Bulvár

Vlak se skalpovanou střechou

Milé ženy-in,

cesta do práce - to je pro mě jedno velké dobrodružství s neustále aktuální otázkou - dojedu vůbec?

Jak už jsem tady kdysi psala, žiji na malinké vesnici, kde autobusové spojení s civilizací funguje jen na heslo, které ale bohužel nikdo nezná. Začátky byly opravdu krušné.

Pracuji ve městě vzdáleném 30 km od domova. Navíc naprosto opačným směrem, než jezdí to málo autobusů, které k nám dojedou.

Dokud jsme měli jedno auto, vypadala moje ranní cesta do práce následovně: Vstát ještě v noci (pro mě je noc do té doby, než vykoukne sluníčko), nachystat dětem svačiny, nachystat sebe, nachystat kočkám, vzbudit děti, seřvat děti, když nechtěly vstávat, dotvořit sebe a skočit do manželova auta, kterým mě dovezl  k nejbližší vlakové zastávce.

On dál pokračoval do práce a já čekala na vlak. No, vlak... Silné slovo. Tady tomu říkají Šipka a 30 km zvládne, když se daří, to znamená, když není sníh, mráz, listí, vítr, velké horko, tak za 50 minut.

Vlakové nádraží je v místě mé práce asi 1 km od kanceláře. Pro mě to znamená vyskočit ze skoro ještě jedoucího vlaku a běžet sprintem ranními ulicemi do práce. V 99 procentech jsem přišla, tedy přiřítila se, díky právě nepříznivým podmínkám pozdě.

Navíc se můžu pochlubit zážitkem, který mi doteď v práci nikdo nevěří, ža jsme se s vlakem nabourali. Na přejezdu do nás vrazilo rameno jeřábu a skalpovalo Šipce celou střechu. Než nás vyprostili, bylo poledne. Kolegyně si ze mě doteď utahují, že nabourat se ve vlaku můžu  prostě jenom já....

Ale to není všechno, co se týče mého dojíždění. Jak říkám, žiji na vesnici odříznuté od světa, a tak se dost často v zimě stává, že prostě zapadáme sněhem tak, že se dva dny nikdo nedostane do práce a děti do školy. Protože než k nám dorazí pluhy, je většinou po všem.

Anebo naopak. Pokud se vracíme domů z práce v době sněhové kalamity, většinou odstavíme auto na pár dní někam do pole, zkrátka tam, kam až se nám podaří dojet, a zbytek mašírujeme pěšky. Říkáme si zapadlí vlastenci, zahříváme se rumem, nebo zrovna tím, co máme po taškách, a hrozně se smějeme, abychom tam někde nezůstali ležet a nezmrzli.

Jo a ještě jedna perlička. Předloni na Vánoce jsme zapadli sněhem dva dny před Štědrým dnem. Dva metry sněhu, pluhy v nedohlednu a já doma nic. Ani stromek, ani kapra, ani nic k jídlu... Polévalo mě horko při představě, jak z mrazáku tahám kačenu a zdobíme palmu v obýváku. Chudáci děti.

A venku chumelilo a chumelilo. A potom známé hučení v dálce. Pluhy!!! Ten pohled pro Bohy nikdy nezapomenu. Celá vesnice naskákala do aut, všichni jen tak, jak zrovna byli - neupravení v teplákách a zástěrách a v koleji za pluhem jsme jeli do města .

Celá kolona aut dorazila k supermarketu, rychle nakoupit, než se začne stmívat a cesta znovu zapadne sněhem. A tak Vánoce nakonec byly nádherné. Zasněžené!

Takže vidíte, že moje dojíždění je opravdu jedno velké dobrodružství. Letos jsem si už ale koupila vlastní autíčko. No, nevím, nevím, jestli mi nakonec nebude to kodrcání na dřevěných lavicích ve vlaku plném puberťáků chybět. Ono všechno má něco do sebe...,o)))

Krásný den přeje

Simča


Simčo, z Vašeho vyprávění se mi zdá, že bydlením ve městě přicházím o mnoho zážitků. Ale vše má své pro a proti. Až zanedlouho napadne sníh, pozdravujte své zapadlé vlastence a nezapomeňte na průběžné zahřívání :)!

Dnešní téma je: Cesta do práce

Jak se dopravujete do zaměstnání?
Trpíte v přeplněném autobusu?
Přestěhovala jste se kvůli dojíždění do zaměstnání?
Bydlíte na venkově a pracujete ve městě?
Zažila jste při cestě do práce něco zajímavého?
Potkala jste třeba svoji lásku?

redakce@zena-in.cz

   
04.11.2005 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Komentáře:

  1. avatar
    [7] karlik [*]

    Znal jsem jednu z hor, takové nepředstavitelné chrastítko a byla to pro mě pěkná rána, když ráno v půl šesté vyjela s buldozerm protáhnout si cestu k silnici aby mohla v půl sedmé s AREM vyjet nakoupit.
    Simčo a proč nekoupit sněžný skůtr?

    superkarma: 0 04.11.2005, 21:23:31
  2. avatar
    [5] Alfinka [*]

    Křeček: jo tak na cukroví,tak to jo

    superkarma: 0 04.11.2005, 12:56:53
  3. avatar
    [4] Křeček [*]

    Alfinka: Na cukroví, ne?
    Teda je to úžasná romantická představa, ale jen dokud člověk ví, že obvykle dojede kam chce a kdy chce

    superkarma: 0 04.11.2005, 12:46:13
  4. [3] apina [*]

    No tak to bych teda asi neuměla absolvovat. Ale představa té kolony jak jede za pluhem a parkuje u supermarketu .

    superkarma: 0 04.11.2005, 12:41:04
  5. avatar
    [2] Alfinka [*]

    Pěknej článek běžně nosíte po taškách rum? To asi bydlíš někde na konci světa,ale rozhodně kromě proti to má i svá pro,třeba kolem těch vánoc zajet tam na týden

    superkarma: 0 04.11.2005, 12:37:40
  6. avatar
    [1] Ivana. [*]

    Jéééé zasněžené Vánoce to už jsem dlouho nezažila

    superkarma: 0 04.11.2005, 12:29:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme