Zdraví

Víte, jak ošetřit nejzávažnější druhy dětských poranění? ( II.)


Jaro je v plném proudu a léto nedočkavě přešlapuje za dveřmi, proto s dětmi hurá do přírody! Ta nám jistě chystá pestrou paletu úžasných zážitků, k těm méně atraktivním však bohužel patří i některé druhy úrazů. Nicméně například za zlomenou dětskou ručkou není nutné jezdit do hor, ze svého okolí znám dva případy malých nešťastníků, kteří nešikovně skočili z obyčejného dětského stupínku, jenž bývá u umyvadla v koupelně, a už se v sádrovně zadělávalo na sádru! Jistou útěchou pro všechny rodiče
je fakt, že dětské kosti jsou dosti ohebné a nepoškodí se tak snadno jako tvrdší kosti „dospěláků“.

Jak jste již asi pochopili, v dalším dílu našeho seriálu se budeme zabývat poraněními pohybového aparátu a k nim pak ještě připojíme úrazy hrudníku, ty jsem pro obsáhlost prvního dílu již neměla odvahu v něm „nakousnout“.

 

Poranění pohybového aparátu

Tyto druhy úrazů zahrnují poškození svalů a kostí, typická je pro ně poměrně velká bolestivost a následné omezení pohybu.

Nejčastěji k nim dochází při sportu a nejrůznějších dětských hrách. Závažné mohou být i důsledky pádů a v neposlední řadě i dopravní nehody.

Zlomeniny kostí dělíme na otevřené a zavřené. Přičemž otevřené fraktury jsou pro své často poměrně masivní krevní ztráty a velké riziko zanesení infekce přímo do kosti rizikovější než zranění kostí ukrytá pod kůží. Infekce zavlečené přímo do kosti se totiž léčí dosti svízelně.

Záludností zavřených zlomenin především velkých kostí (stehenní k., pažní k. a pánevní k.) je možná hrozba vnitřního krvácení a šoku. Jak jsme se již zmínili v díle věnovaném krvácivým stavům (ZDE), vykrvácet jde i bez jediného šrámu na povrchu těla!

a) zlomeniny

Z l o m e n i n y  -  p ř í z n a k y: U kojenců a batolat je pro laika velmi nesnadné rozeznat, zda se jedná o frakturu nebo pouhé zhmoždění či natažení svalu. Proto se doporučuje vždy dítě ošetřovat tak, jako by zlomenou kost mělo, a v každém případě raději navštívit lékaře. Příznaky zlomenin obecně bývají otoky a podlitiny v místě úrazu, deformace, neschopnost normálně bez bolesti pohybovat končetinou či naopak její nepřirozená hybnost. Obzvláště „vypečenou“ možnou známkou zlomeniny je slyšitelné nebo hmatatelné praskání úlomků kosti.

Z l o m e n i n y  -  p r v n í   p o m o c: Prvním opatřením je znehybnění končetiny nad a pod kloubem (při ošetřovaní vždy končetinu na těchto místech i přidržujeme), omezíme tím následné komplikace a částečně i bolestivost. Postiženého ošetřujte na místě nehody, v případě nutného přesunu si počínáme s maximální opatrností. Důležité je zajistit tepelný komfort a maximální duševní klid. Zlomenu dolní končetiny nejjednodušeji a nejúčelněji fixujeme druhou zdravou končetinou popř. dlahou. Tou musí být opět znehybněn i kloub nad a pod poraněním! Třecí plochy (klouby), kde se dlaha dotýká nohy, měkce vypodložíme. Chlazení postižené oblasti mírní bolest a otok.

Horní končetinu znehybňujeme ohnutou ve fyziologické poloze pomocí šátkového závěsu. Nejjednodušší závěs za použití jednoho šátku použijeme tím způsobem, že před tělem šetrně ohnutou ručku do pravého úhlu vložíme do trojcípého šátku tak, aby vrchol trojúhelníku byl pod loktem (uděláme uzel). Zbývající cípy vážeme pokud možno plochým uzlem (např. ambulantní – tolik netlačí) kolem krku. Podrobný postup s ilustračními obrázky najdeme např. ZDE. Při podezření na frakturu klíční kosti, pletence pažního a lopatky vážeme šátek tím způsobem, aby prsty poraněné ruky směřovaly nahoru k protějšímu ramenu. Cípy šátku opět spojíme plochým uzlem. Pozor, závěs nesmí namáhat poraněnou kost!

Dítě s poraněnou pánví (pacient evidentně trpí bolestí v oblasti kyčlí a pánve, má omezenou hybnost nohou a je přímo ohrožen nástupem šoku) uložíme na rovnou podložku. Při každé manipulaci dbáme na to, aby byla znehybněna podélná osa těla poraněného, a nedocházelo tak k ohýbání či k rotacím v průběhu podélné osy těla. Některé zdroje doporučují postiženého pevně stáhnout od kolen po pas do prostěradla (přikrývky apod.) Všechna poranění v oblasti pánve mohou být potencionálně až smrtelně nebezpečná, s přivoláním záchranářů rozhodně neotálejte!

b) poranění kloubů

P o r a n ě n í   k l o u b ů   -  p ř í z n a k y:  Z diagnostického hlediska rozeznáváme tři typy poškození kloubů – pohmoždění, podvrtnutí (kloubní hlavice se na okamžik ocitne mimo kloubní jamku a zase se vrátí zpět) a vymknutí. Příznaky zranění závisí na jeho charakteru, při vykloubení je poškozená část končetiny v nepřirozené pozici. V případě snahy o pohyb klade kloub „pružinový“ odpor. Oblast poranění je oteklá a velmi bolestivá. Lehčí úrazy, jako jsou pohmoždění a podvrtnutí, bolí a otékají též, přítomen někdy bývá i krevní výron. Pohyb končetiny v kloubu je možný, ale vždy je omezený a bolestivý.

P o r a n ě n í   k l o u b ů  -  p r v n í   p o m o c: Nikdy se nepokoušejte napravovat končetinu do přirozené polohy! S poškozeným kloubem hýbejte jen minimálně, nikdy dítě nenuťte bolest rozchodit, poškodíte jej ještě více. Na místě je opět postiženou oblast znehybnit, na menší klouby lze použít elastické obinadlo. Vykloubenou ruku (nejčastěji rameno) či nohu fixujte ve vynucené poloze. Stejně jako u zlomenin použijte ke zmenšení otoku a zmírnění bolesti chlazení.

U ž i t e č n á   r a d a: Při ošetřovaní zlomených kostí a napravování luxací požádejte ošetřujícího lékaře, pokud tak již neučinil, aby dítěti aplikoval analgetika. Neboť právě za tímto účelem byla vynalezena!

 

Poranění hrudníku

Hlavním posláním hrudního koše tvořeného dvanácti žebry je chránit životně důležité orgány, jako jsou především srdce a plíce. Úderem či pádem na hrudník někdy dochází ke zlomení žeber či dokonce hrudní kosti, zranění lze ještě více zkomplikovat poškozením hrudní dutiny. Následkem pronikání vzduchu ranou do hrudníku nastává ztráta podtlaku mezi pohrudnicí a poplicnicí, což má za následek smrštění plíce. Tento stav se nazývá pneumotorax a rozdělujeme jej do tří skupin: otevřený, záklopkový a zavřený.

Nekomplikované zlomeniny žeber, které však bývají velmi bolestivé, ošetřujeme stažením hrudníku elastickým obinadlem. Zabráníme tak větším pohybům hrudního koše.

O t e v ř e n ý   p n e u m o t o r a x  -  p ř í z n a k y: Typickým příznakem je dušnost, rychlé a mělké dýchání a začínající promodrávání pokožky malého pacienta. Někdy se vyskytne i vykašlávání krve, po nějaké době na sebe nenechá čekat šok.  

O t e v ř e n ý   p n e u m o t o r a x  - p r v n í   p o m o c: Dítě polohujeme do polosedu a ránu ihned zakryjeme rukou. Poté se pokusíme vytvořit neprodyšný obvaz - první vrstva tvoří sterilní obvaz, jako další přikládáme čtverec igelitu dle velikosti rány. Ten přichytíme (podobně jako záplatu) lepenkou po všech stranách. Některé publikace doporučují obvaz poloprodyšný (představte si ho asi jako kapsu).V případě, že by neprodyšné krytí prudce zhoršilo stav pacienta, ihned jej sejměte! U ostatních druhů pneumotoraxů je nejlepší první pomocí okamžitý transport do nemocnice a samozřejmě podpora životně důležitých funkcí (umělé dýchání).

O t ř e s   h r u d n í k u: Tento úraz zná asi každý z nás pod názvem „vyražený dech“, dochází k němu především u pádů na záda.

Stav je velmi nepříjemný a dítě je dosti vyděšené, vy ale zachovejte klid! V drtivé většině případů se vše do několika vteřin upraví samo. Pokud ne, postiženého posaďte, lehce předkloňte tak, aby se hrudní koš mohl volně pohybovat. Pak několikrát přiměřeně věku dítěte udeřte hranou dlaně mezi lopatky. Další možností je jemná masáž v oblasti nadbřišku. V nejhorších (výjimečných) případech vám nezbude nakonec nic jiného, než zahájit umělé dýchání.

 

Zdroje: První pomoc u dětí, MUDr. Pavel Srnský, nakladatelství Grada

            Skripta Vodní záchranné služby -  Základy první pomoci, MUDr. David Kinšt a Mgr. Jan Sedláček

         První pomoc pro přežití – Příručka SAS, Chris McNab

   
26.04.2007 - Zdraví - autor: Martina Machova

Komentáře:

  1. avatar
    [5] Ťapina [*]

    Vivian: Přesně, takhle mojí kamarádce učitelka na lyžáku vyrobila z vymknutého kotníku zlomený. Dodnes na ni s "láskou" vzpomíná

    superkarma: 0 23.08.2007, 16:09:35
  2. avatar
    [4] Vivian [*]

    Yvaine: já bych řekla, že je přece jen lepší tenhle zákrok nechat na odborníkovi... laik by mohl ten kloub ještě víc poškodit

    superkarma: 0 29.04.2007, 19:45:29
  3. [3] mindulinka [*]

    Yvaine: na to bych si netroufla a honem šupem do nemocnice.

    superkarma: 0 26.04.2007, 13:22:40
  4. [2] Yvaine [*]

    Dovoluji si jen malou poznámku, i když asi vyvolá nemalé pozdvižení. Podle nejnovějších poznatků odborníků na první pomoc by se měly klouby, které následkem úrazu "opustily" své místo, vrátit, aby nedošlo k poškození okolní tkáně (kloubních pouzder, atp.) což v případě vyhozeného ramene obzvlášť u dětí asi není nic radostného...ale stále platí, každý podle svých možností a znalostí. Přeju všem, aby to nikdy nepotřebovali, obzvlášť v případě těch nejmenších

    superkarma: 0 26.04.2007, 11:15:09
  5. avatar
    [1] liva99 [*]

    Teda představa, že by s emalé něco tady z tohoto stalo....

    superkarma: 0 26.04.2007, 08:12:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme