Víte, co je to podžárka? My v redakci jsme to také nevěděli. Až do té doby, než bylo editační téma o vaření a čtenářka Lenig nás s ní prvně seznámila. A na žádost čtenářek posílá i recept v plném znění.

Milé žínky, patřím do generace žen, která zažila většinu svého života v hluboké totalitě. V té době dávné jsme s manželem zhruba 1–2x  za rok zašli na večeři do nějakého, v té době „slušného podniku“.
Nebylo jich mnoho, ale snad v každém nabízeli mňamku nazývanou RUSKÁ PODŽÁRKA (tuším, že to slovo ruská tam patřilo). Doma jsme toto jídlo nedělali a já jsem si ho moc oblíbila a snad pokaždé objednala.

Po sametové revoluci ale „dobré restaurace“ padly, objevily se čínské restaurace, hodně podniků se pozavíralo, a tak mě napadlo, že si zkusím recept sehnat a toto oblíbené jídlo si udělat doma.
Měli jsme v našem městečku takového ukecaného řezníka, který stále mluvil, radil, jaké maso je na co nejvhodnější, co se z toho dělá a podobně, a tak jsem se zeptala jeho, zda zná podžárku….
Překvapil, znal.
A jeho recept používám dodneška. Jen jsme toto jídlo v našem domácím menu povýšili na slavnostní.

Za dlouhých řekněme 23 let od revoluce jsem ho vařila mnoha návštěvám a recept jsem předala možná stovce kamarádek. Každý byl spokojen a doma s ním uspěl. Tak zde ho máte (množství si upravíte na počet porcí).

Ingredience:

  •  libové vepřové maso (kýta),
  • cibule,
  • TOMPA (ostřejší zeleninové lečo),
  • rajčata,
  • papriky,
  • sůl, pepř,
  • kečup

Postup:

Na zpěněnou cibulku dáme proužky papriky, chvilku dusíme, přidáme maso na kostičky, sůl, pepř a zase dusíme. Nakonec dáme oloupané osminky rajčat a stále dusíme pod pokličkou. Podle potřeby podlijeme horkou vodou. Když je vše měkké, zalijeme kečupem (vše podle chuti).

Pro maminky s malými dětmi

V této fázi odebereme porce dětem – a do zbytku přidáme TOMPU nebo ostřejší, pálivější lečo ze sklenice, případně dnes, kdy se Tompa špatně shání, tak třeba ďábelskou nebo cikánskou omáčku a celkově to dokořeníme do ostra, můžeme dopepřit, to záleží na chutích strávníků.
Jako příloha se hodí hranolky, rýže nebo bramboráčky, se vším je to mňamka.

A ještě přidám jednu malou příhodu…

Kdysi před mnoha lety moje dcera chodila s chlapcem, který jedl za čtyři, a to doslova. Měli přijít na vánoční svátek spolu k nám a s Katkou jsme se dohodly, že udělám slavnostně podžárku, a ptám se jí: „Co k tomu mám udělat? Hranolky, rýži, nebo bramboráčky?“
Domluvila se s přítelem a odpověděla: „Hranolky, rýži i bramboráčky“.
A tak jsem fakt dělala všechny tři přílohy. Když přišli, byla jsem uhoněná a taky jsem oznámila, že tohle bylo naposledy….
Nu a Jirka (dcery přítel) si k obědu dal jako my všichni podžárku s bramboráčky, pak si přidal ještě s rýží a odpoledne mi řekl: „A mohl bych si teď dát tu podžárku s hranolkami?“

P. S.: Po takové akci u nás, říkali vždy rodiče Katčina přítele, že nyní ji musí pozvat aspoň 4x na oběd (večeři) oni, aby se to vyrovnalo. :)

Dobrou chuť přeje Lenig

podzarka

Reklama