Reklama


Krásně to tam fouká, podzim jako malovaný. 

Taky rádi pouštíte draky?

Připomnělo mi to jeden den před cca 25 lety. Manželovi se podařilo vyrobit krásného draka.

Vymalovali jsme ho a děti škemraly, abychom ho šli hned vyzkoušet. Proč ne? Bydleli jsme za městem, kde to pofukovalo celý rok, natož na podzim.

Tak jsme se bleskurychle oblékli a hurá na pole. Drak poslušně létal (zpočátku), přijímal korespondenci, prostě rodinná i podzimní idylka. Jenomže zpočátku přátelský větřík začal zlobit. Sílil, kvílel, až burácel. Milý dráček se poroučel nosem k zemi, ryl v oraništi a bylo jasné, že z tohoto sportu dnes nebude nic.

A k tomu se muž začal chytat za uši. Jako malý si s nimi hodně užil a bál se, aby ho zas nějaký ten zánět nepostihl. Děti litovaly střídavě tatínka a draka - ale ten aspoň neskučel. Co teď? Nepočítali jsme se změnou počasí, a tak jsme neměli žádnou šálu, šáteček, natož kulicha.

Ale správnou ženskou hned tak něco nerozhází! Sáhla jsem do tašky, kde jsem pro každý případ nosívala 2 vložky - v té době pěkně tlusté a dlouhé, (jak jsem už někde psala), tak na sedmičky nohy. Ach, jak si je manžel na svých uších liboval, jak si je přidržoval, aby o ně v tom vichru nepřišel!

Myslím si, že to byl historicky první muž, který použil dámské vložky jako součást garderoby. Naštěstí jsme cestou zpátky nikoho nepotkali, protože by se jistě našlo hodně vtipálků, kteří by to peprně komentovali.

Hezký víkend bez podobných trapasů přeje

Gerda


Milá Gerdo, děkuji za milý příběh. Nevím, proč ve mně popis té  situace vyvolává představu běžícího osla, ale rozhodně se nechci dotknout vašeho muže :)

Posílám vám za příběh, který nás tady rozesmál, dárek a ostatním, co nám poslali své příspěvky, slibuji, že je vydáme v průběhu příštího týdne.

Mějte krásný víkend a užívejte babího léta