Tak tímto nadpisem jako z pohádky, který je z obsahu příspěvku od pisatelky s nickem Vladka321, dnešní vzpomínkové téma uzavřeme. A nezapomeňte se podívat i na krásné fotografie.

Dobrý den,
dovoluji si vám poslat svůj příspěvek. A i když dnes není zase až tak krásně, přesto přeji příjemný a nad našimi tradujícími se příběhy příjemně strávený den.

Památka je vzpomínka po někom, kdo na naší duši v našem srdci vytvořil stopu. Je to známka lásky a úcty k člověku, který se nám hluboko zapsal pod kůži. Může se jednat o člověka, kterého možná ani neznáme a jehož odkaz se traduje a předává z generace na generaci. O němž si možná vytvoří rodina legendu…

Moje maminka velmi záhy po svém narození ztratila rodiče, vychovávala ji babička a ve chvíli, kdy se již nemohla o vnučku starat, tak ji musela dát k adopci. Nebylo to pro nikoho lehké, ani doba nebyla lehká, a aby toho nebylo málo, proto aby vnučka mohla být dána do rodiny, tak na její výchovu a za to, že si ji vzali cizí lidé, babička připsala těmto dosud neznámým lidem všechen svůj majetek v dobré víře, že jím bude naloženo ve prospěch milovaného sirotka. Když se s vnučkou loučila a dala ji na starost státu, aby ji našel pěstouny, udělala jenom vnučce křížek na čelo a věnovala ji svoji modlitební knížku, prsten a tři stříbrné penízky.

Tento poklad si moje maminka schovala a velmi opatrovala. Dostala se do rodiny ateistů, takže se ani neodvažovala tyto své klenoty jen vytáhnout zpoza šuplíku.

Babička záhy zemřela a maminka zůstala v cizí rodině až do své plnoletosti. Poté se dostala na ubytovnu, její adoptivní rodiče dostáli jejího majetku, ona si zpět vzala příjmení, které jí adopcí bylo odňato, a než si vzala mého otce, tak si tohoto příjmení užívala.

Dnes má modlitební knížka s poznámkami vlastní rukou  mnou nikdy nepoznané babičky své místo a také maminka na tuto ženu moc ráda vzpomíná. Po sňatku s mým tatínkem se dokonce přestěhovala do svého rodiště. S rodinou, která jí měla na vychování, jsem se nikdy nesetkala, nikdy o nich nemluví.

Zato babičku,(tedy mojí praprababičku) znám celkem dost podrobně. Mamka o ní moc ráda mluví, ráda na ni vzpomíná a dodnes si ji velmi váží.

Vladka321

Pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

penizky

hjztj

_________________________

Milá Vlaďko, pokud nepíšete, tak s tím rozhodně začněte.
Máte nádherný sloh, cit a slova vhodně zvolená za účelem vzpomínek.
Vámi zaslané fotografie tento Váš um ještě podtrhují.
Děkuji
Saša

Téma dnešního dne: Památky po (pra)rodičích

  • Máte doma nějakou památku po mamince, po babičce, po tatínkovi, po dědečkovi, po tetě, pratetě…, na kterou nedáte dopustit?
    A nemusí jít o velké věci. Ale třeba i o prstýnek, náramek, knihu, památník…

Pište a klidně posílejte i fotografie (nejvýš dvě)
Budu se těšit

redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem: Kriminálním románem autorky Gillian Flynnové: Temné kouty a k tomu přidáme i antiperspirační krém Rexona.

ddddd

Reklama