Redakci oslovila čtenářka s nickem Vlaďka 006, že jí u nás na magazínu chybí jarní hubnutí do plavek. A protože je to záležitost navýsost aktuální, dali jsme Vlaďce prostor. Dnes se zaměří na oblíbenou sportovní aktivitu mnoha hubnoucích: běh.

Není běh jako běh

Jednoho krásného rána jsem šla na procházku se psem. Z čista jasna se za mnou ozval řev snad deseti sekaček naráz. „V.I.P. asi pořádá závod sekaček,“ napadlo mě (V.I.P. je zkratka pro nezaměstnané, kteří pracují pro obec). Upravovala se naše vesnická promenáda kolem řeky Labe. Vzpomněla jsem si, jak mi moje mamka kdysi vyprávěla o svém udržování se v kondici. Prováděla indiánský běh, znáte? Rozhodla jsem se ten den navečer indiánský běh zkusit přes čerstvě vysekanou cestičku.

running

Abych byla opravdu stylová, navlíkla jsem si na nohy mokasíny z kůže. Bůvolí jsem neměla, musely stačit z prasečí. Jednou mi je nechala mamka udělat u jejího kamaráda. Rád vyráběl indiánské oděvy. Oprášila jsem je a nazula. Byly pohodlné, pevné a krásně se přizpůsobily tvaru nohy. Zprvu jsem se bála, že ucítím každý kamínek, ale chůze po kamínkách byla nanejvýš příjemná. Měla jsem to rovnou i s reflexní masáží chodidel. Došla jsem na začátek trasy. Řekla jsem si: „Tak, odtud poběžím. Budu běhat na třicet. Uvidím, jak to půjde.“
Běžela jsem třicet kroků a pak třicet kroků šla a stále dokola. Pravidelně jsem dýchala a dávala pozor na to, abych dýchala břichem, a ne hrudníkem. Myslela jsem, že nezvládnu běžet déle než kilometr. Jestli něco nesnáším, tak je to právě běhání. Nebyla jsem unavená a ani udýchaná. Indiánský běh mě překvapil. Při chůzi jsem si odpočinula více, než kdybych stála. Dát se znovu do běhu nebyl problém. Indiáni byli chytré hlavičky a věděli moc dobře, jak doběhnout do cíle a ještě mít dost sil na zpáteční cestu.
Při běhu jsem necítila ani píchání v boku, jež pociťuji i při mírném joggingu. Jen jsem si dávala pozor, abych se zhluboka nadechla, nedýchala a s dechem vydržela, když jsem procházela kolem vyústění odpadu ze vsi. Bohužel ještě u nás není celá ves odkanalizována a část odpadu vytéká do Labe. Mrzí mě, že žiji v kraji, kde se to korupčními aférami jen hemží, peníze se mrhají za lavičky do parku (jedna v hodnotě přes 300 tis.) a na udržování a ochranu přírody peníze nezbývají.
Malinko jsem odbočila...
Poprvé jsem uběhla 3 kilometry. Pro začátek to stačí. Zpočátku jsem poctivě střídala běh a chůzi po 30 krocích. Později těch kroků při chůzi přibývalo a při běhu ubývalo. Začátky jsou těžké, ale postupem času fyzička narůstá a kroky budou zase ubývat. Brzy budu schopná uběhnout určitě více. Zklamaná ze sebe nejsem. Naopak, jsem ráda, že jsem se dokopala také k něčemu jinému než cvičení v místnosti. Moje maminka vždy říkala, že nejlepší posilovna je příroda sama.
Po běhání nechodím hned domů. I když chůze by stačila k tomu, abych se vydýchala a postupně přešla do „provozního tempa.“
Mám ráda vodu a u řeky se cítím dobře. Vždy se ještě na půl hodinky zastavím, abych si zacvičila wydu.
Wyda je soubor cviků. Cvičili ji keltští druidové a možná i obyčejný keltský lid. Pomáhá k protažení těla, zároveň je i duchovním cvičením. Pozice wydy připomínají asány v józe a stejně jako v józe jsou i pozice zakázané při menstruaci, v šestinedělí a při různých příležitostech a naopak se cvičí pozice určené přímo pro tyhle příležitosti. Kdo zná dějepis, nebude se divit. Vždyť východní kultury a Keltové mají mnoho společných rysů. Podle některých pramenů Keltové přišli do Evropy z Asie. Proto ta podobnost jógy a wydy. V některých oblastech Irska se wyda cvičí hojně dodnes. U nás už odešla do zapomnění. Já se k ní dostala náhodou.
Nevím, jak v józe, ale ve wydě se mimo cviků v pozicích využívá i síla rostlin, nerostů, vody, vzduchu a země (dále prvky). Do rozličných geometrických tvarů se rozloží různé prvky. Zvolený prvek závisí na tom, jaké energetické centrum (tři energetická centra - vitální, emocionální a mentální) budu posilovat a v kterou denní a roční dobu.
Využívám blízkosti všech prvků a čerpám energii. Zdravím Slunce (zase podoba s jógou, u wydy se může zdravit kdykoliv během dne - u jógy se tuším zdraví pouze ráno a večer se provádí loučení), děkuji za prožitý den. Žehnám rodině, zemřelým předkům, Zemi a živočichům, rostlinám i nerostům na ní, protože každý má v přírodě své místo a je k něčemu užitečný. Zharmonizuji tělo i mysl a je mi fajn. Mohu se těšit na radosti příštího dne.

Vlaďka006

Četly jste v seriálu Hubneme s Vlaďkou:

Reklama