Domácnost

Vločku už nic nebolí

Byla s námi příliš krátce, ale přesto si získala srdce každého, kdo ji poznal. Fenečka Vločka se k nám zatoulala jedné mrazivé noci. Rakovina jí nakonec metastázovala, tak jsme se rozhodli její trápení ukončit...

Odpočívá ve stínu třešně, kouká se na svůj oblíbený les a tam nahoře ve psím nebi prohání zajíce a hraboše. Naše fenečka Vločka, ke které jsme přišli docela náhodou, už musela jít spát...

Byl hrozný mráz, když si nás Vločka našla s velikým nádorem na mléčné žláze. Jako by volala o pomoc a my jsme jí pomoci chtěli. Tak se stalo, že zvládla těžkou operaci - jizvu měla od předních pacek až k zadním - a zase byla veselá.

Byla skutečně výjimečná! Neuvěřitelně citlivá a chápavá. Nevnucovala se, ale kdykoli člověk potřeboval, přišla a nechala se pohladit, pomazlit. Byla poslušná tak, že jsem tomu skoro ani nevěřil. Do lesa chodila bez vodítka a nikdy se opravdu neztratila, sem tam vyběhla za zajícem, ale vždycky se za krátko vrátila.

Rozdávala radost každému, kdo ji poznal. Byla hrozně trpělivá a statečná, nechala si všechno líbit, i ty nepříjemné věci (jako koupání, když se vyválela v něčem nepěkném) vždycky zvládla. Spojovala lidi, každého milovala, dokázala prostě zázraky.

Jednou odpoledne jsme se vrátili od koní a Vločence bylo zle. Bylo to o víkendu, tak jsme se na veterinu dostali až v pondělí. Tam nám paní doktorka řekla, že to mohou být buď metastáze, a to by bylo špatné, nebo zánět průdušek. Dostala dvojí léky, jedny antibiotika na zánět a lék na potlačení růstu rakoviny.

Bohužel se po čtrnácti dnech na rentgenu potvrdilo to horší. Vločenka měla veliký nádor nad srdíčkem, který jí zhoršoval dýchání. Po dalším asi týdnu se jí udělala metastáze do čenichu a už nemohla dýchat skoro vůbec. Jen se tak smutně ploužila...

Poslední den ráno nechtěla vůbec jíst, během dne se to trochu zlepšilo, ale brala si jen z ruky. Rozhodli jsme se, že když je ta možnost, zavoláme veterináře domů a nebudeme jí to velké trápení jen kvůli nám prodlužovat. Přijel ten den kolem půl deváté, Vločenka usnula v našem náručí na zahradě, hladili jsme ji...

Víme, že tenkrát, když si nás našla, nechtěla umřít. Hledala naději a my jí nedokázali pomoci. Člověk si vyčítá, že se neptal veterinářů víc, i když rozum ví, že tahle nemoc je prostě zabiják.

vločka

Vločenko, prosím, odpusť nám, že jsme to nedokázali... Moc na Tebe pořád myslíme!

   
16.08.2013 - Zvířátka - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [11] Dudlajlama [*]

    Ach jo :0(

    superkarma: 0 18.08.2013, 18:56:25
  2. avatar
    [10] cicinka [*]

    Tak mám slzy v očích....nu Jakube udělali jste to nejlepší a nejvíc co jste udělat mohli. jste úžasní a skvělí a vůbec nej....takových lidí jako jste vy si velmi vážím. Vločka u Vás prožila to nejlepší co ještě prožít mohla a vy jste úžasní, že jste jí to umožnili.

    Bohužel tihle naší kamarádi s námi nikdy nežijí po celý náš život a tak to jejich odcházení zažijeme vícekrát. Zavzpomínejte na to hezké co jste prožili a bude to lepší.

    A Vločka už je, jak se říká "Za duhovým mostem" a tam je v psím ráji, kde jí do tlamky padají klobásky, jelítka a kuřátka a vše to nej, samo od sebe Sml22

    superkarma: 0 17.08.2013, 11:07:50
  3. avatar
    [9] kobližka [*]

    gerda — #1 Tvoje poslední věta by měla platit hlavně pro lidi.

    superkarma: 0 16.08.2013, 16:32:38
  4. avatar
    [8] kobližka [*]

    Pamatuju se na ten první článek o Vločce,už tenkrát se mi hrozně líbila.Vedle na gauči spí moje malá jezevčice a když se na ní podívám,chce se mi brečet....vlastně nechce - já už brečím.

    superkarma: 0 16.08.2013, 16:31:17
  5. [7] Rikina [*]

    Někdy se prostě už víc udělat nedá... už je jí dobře.

    superkarma: 0 16.08.2013, 10:29:52
  6. [6] cilani [*]

    Dali jste jí to nejlepší, co jste mohli. Lásku a naději na konci cesty..

    superkarma: 0 16.08.2013, 08:45:47
  7. avatar
    [5] Hanula [*]

    Sml79Sml79bohužel i takový je psí život, ale vy jste Vločce hodně pomohli

    superkarma: 0 16.08.2013, 08:43:00
  8. avatar
    [4] pajda [*]

    Zažila krásný konec života a umřela se svými a jim v náručí...jakkoliv vás to bolelo, jí jste dali to nejlepší, co jste mohli. Kolik lidí to štěstí nemá a umřou v cizím prostředí za plachtou, na cizí posteli, sami? Neproste ji o odpuštění, zvířata neznají pocit křivdy, vzpomínejte na ni a přejte jí, že už ji nic netrápí.

    superkarma: 2 16.08.2013, 07:58:42
  9. avatar
    [3] marde [*]

    Moc dojemný příběhSml22

    superkarma: 0 16.08.2013, 07:28:36
  10. avatar
    [2] ekleinovka [*]

    Jsem na zvířata litá a tohle mne vždycky dostaneSml15Sml15Sml15,

    u vás jí bylo dobře, našla lásku i péči, a věděla, kam má jít, kdo jí pomůže.....

    superkarma: 0 16.08.2013, 06:29:15
  11. avatar
    [1] gerda [*]

    Ach jo, tohle dá vždycky člověku zabrat. Na straně druhé si ale musíme uvědomit, že díky nám měla poslední měsíce i dny života příjemné a bůhví, jaké by měla někde jinde. Zvíře má odcházet v bezpečí a obklopené láskou.

    1. na komentář reaguje kobližka — #9
    superkarma: 0 16.08.2013, 06:02:42

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme