Zdraví

Vnučka po mně zdědila dobře prořízlou pusu

Krásný den přeji všem ž-in.

Dnešní téma mě vrátilo do puberty, kdy jsem ještě nebyla schopna chápat, co vlastně genetika je nebo co obnáší.
Moje matka měla nádherné nohy, ale strašně trpěla s klouby, které si nechala v pozdějším věku operativně odstranit. Jak jinak, krásné nohy jsem po ní nezdědila, ty mám po tátovi hubené. Neustále jsem se sama sebe ptala - proč? Pro hubené nohy jsem byla zamindrákovaná a nenáviděla sukně a šaty, nosila jsem jen kalhoty. Z mého mindráku mě dostaly až kamarádky na učilišti, které naopak měly nohy silné a moje hubené nohy mi záviděly. V pozdější věku jsem se musela smát, jak jsem byla hloupá - a byla jsem ráda za hubené nožky, vždy při kupování nádherných italských kozaček dokonce vděčná.

Ovšem ty bolestivé klouby jsem zdědila po matce a dodnes s nimi trpím. Na operaci ale nechci, nikdy, přestože musím nosit pouze pohodlné boty, mokasíny a nejlépe sportovní obuv.

Co je ale pro mne zajímavé, je to, že nejsem podobná ani matce, ani tátovi. Jsem odmala celá babička - tátova matka. Čím víc mi léta přibývají, tím více při pohledu do zrcadla vidím babičku.

Mám tři děti, a ani jedno mi není podobné. Ale genetika pracuje spolehlivě. Můj syn (37 let) je celý děda, tedy můj táta. Kdykoliv přijde a čím je starší, vidím před sebou svého tátu. Jenom pro zasmání - má i ty hubené nohy...
Dcera (34 let) je celý její táta, jak se lidově říká, ze mne má jenom tu čárku... O třetí dceři (23 let) bych mohla opakovat předchozí větu, je to jedno a to samé, celý táta.

Asi jsem trochu ješitná máma, protože mě občas mrzí, že ani jedno dítě mi není podobné. Mám vnučku 16 let, kdyby alespoň ona mi byla podobná! Ale moje dcera neustále říká (a nejen ona, ale i známí a rodina, do které se dcera vdala a kde vnučka vyrůstá) - to je celá babička, jen otevře pusu! Má moji otevřenost, upřímnost, ale občas si i ublíží, tak jako jsem si ubližovala já, ale nedá se nic dělat, je to v genech. Jsem na ni pyšná a říkávám jí (ano, i mně to říkával můj táta): budeš mít pár nepřátel, ale budeš svá. Lidi nemají rádi upřímnost, pravdu do očí, ale chyba není v tobě, ale v nich samých. Vlastně jsem ráda, že když ne podobou, alespoň povahou je po babičce.

Zdravím a přeji další dny plné pohody a bez orkánů.

Věrulinka


Také vás zdravím, Věrulinko, a děkuji za příspěvek. Povaha je určitě důležitější než nohy, vlasy nebo oči...

Pište dál, milé ž-ínky, Fáčko na vás čeká!

   
22.01.2007 - Zdraví - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [6] holcicka 69 [*]

    Proto jsi mi z tolika uživatelek padla do noty právě ty ,máme hodně společného /tatínka snad ne/ a ty nohy ,já prý je mám po mamince článek se ti moc povedl,jsi šikulinka pa pa

    superkarma: 0 22.01.2007, 15:55:31
  2. avatar
    [5] aiša [*]

    upřimnost

    superkarma: 0 22.01.2007, 14:34:23
  3. avatar
    [4] Věrulinka [*]

    renike:přesně,ti co neberou upřímnost,nemohou již býti našimi přáteli

    superkarma: 0 22.01.2007, 13:41:36
  4. avatar
    [3] renike [*]

    Věrulinka:ja to zdedila taky ale jsem uprimna,i kdyz to vetsinou radi nemaji ale porad rikam,ze je lepsi rict pravdu,nez byt ticho nebo klamat nepratelu mam urcite,ale pro me jsou dulezitejsi pratele,kteri me znaji a jsou opravdove

    superkarma: 0 22.01.2007, 13:39:18
  5. avatar
    [1] arjev [*]

    Věrulinko,to je pěkně napsané.

    superkarma: 0 22.01.2007, 12:09:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme