Velká věrnostní soutěž byla ukončena již před několika týdny, ale její dozvuky trvaly poněkud déle. Alespoň pro některé čtenářky.
Konkrétně pro vítězky v soutěži týmů, kterými se staly pilné včelky z diskuze Café Louvre, jejímž patronem je čtenářka kubikm.

Ta nelenila a sešikovala několik svých věrných diskutérek do velmi výkonného družstva. Petra K, maki, kovalda, Andula, evik a samozřejmě kubikm si toho pravděpodobně měly hodně co povědět a rozhodně neztrácely čas. Od prstů a od klávesnice se jim dozajista kouřilo, a tak není divu, že po vyhlášení výsledků si mohly vzájemně poklepat na ramena. Ano. Zvítězily, vyhrály!

A cena, kterou obdržely, byla více než zajímavá. V libovolně vybraném podniku mohly jíst, pít a veselit se až do výše 3 500 Kč! Vzhledem k vánočním přípravám se rozhodly sejít až 27.12. Dalším důvodem pro tento termín bylo i vystoupení břišního tance čtenářky Simby v jedné čajovně v centru Prahy.

Ovšem nejdříve se konalo to hlavní klubové setkání, pro které kubikm vybrala úžasnou stylovou hospůdku U Sádlů v Klimentské ulici. Ve sklepení domu, kde hospůdka sídlí, se totiž zastavil čas někdy těsně po skončení husitského období našich dějin. Stěny zdobily cepy, palcáty, štíty, brnění a helmice, místo lamp osvěcovaly interiér louče a k dovršení středověké iluze zde nebylo možné chytit ani signál na mobilní telefon. :-) 

Kolem dubového stolu se sesedly již výše zmíněné ženštiny a chvíli obdivovaly výzdobu. Nepřijela bohužel Evik, kterou skolila jakási choroba, a navíc jí zkolaboval i povoz, kterým se měla přesunout z Brna do Prahy. Dlužno podotknout, že na Evikovo zdraví jsme si mohutně přihnuly z korbelů červeného vína.

To, že hospůdka byla vybrána opravdu trefně a pečlivě, se potvrdilo při výběru konzumace. Již pohled do jídelního lístku v nás vzbuzoval fantastické představy a rozohňoval naše chutě.
Toto všechno ale naprosto předčil konečný výsledek kulinářského umění místního kuchaře. Krmě byla po všech stránkách dokonalá, chutně uvařená, s láskou upravovaná a v množství, které by nedokázal sníst ani husitský bojovník těsně po bitvě u Domažlic.

Kubikm se navíc ukázala být i odborníkem na víno, neboť vybrala mok velmi lahodný a našim chuťovým pohárkům svědčící. Našimi hrdélky ho proteklo několik lahvinek, v důsledku čehož se již tak dobrá nálada zvedla ještě o několik stupínků výš.

Děvčata byla po celou dobu věrná své pověsti a ani na okamžik mě nenechala na pochybách, že svou výhru o nejukecanější družstvo získala zaslouženě. Probrala se „dekupáž“, Ježíšek, děti, maturita, Paříž…

Příjemným rozptýlením byl i krátkodobý mužský nájezd na toto ženské osazenstvo v podobě Krize, který se zachoval tak, jak si snad každá žena v koutku duše představuje. Vypil kávu a sodovku, udělal pár snímečků a hlavně – předal vedoucí družstva finanční obnos, který měl pokrýt útratu. Poté se v klidu a míru opět vytratil. :o))

V dobré náladě jsme se v podvečer přesunuly do čajovny a kafírny v Masné ulici, kde mělo být naše příjemné setkání završeno uměleckým zážitkem v podobě břišního tančení. Bohužel, tato lahůdka nám nebyla vinou „technických problémů“ dopřána, a tak jsme si alespoň sedly a těšily se na vonný čajíček a kávičku.
Rozhýčkány obsluhou z hospůdky u Sádlů jsme ale dostaly ledovou sprchu v podobě arogantního číšníka, který přinesl kovaldě místo lahodného čaje obarvenou vodu a Petře K nepřinesl dokonce vůbec nic.

Po tomto zážitku jsme se rychle sbalily a odešly. Dobrá nálada nám ale zůstala. Protože celé setkání bylo více než příjemné, poznaly jsme další spřízněné dušičky a stvrdily pověst, že na Ženě – in je dobrá parta.

A já děkuji všem účastnicím za pozvání, dobré slovo, veselou mysl a hezký pocit z příjemně stráveného odpoledne.  

          
Reklama