Na charitu občas přispívám, nejčastěji právě v období blížících se Vánoc. Žebráky většinou míjím.
Jednou jsem na autobusovém nádraží v Ústí nad Labem potkala pána, celkem slušně vypadajícího. Prosil, jestli bych mu nemohla dát 10 korun, že se mu v Praze narodila dcerka a potřebuje se dostat za manželkou do porodnice, má tak obrovskou radost z dítěte, ale má týden do výplaty a na jízdenku mu chybí přesně 10 korun. Desetikoruna mě nezabila. Dala jsem mu ji bez mrknutí oka.
Za tři dny nato mě potkal ten samý pán a pro změnu se mu v Praze narodil syn a chtěl dvacet korun. Navrhla jsem mu, že když se stala tak radostná událost, jízdenku do Prahy mu koupím. Nechtěl. Rozčílil se, vynadal mi do držgrešlí a odešel.
Od té doby žebrákům nepřispívám a přeorientovala jsem se na pomoc zvířátkům v nouzi.
Na den matek někdo vyhodil pejska z auta a ujel. Hned jsem měla pro mamku dárek. Jmenuje se Benji a po ostříhání, odblešení, odklíšťatování se z něj vyklubal pudlík.
Na dovolené jsme u lesa našli koťátko, hladové, vyzáblé, uplakané. No nevezměte ho pod ochranná křídla. Vyrostla z něj pěkně okatá číča.
Poslední úlovek byl, když jsem šla manželovi pro rybičky a paní ve zverimexu se mě zeptala, jestli náhodou nechci štěně chodského ovčáka. Jinak by ho musela utratit. Fena se znova zabřezla a neprodané, již tříměsíční štěně je opravdu problém, mohl by ohrozit nově narozená štěňátka.
Představa, že tu kuličku chlupatou někdo usmrtí hnusnou injekcí mi zajela hluboko do srdce. Vzala jsem si ho k sobě domů, koupili jsme zahrádku a štěňátko na ní ubytovali. Rybičky jsem manželovi koupila taky.
V budoucnu bych chtěla rodinný domek a ve svých záchranných akcích pokračovat.
Hezký den,
Vlaďka
Časem se, Vlaďko, až se Ti podaří splnit Tvůj sen, přijedeme na Tvou soukromou ZOO podívat. Jsi dobrý člověk. A ten žebrák? No třeba měl víc manželek a rodily postupně.
Na vaše další příspěvky a příběhy nebo názory na téma žebráci a charita čekám na e-mailové adrese redakce@zena-in.cz.
Nový komentář
Komentáře
Jinak teda s tím zachraňováním koťat opatrně - před 14 dny mi vyprávěla obyvatelka domku poblíž frekventované turistické cesty, že každou chvíli musí vyběhnout a sebrat nějakému takovému aktivnímu zachránci kotě, které chce dotyčný odnést v domnění, že je chudinka opuštěné. Že měli koťat šest a už jim zbyly jen dvě, protože se to prostě neuhlídá, kočky prolezou všude, za plotem je neudrží a za každým, kdo jde kolem, taky koukat nemůže.
Takže je dobré se přesvědčit, jestli skutečně zachraňujete.
Ten člověk musí mít velkou spoustu dětí i manželek, protože se stejnou historkou se vyskutuje už zhruba třetí rok na vlakovém nádraží, před Kauflandem, poblíž studentských kolejí... zřejmě si vybírá místa, kde předpokládá větší pohyb lidí, co nejsou místní, a nebudou si ho pamatovat.
To jsem taky jednou rano vstala a sla vencit svou hafinu. Ven jsme sli 2, domu jsme se vraceli 4... Nasli jsme dve naaaaadherna kotatka. Mila, mazliva, vrnela, vubec se ani me ani pejskove nebala, na cici za mnou sla az do bytu.
Bohuzel jsem si je nemohla nechat. Prijela si pro ne pani z OS Podbrdsko U nas. Rikala, ze po prazdninach je vyhozenych zviratek hodne...
Hruza - nechapu, jak ty dve roztomile kulicky mohl nekdo vyhodit - je tam spousta pejskaru a ne kazdy ma takove trdylko jak ja... neprezily by dlouho.
Rozumím autorce - zvířata v nouzi si pomoci ani nemůžou, na rozdíl od lidí, kteří často prostě pracovat nechtějí a nechtějí...
myše — #17 Ronyho oblíbená činnost je vylézt na střechu garáže. Jak se tam dostene, je mi záhadou. Děsí tak ale kolemjdoucí a zjevně ho to baví.
Pak další oblíbená činnost je honění vodních skútrů a člunů na Labi. Má výdrž. Nechápu, jak může podél břehu běhat tam a sem třeba hodinu v kuse. V létě u nás byl závod vodních skútrů a člunů a největší divadlo byl právě náš pes.
vladka006 — #14 jo jo, choďáci jsou "lehce prdlí"... ale zase je s nima sranda...
Ta naše je k neutahání....
vladka006 — #15
tlustoprdka — #13 Pak si budeme psát do vzkazů vyměním šedého králíka za čínského kapříka
.
myše — #12 Tajtrdlík... Manžel se mě ptal, jestli psi můžou mít taky mentální postižení. Protože ten náš pes mu přijde lehce dementní.
Nechápal, že je to typická povaha choďáků. Když k němu přijdeme na zahradu, tak nám radostí skáče za krk, a to doslova.
Náš pes kočky v boudě nesnese, ale za to se dělí o granule s vránama a havranama. Zobou z jedné misky.
vladka006 — #8 Mamka má dva papillony a ti když jsou vzteklý, třeba po koupání, tak zlostí hrabou v pelechu polštáře, ale nic nehryžou.
Jo a Vlaďko, do mé ségry máš ještě daleko, ta má sice domek, ale v něm dva kocoury, sedum psů (pokud není zrovna nějaká březí tak i třeba deset), čtyři morčata, dva šneky, deset křepelek. Jo ještě měla dva holoubky, ale ti frnkli (nebo už je někdo sežral). Pak měla želvy a v práci akvárko s rybama a žabou.
Já jsem měla andulku a králíčka. Ale už jsou pochovaný u ségry na hřbitově a přítel nic do bytu nechce. Na chatě máme rybníček s pár rybkama. Uvažuje o tom, že se tam na důchod přestěhuje a bude tam pěstovat nějaké slepičky a králíky. No tak jsem zvědavá. Třeba budem mít jednou taky zvěřinec
vladka006 — #11 hm, tak máš o zábavu postaráno... taky je takový tajtrdlík jako naše Dixie?
Letos v létě najaké hova.. vyhodilo z auta dvě mrňavý koťata - hádejte kde bydlí?
no přece s naším psem v boudě přece...
vladka006 — #8 Fotka se nějak blbě vložila. Takhle maličkej byl.
http://zena-in.cz/images/uzivatele/37/ne...
Když povyrostl, tak jsem matraci neměla šanci dát ani za branku na zahradě. Dost dával najevo, že jí prostě nechce.
moje dcera už adoptovala dva pejsky, takže s tím, co si pořídila sama, už má tři
jsem zvědavá, u kolika kusů nakonec zůstane
Vlaďko, moc ti přeji domeček, právě již 4 měsíc si ho užívám, po celoživotním snu, který se mi splnil a jsi moc hodný človíček
tlustoprdka — #6 V dobré víře jsem psovi do boudy na zimu pořídila matraci, aby na něj netáhlo. Nelíbila se mu, rozkousal jí a vytáhl ven.
To byl ještě malinkej.
[size= 12pt; font-family: "Times New Roman"; mso-fareast-font-family: 'Times New Roman'; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: CS; mso-bidi-language: AR-SA] [/size]
Míšo, třeba měl manželku minulou, předminulou, předpřítomnou, budoucí,... Manželek jak angličtina časů
.
Je to krásný sen, držím Ti palce, aby se Ti vyplnil. Ale nezapomeň, říká se všeho s mírou. Aby jsi se jednou neprobudila a opravdu neměla doma Zoo.
Já občas kupuju piškoty, rýži, krmivo a občas deky. Nabídla jsem jim i polštáře, ale prý to během chvilky rozcupují a tou drtí by se mohly nažrat a mít z toho zažívací potíže.
To je milé, že ještě někdo takový na světě existuje.
ifulinkaa — #2 Postavím si na zahradě útulek
.
Jenže by asi všechna zvířata zůstala u mě, já bych se bála je pak někomu dát. A kdybych dala, dělala bych inkognito konroly.