Reklama

Pro většinu lidí jsou vlaštovky požehnáním a vítaným hostem. Ale najdou se i tací, kteří je ve svém domě nechtějí. Ti prozíravější jim předem zabrání v uhnízdění, ti lhostejní je nechají klidně zahynout, i když vyvedou mladé. Nevěříte?

Vlaštovkám se zalíbilo v garáži jednoho pana podnikatele. Postavili si tam hnízdo a za pár týdnů už z něj vykukovaly hlavičky hladových mláďat. Vlaštovčí rodiče pilně létali okýnkem a nosili mláďatům potravu. Jenomže ve stejnou dobu se majitel garáže chystal s rodinou na dovolenou. Před odjezdem vždycky zabezpečí svůj dům včetně garáže. Zavře všechna okna, zamkne dveře a zapne alarm.

vlaštovky

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Vlaštovky mají smůlu. Dospělé stačí vylétnout ven, ale k mláďatům už se nedostanou.

Stačilo by nechat otevřené okénko, ale to nepřichází v úvahu. Alarm je tak citlivý, že ho spustí i přelet mouchy. „Přece se nenechám kvůli vlaštovkám vykrást“, zní nekompromisní verdikt pana podnikatele.

Osud vlaštovčích mláďat je zpečetěn. Nebýt jedné dobré duše, která je ochotna pro jejich záchranu udělat maximum.

Ta dobrá duše se jmenuje Pavlína a je u pana podnikatele na brigádě. Zavolala na záchrannou stanici a požádala o radu. „Nejlepší možností je opatrně sundat hnízdo i s mláďaty a umístit je co nejblíž původního místa. Nemusíte se bát, ptáci se nechovají stejně jako savci, a většinou hnízdo neopustí.“ Pavlína byla ráda, že existuje naděje a pustila se do záchranné akce. S přítelem sundali hnízdo, připevnili ho na trám pod střechou garáže a čekali, co se bude dít dál. Vlaštovky se vrátily, ale stále nalétávaly na okénko garáže a hnízda pod střechou si ani nevšimly.

Ptáčata jim moc nepomáhala, krčila se v hnízdě a ani nedutala.

Co budeme dělat, přece je nenecháme umřít, když jsme došli tak daleko?“ Zavolali opět na stanici a tam jim poradili, ať ptáčatům dají vodu, (stačí kapička na prst) a zkusí je dokrmovat. Ptáčata začala být apatická, ale Pavlína se nevzdávala a její úsilí se nakonec vyplatilo: Ptáčata začala přijímat potravu a zjevně pookřála. Jejich hlásky přilákaly i dospělé vlaštovky. Jedna z nich si k nim sedla na hnízdo a zdálo se, že rodinka má vyhráno.

Díky Pavlíně se malé vlaštovičky podařilo zachránit a v těchto dnech se už chystají vylétnout z hnízda.

Jaké z toho plyne ponaučení pro nás lidi?

  • Pokud máte rádi vlaštovky, dopřejte jim ten nepatrný kousek svého obydlí. Buďte shovívaví a v době hnízdění je pokud možno nerušte a mávněte rukou nad nějakým tím „hovínkem“. Můžete tomu zabránit tím, že pod hnízdo umístíte kousek plechu, nebo kartonu, které trus zachytí.
  • Pokud je máte rádi, ale nepřejete si, aby u vás hnízdili, zabraňte jim v tom včas. Zavírejte dveře a do oken dejte sítě. Časem pochopí, že jsou nezvanými hosty a udělají si hnízdo jinde.
  • Pokud jsou vám lhostejné, alespoň je tolerujte a nechovejte se jako pan podnikatel v tomto příběhu.

Čtěte také: