Reklama

V žaludku pytel kamení, za krkem pražec, na zádech tašku větší, než vlastní tělo a vedle sebe k slzám dojatou matku, jejíž pohled působil, jako bych byla nevyléčitelně nemocná…

Už jsi veliká holčička Michalko“, švitořila nalomeným hlasem a mě to přišlo podivné s ohledem na fakt, že jsem vážila 17 kilo a byla jen o necelou hlavu větší, než patník.

I dovlekla jsem tašku do střídy, kam se mnou „slzavé údolí“ moje maminka, nebylo vpuštěno a sedla si vedle Petra Střelky…

Stal se pro budoucno mým kamarádem a spolutrpitelem v dobách, když nás učitelka Krňáková, alias Hnízdo, tloukla hlava nehlava a vyrvala z našich hlav tolik vlasů, že by si mohla z fleku otevřít studio vlasové transplantace.


Když seděla za stolem, kam jsme měli s Petrem z první lavice skvělý výhled, vypadala jako žaludové eso.

Po té, co jednoho z nás buďto zpohlavkovala, nebo se pokusla skalpovat, ten druhý jej pokaždé litoval.

Byl to takový rituál.

Slovy písně „ Na tuhle ženu nezapomenu“!

Patrně nejvíc jsem si u ní zničila naděje na přátelství tím, že jsem dostala povolení, abych výjimečně směla do školy používat tašku na kolečkách takzvané „RVHP“, kterou mi patrně přímo pekelně záviděla.

Jednou po mě hodila klíče. Pochybuji, že věděla, jak se jmenuji křestním jménem.

V dětství tato osoba jistě týrala zvířátka a své vražedné sklony studiem pedagogiky a následným povoláním jen chytře zlegalizovala.

Útrpné právo Krňákové skončilo mým přechodem na jinou školu. Střelka pokud vím, přežil a je myslím i duševně vcelku nezasažen.

Nicméně, mé začátky ve škole mi daly pocítit, že život se se mnou jednou mazlit rozhodně nebude.

Nemyslím, že by mě středověké praktiky sadistické učitelky psychicky nějak poznamenaly.

Právě naopak. Naučila mě improvizovat bojové prostředky.

Po té, co jsem jí rozhodnuta, alespoň jednou opětovat úder, ohryzkem sejmula klobouk při velké přestávce, jsem sice vyfasovala dvojku z chování, což je na žákyni čtvrté třídy výkon, ale ten pocit, když jsem se dívala do jejího šokovaného, ošklivého obličeje, mi za to stál.

s

Oni stojí na zemi - já na té lavici :))))))

Postřehy a příběhy z vaší první třídy a prvních tříd vašich ratolestí a vůbec všechno, co se k tématu dá říci, očekávám už od této chvíle na redakce@zena-in.cz. Co si například myslíte o experimentu s Comenia Skcript? A jak vám šlo psaní? Měli jste problém? A co vaše děti?

Dnes dostane autor vylosovaného příspěvku knihu Ivanky Deváté a dětskou pěnu do koupele.

Krásný den!