Historie

Víte, kdo byla Rosa Hoff?

Toto jméno vám nejspíš nic neřekne. A Růžena Holubová? To možná spíš… Už jako čtrnáctiletá měla jasno – pojede do Afriky! A jako manželce našeho nejslavnějšího cestovatele 19. století se jí to podařilo!

Patřila mezi čtyři ženy světa, které se na konci 19. století vydaly do Afriky, ale jenom ona jediná všechny hrůzy přežila a vrátila se do Evropy.

Malá RosaNarodila se ve Vídni jako Rosa Hoff(ová) v roce 1865. Její tatínek se stal inspektorem správních budov vídeňského Prátru. Největší z nich byla tzv. Rotunda. V tomto dnes již neexistujícím pavilonu, neboť vyhořel v roce 1937, se konala Světová výstava v roce 1873, první svého druhu v Rakousko-Uhersku. A tady potkala Rosa svého budoucího manžela – cestovatele Emila Holuba (1847 – 1902).

Psal se rok 1879 a Emil Holub se právě vrátil ze své první cesty do Afriky, na kterou se vypravil v roce 1872. Tu plánoval už v době studií, ale uskutečnit ji mohl teprve coby novopečený absolvent lékařské fakulty. Medicínu vystudoval na přání svého otce, také lékaře. Sám toužil po studiích přírodních věd a archeologie. Byl to nadmíru odvážný člověk! Na cestu se vydal s pouhými padesáti librami v kapse. Umínil si, že si další peníze vydělá přímo v Africe. Brzy na to ostatně došlo, jeho vstupní kapitál byl raz dva pryč.

Emil HolubNa doporučení rakouského konzula začal provádět lékařskou praxi v evropských rodinách v Dutoitspan. Velice rychle si získal skvělé renomé a mohl si založit slušnou existenci. Jenže jeho plány byly jiné! Nepřijel do Afriky dělat kariéru lékaře, ale za výzkumy a poznáním. Jakmile tedy získal další nezbytné finance, pokračoval ve své expedici. Za sedm let v Africe nashromáždil na 30 000 předmětů. Po návratu je bylo nutné někam uložit. Spolu s Vojtou Náprstkem, svým přítelem a mecenášem, se zasazovali o zřízení afrického muzea. Marně. Proto Emil Holub přivítal nabídku císaře Františka Josefa I. umístit část svých sbírek ve vídeňské Rotundě a uspořádat tam výstavu.

A tady se seznámil s Rosou. Ta mu nabídla, že mu pomůže s tříděním předmětů i vyřizováním korespondence. Mezitím samozřejmě pořádal přednášky a výstavy po celém Rakousko-Uhersku. Brzy zjistil, že se bez Rosiny pomoci a spolupráce už neobejde. Byla nejen mimořádně schopná a všestranná, ale vyrostla z ní i okouzlující mladá dívka. A Emil Holub se zamiloval. Jeho city byly opětovány! V listopadu 1883 konala ve Vídni svatba.

Růžena HolubováRosa po svatbě přijala samozřejmě manželovo příjmení, ale změnila si i své jméno. Z Rosy Hoff se stala Růžena Holubová. Brzy po svatbě odjíždí s manželem a šesti průvodci z řad bývalých rakousko-uherských vojáků a řemeslníků na jeho druhou cestu do Afriky. Zajímavá svatebmí cesta, že? Holubovy provázeli dva Češi, tři Rakušané a jeden Maďar. Ty si Emil Holub vybral ze 700 nadšenců, kteří se mu přihlásili. O výpravu totiž projevila veřejnost nevídaný zájem a podporoval ji i samotný císař. Rosa, tedy vlastně už Růžena, si touto cestou plní svůj dívčí sen.

Emil Holub měl velkolepý plán. Z Kapského Města, kam výprava dorazila po měsíci lodí, se dostat napříč kontinentem až do Egypta. Jenže od začátku je provázela smůla. Členové onemocněli malárií. Dva dokonce zemřeli a třetí se vrátil do Evropy. Rosa dlouho odolávala různým africkým infekcím, ale nakonec i ona sama onemocněla malárií. Naštěstí se vyléčila.

Rosa byla ženou do nepohody. Rozhodně nebyla jen ozdobou svého muže, ale jeho rovnocennou partnerkou. Preparovala ptáky a drobné savce, zašívala oděvy celé výpravě, ošetřovala nemocné. Naučila se kafersky, jazyk místních domorodců, a stala se tak vlastně nepostradatelnou tlumočnicí.

Po přepadení tábora bojovným kmenem v roce 1886 jich bylo opět méně. Jeden člen výpravy byl zavražděn a druhý vážně zraněn. Rosa svou duchapřítomností zachránila život nejen manželovi, ale i zbývajícím členům výpravy. S puškou prý uměla zacházet lépe než muži.

Tehdy také expedice přišla o zásoby potravin, část svých sbírek a deníků s cennými informacemi i některé přístroje. Když navíc všichni onemocněli, museli se předčasně na začátku roku 1887 vrátit z Afriky domů. Po návratu Rosa opět intenzivně pomáhala svému muži a podílela se na uspořádání dvou velkých výstav. Nejdříve v roce 1891 ve Vídni a o rok později i v Praze. Protože si přáli, aby je vidělo co nejvíce návštěvníků, nasadili skutečně lidové vstupné a výsledek byl pro ně ztrátový.

Velké zklamání zažil Emil Holub, když po pražské výstavě odmítlo Národní muzeum v Praze jeho sbírky z afrických výprav. Ačkoli měly nedozírnou cenu, nabídl je zcela zdarma. Těžko se s tím vyrovnával. Proto jejich části začal postupně rozdávat muzeím, různým organizacím a školám nebo je měnil za poštovní známky, které začal vášnivě sbírat. Mnohé exponáty jsou tedy bohužel rozesety po celém světě.

Po sedmi letech pobytu v Praze se Holubovi přestěhovali do Vídně. Nežili si na vysoké noze, jak se mnozí domnívali. Naopak! Řádně platili za pronajatý byt ve vídeňské Rotundě a skromné příjmy měli z publikační činnosti a přednášek na předních univerzitách v Evropě a Americe. V cizině si Emila Holuba dokázali opravdu vážit!

Růžena HolubováTřetí cestu do Afriky už Emil Holub bohužel nezrealizoval. Následků malárie se vlastně už nikdy nezbavil a zemřel předčasně v pětapadesáti letech 21. února 1902. Byl pohřben s velkými poctami, o čemž informovaly všechny vídeňské noviny. Poslední léta, kdy už byl trvale připoután na lůžko, se o něj Rosa obětavě starala. Když ovdověla, bylo jí teprve 37 let. Do Afriky se už sama nevypravila.

I ona jezdila na přednášky a všemožně se snažila uchovat manželův odkaz. Zbytek života bydlela se svou sestrou ve Vídni. Československo ale několikrát navštívila. Vřelý vztah měla k Holicím, rodišti svého muže. Dokonce se stala čestnou občankou městečka. Dožila se krásného věku 93 let, svého manžela přežila o 56 let! Zbylé památky v závěti odkázala do manželova rodiště. Můžete si je prohlédnout v Památníku Dr. Emila Holuba, který dnes nese název - Africké muzeum Dr. Emila Holuba…

Muzeum bylo v roce 2012 rekonstruováno. Návrh nové expozice byl svěřen známému architektovi Davidu Vávrovi. Ten jako velký obdivovatel Emila Holuba spolu s Milanem Šteindlerem cestoval po Africe po stopách Emila Holuba.

Kuriozita na závěr: V tomto muzeu mají mj. zajímavé slevy. Pokud se jmenujete Holub či Holubová, je sleva 50% a pakliže jste dokonce Růžena Holubová nebo Emil Holub, přivítají vás v muzeu zdarma!

Více na: http://www.holubovomuzeum.cz/

 Foto: Archiv Afrického muzea Dr. Emila Holuba v Holicích

 

 

Otevírací doba muzea v Holicích, které je bezbariérové:

duben, září, říjen:     úterý - neděle    9-12    13-16

květen – srpen:        úterý - neděle    9-12   13-17

Od listopadu do března je sice zavřeno, ale prohlídky skupin jsou možné po telefonické domluvě.

 

 

V našem seriálu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

   
09.02.2017 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. avatar
    [8] Dudlajlama [*]

    Jano Ladyova, jeste, ze vas tady mame, v podstate zachranujete cest tohoto casopisuSml67.

    superkarma: 3 09.02.2017, 08:55:25

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme