Kouzlu lodiček jsem podlehla teprve nedávno, ale o to víc. Banda přátel mě přemluvila a já jsem tedy do té vratké loďky vlezla a vylézám z ní velmi nerada. Každý rok se snažím, abych se do lodi dostala alespoň na jeden víkend. Letos jsme jeli Lužnici. Vloni to byla Sázava a Vltava a v  prvním roce mých vodáckých začátků jsem poznala část Ohře a opět Sázavu.

Vyběru řeky se určitě vyplatí nějaký ten čas věnovat. Ne každá řeka je vhodná pro začátečníky. Skvělým pomocníkem nám může být internet , kde najdeme plno vodáckých stránek. K některým řekám jsou k dispozici na internetu i kilometráže (tj. co Vás na kterém úseku řeky může také potkat a kde jsou sjízdné a nesjízdné jezy). Pokud nenajdete kilometráž Vámi vybrané řeky na internetu, tak se podívejte v knihkupectví. Pro začátečníky bych si dovolila doporučit Ohři, Berounku nebo Sázavu. Nádherná je i Lužnice, ale Stará řeka je technicky náročnější.

Tak na tom, jakou řeku pojedeme, jsme se shodli. Nyní vyřešíme otázku ubytování. Nejběžnější ubytování je ve stanu, který máme s sebou, ale na některých řekách (Vltava, Lužnice) se dá hlava složit i v chatkách či penzionech (to je pro ty zhýčkané). Ke stanu přibalte spacák a karimatku. Otužilci cestují pouze se spacákem a karimatkou.

Co s sebou?

Doporučuji si zajistit loď včetně pádel, barelů a vodních vest v půjčovně. Každá řeka nějakou tu svoji půjčovnu má. Většina půjčoven je vybavena plastovými loděmi, které je velmi obtížné zničit. To takové laminátky by trpěly. Na živějších řekách se dají využít i nafukovací lodě, oblíbená je tzv. Pálava. Záchranná vesta by měla být povinná alespoň pro děti.

Pokud nebudeme mít suchozemský doprovod, tedy někoho, kdo naši trasu po vodě bude kopírovat autem s naší bagáží, jsme limitováni obsahem barelu nebo lodního pytle.

Co si s sebou tedy vzít? Neberte s sebou zbytečnosti. Na loď stačí plavky, kraťasy, tričko, něco na spaní, boty do vody, dlouhé kalhoty pro chladnější dny, svetr, mikina,  teplé ponožky, které oceníte až se z rozčvachtaných bot přezujete do suchých. Určitě přibalte nepromokavou bundu, pláštěnku a klobouk nebo šátek. Pokud vyrazíte někam do města, oceníte lehké letní šaty.  Nezbytností je krém na opalování, pokud pojedete Lužnici, nezapomeňte na repelent. Zcela zbytečně do vašeho zavazadla přibalíte tělové mléko, make-up, peeling, lak na nehty, lak na vlasy.

Pokud si chcete ušetřit práci s vařením, tak po cestě najdete dostatek levných hospůdek. Pravda některé disponují značně omezenou nabídkou (párek, klobása, čerstvě z řeky vytažení utopenci), ale pokud nejste vyložený vegetarián, dá se pár dnů o této stravě přežít. Pokud jste vegetarián, vybavte se vlastní stravou, nebo Vám na vodě hrozí smrt hlady. Já se na vodě (a vůbec při žádné výraznější sportovní aktivitě) neobejdu bez tatranek.:o)  Těmi se dá odbýt i snídaně. I pokud nebudete vařit, vezměte si s sebou malý vařič. Teplý čaj či kafe se ráno vždy hodí.

Rozdělení rolí na lodi je hierarchické. Lodi velí zadák, kapitán neboli kormidelník. Sedí vzadu na lodi a kormidluje a popohání háčka. Háček je na lodi od toho, aby sloužil kormidelníkovi. Sedí na přídi, hlídá řeku a hlásí zrádnosti v řece (kameny) s dostatečným předstihem (dostatečný předstih = doba, aby se loď stihla vyhnout hrozící nástraze, tedy ne hlášení pozor šutrrrrrrrrrrr - to už dřeme o ten šutr). V případě cvaknutí zachraňuje háček hlavně pádlo, sebe a bagáž. Loď se vždy někde najde.

Nejoblíbenější vodáckou činnosti je soulodění. Na klidných úsecích řek, kterým se říká voleje, se lodě spojí k sobě a nechávají se jen unášet proudem. Tady ke slovu přijde nějaké občerstvení, kuřáci to považují za rauch pauzu, studuje se kilometráž řeky.  Volej je znamením, že nás za zatáčkou čeká nějaká zrada - nejčastěji jez.

Roman Löwinger, zkušený vodák, který je mezi vodáky zván Méďa Béďa, mi ke sjíždění jezu řekl: "Pokud se před námi objeví jez, netřeba panikařit. Nad jezem je vždy místo, kde se dá s lodí zastavit a jít se na jez podívat." Kilometráže většinou uvádějí, zda je jez sjízdný, nebo nesjízdný, a za jakých okolností, popř. kde je vhodné místo pro přistání lodí a případné přenesení. Podle chování se u jezu pozná vodák. "Vodák začátečník loď nad nebezpečným jezem zastaví a loď po břehu přenese. Pod jezem pokračuje v plavbě. Vodák sportovec loď také přenese po břehu, ale pod jezem začne trénovat. Vodák turista přijede k jezu, usoudí, že je jez v pohodě a rozjede se ... pod jezem se pak utopí."

Voda má neuvěřitelnou sílu a nejvíce průšvihů vzniká jejím podceněním. Nepřeceňujte své síly.

Všem začínajícím vodákům vřele doporučuji si před nasednutím do lodě přečíst publikaci Zdeňka Šmída: Proč bychom se netopili aneb vodácký průvodce pro Ofelii. Humornou formou podané informace o národě zvaném vodáci.

Tak Ahoj na nějaké řece. 

                 
Reklama