měsíce krátká doba na to abych si mohla být jistá, že můj syn bude v bezpečí.

Pročítám články o schizofrenii a snažím se zjistit co nejvíc. Plácám se v tom, občas propadám beznaději a mám deprese, ale doufám, že nás ještě celou rodinu čeká něco pěkného a nebudeme stále žít v napětí. Naši taky nejsou v pořádku, zničilo nám to všem zdraví, narušilo duševní rovnováhu a spánek. Nevím co bude dál. Uvidíme.

Možná máte někdo nějakou zkušenost, nebo radu...za každou reakci budu ráda.

Přeji všem aby nemuseli něco podobného prožívat, ale hold každý máme nějaký úděl a ten si neseme.Jsou jistě lidé, kteří jsou na tom hůř, ale přesto se cítím momentálně hodně špatně a docela v bezvýchodné situaci


 

   
23.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [13] Vivian [*]

    Andula: nebo "nevinný" chlast .

    superkarma: 0 24.07.2005, 15:00:24
  2. avatar
    [12] Andula [*]

    otakarek: drogy ano, jsou spouštěčem, nebo tedy mohou jim bý pokud ten člověk má k tomu dispozici, pak stačí třeba nevinná marihuana.

    superkarma: 0 24.07.2005, 13:11:13
  3. [11] bejby [*]

    Je těžké něco radit.Hodně síly.Drž se!

    superkarma: 0 24.07.2005, 12:32:59
  4. [9] tanecnice [*]

    Sice se rika sdelana starost, polovicni starost, ale kdyz jsi na dne, zapomenout, stravit chvile bezstarostne, ti pomuze jen clovek,ktery jako by zil v jinem svete, v tom okolo, ktery prinasi usmev, pokochani, kuraz, nekdo kdo je inspiraci.Cte knizku, jede na hrad. Dela neco pozitivniho.Myslim, ze tva rodina potrebuje nekoho takoveho.

    superkarma: 0 23.07.2005, 16:14:04
  5. [8] tanecnice [*]

    Jestli z neceho nemas dobry pocit,a delat to nemusis, NEDELEJ TO!!! To je zaklad pohody.V renomovanem zahr.casopise jsem cetla , ze nemoci v rodine se snadno prenaseji, maji obrovsky vliv na beh cele rodiny-jak pises i ty.DRZ se pozitivnich myslenek.Mysli na to, jakou ptakovinu, blbost, neco pro zasmani, koupis pro sveho brachu, i rodice.Nemysli na jejich nemoci!!!Tim jim prece nepomuzes!!!

    superkarma: 0 23.07.2005, 16:09:12
  6. avatar
    [7] kemy [*]

    nemoůžu ti poradit, ale asi bych ho tam na prázdniny nedávala. o nemoci nic nevim. o drogách teda jo a tim spouštěčem určitě budou, protože to si fakt neumíš představit, jak ti obrátěj psychiku. ze mě, celkem hodný holky, se stala fúrie. nikdo minebyl dost dobrej a každýho sem nesnášela a pořád vyjížděla. hodně

    superkarma: 0 23.07.2005, 12:08:27
  7. avatar
    [6] kubikm [*]

    www.ceskapsychiatrie.cz
    to asi znáš....

    superkarma: 0 23.07.2005, 11:54:11
  8. avatar
    [3] Tanzi [*]

    jo..a můj bratr byl abstinent a o drogách četl akorát v novinách..pouze byl silný kuřák.

    superkarma: 0 23.07.2005, 08:58:09
  9. avatar
    [2] Tanzi [*]

    Vím moc dobře o čem píšeš, u mého bratra propukla schizofrenie v jeho 27 letech.
    Naštěstí u něj nebyla agresivita..spíše deprese a strach, že si něco udělá.
    Pokud bral léky byl srovnanej a v pohodě..v tu chvíli si, ale řekl, proč to brát, vždyť mě nic není..vysadil a spadnul do toho znova.
    Tedy do těch hrozných depresí..takže skončil v léčebně..tam ho zase dali do kupy a tento koloběh se neustále opakoval.
    Bylo to velmi náročné pro celou rodinu.
    Od svých 30 let byl v plném inv.důchodu.
    Bylo jasné, že jednou skončí někde v ústavu..nakonec to dopadlo tak, že před skoro 3 roky zemřel na rakovinu..bylo mu 51 let.

    superkarma: 0 23.07.2005, 08:56:36

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme