Jak bylo slíbeno, pekla jsem a následně nesla k otestování vítězné „amarouny“ čtenářky monkee. Pravda, první várka šla za stálého míchání do záchoda...

Tedy Mokee, byla chvilka, kdy jsem měla sto chutí se na svůj slib vykašlat. Zvláště ve chvíli, kdy jsem první vítězné amarouny za stálého míchání posílala vstříc odpadnímu systému.

Hmotu jsem totiž nalila na tvaroh asi moc horkou, takže se podklad podivně rozpliznul a na povrchu se vytvořily nevzhledné bubliny. Celý produkt se záhy stal zcela beztvarým a okusit jej nemínil ani náš pes.

Rozhodla jsem se pokus nevzdávat a učinit druhý. Tentokrát o poznání lepší.

h

V nočních hodinách jsem byla s prací spokojena a ještě ve tři ráno jsem pozřela vzorek. Vyhodnotila jsem, že mohu dílo klidně předložit kolegům.

j

 

Chutnal, a tak si vítězný recept přidávám mezi své oblíbené víkendové moučníky s poznámkou: Jen při dobře disponované nervové soustavě. :-)

 

Reklama