Zdraví

Víte, co je rezistence na antibiotika?

Setkaly jste se někdy s pojmem rezistence na antibiotickou léčbu? Nebo jste tento problém řešily v souvislosti se svým zdravím? Je to hodně důležité téma, o kterém bychom měly vědět.

A proto jsme se na rezistenci na antibiotika zeptali MUDr. Václavy Adámkové, primářky Klinické mikrobiologie a ATB centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

antibiotika

Paní primářko, jak vzniká rezistence (odolnost) na ATB?
Rezistence může vznikat několika mechanismy. Jednak je to geneticky, kdy bakterie získá nějaký genetický kód třeba od jiné bakterie, když spolu v prostředí vegetují, ale to není tak časté ani tak rychlé. A pak samozřejmě existuje druhá možnost, kdy rezistence vznikne v důsledku selekčního tlaku ATB, tzn. jsou-li ATB používána, bakterie jsou tomu účinku vystaveny, a tak se brání a rozvinou rezistenci. Těch faktorů je mnoho, protože bakterie má krátký život a je schopná rychle reagovat, může si změnit strukturu, aby byla schopná přežívat i pod tlakem ATB, nebo může vyvinout mechanismus, kterým se tomu brání. Těch je také několik.

A jaké jsou nejčastější choroby spojené s rezistencí? Dá se to takhle říct?
Ne. Rezistence na ATB není tím faktorem, ta bakterie se chová pořád stejně. Když vezmeme příklad: častá a běžná bakterie Staphylococcus aureus může být původcem život ohrožujících infekcí, ale je úplně jedno, jestli je na ATB citlivá, nebo ne, tu infekci vyvolá tak jako tak. Jestliže je člověk třeba oslabený a setká se s touto bakterií, je jedno, jestli je ta bakterie citlivá na ATB. To, že průběh nemoci bude horší, je dáno tím, že se nezvolí dobré ATB kvůli rezistenci, ale rezistence neovlivní, jestli vznikne, nebo nevznikne infekce. Prostě je to dané tou bakterií jako takovou, ne tou rezistencí.

Sleduje se rezistence? Jsou na to nějaké výzkumy?
Rezistenci by měla sledovat každá mikrobiologická laboratoř, která vyšetřuje vzorky pro nemocnici nebo pro praktické lékaře. Tím, že se vyšetří vzorek, zjistí se bakteriální původce a u toho původce se stanoví citlivost na příslušná ATB, aby byla léčba účelná a účinná. Laboratoře nebo lokální pracoviště si ta data mohou zpracovávat samy a měly by být schopné prokázat citlivost a rezistenci bakterií.

A pak existuje v rámci ČR Národní referenční laboratoř pro ATB ve Státním zdravotním ústavu, která ověřuje některé nové rezistence, které se objeví, různé fenomény, a samozřejmě dělá dozor nad tím, jak to v našich podmínkách vypadá a třeba dává doporučení, jak by se mělo v laboratoři postupovat.

Rozumím tomu dobře, že pokud je bakterie rezistentní, tak na ni ATB nezafungují? Je to tak?
Nabízí se, že by to tak mělo být. Ale je to složitější. To, co my testujeme v laboratoři, je tzv. účinnost in vitro, tzn. v laboratorních podmínkách, jasně definovaných, kde je vše jednoduché. Ale jestli to potom bude úplně stejně probíhat u pacienta, není jisté.

Pokud v laboratoři prokážeme, že je bakterie citlivá na ATB, klinicky to může u člověka selhávat, protože bude mít třeba malé dávky ATB, nebo prostě bude mít nějaký jiný metabolismus, a to se nedá předem určit. Na druhou stranu můžeme prokázat v laboratoři rezistentní bakterii, a přesto ten člověk klinicky odpovídá na ATB léčbu, právě proto, že třeba ATB dosáhnou najednou takových vysokých hodnot, kterých v laboratoři nemůžeme docílit, anebo ten původce, kterého testujeme v laboratoři, pravděpodobně není tím vyvolávajícím, může to být kontaminanta toho vzorku nebo bakterie z normální flory.

Takže to v laboratoři může vyjít jinak než pak v praxi u lidí?
Ano, není to tak černobílé, že by to laboratorně vyšlo rezistentní, a tím pádem to nemohlo klinicky zafungovat. Na 90 % to asi nezafunguje, anebo naopak, je-li to citlivé, tak to také může klinicky selhávat. Tak to je.

A jak je to v praxi u praktických lékařů? Mají tyto informace o rezistenci?
Praktický lékař tyto informace mít může, když bude spolupracovat s nějakou laboratoří a bude tam posílat vzorky od svých pacientů. Záleží na tom, jak s laboratoří spolupracuje, ale do 48 hodin by měl mít výsledky k dispozici. Ale nemůžeme ho k tomu donutit. Samozřejmě když na tom výsledku vidí, že tam jsou citlivé nebo rezistentní kmeny na některá ATB, tak primárně nebude nasazovat ta ATB, která jsou rezistentní. Ale jak už jsem říkala, i to může selhat, protože těch faktorů je více.

Záleží tedy také hodně na pacientovi?
Jistě, je to individuální, my v laboratoři testujeme bakterie, které jsou univerzální, ale potom záleží na tom, od kterého pacienta vzorek byl, je-li to dítě, těhotná žena, starší člověk nebo nějak oslabený… Lékař pak musí zvážit konkrétní léčbu pro daného pacienta na základě dalších údajů.

Někteří praktičtí lékaři používají v souvislosti s ATB ještě test CRP. Co to je?
Je to přístroj, který pomůže odlišit bakteriální infekci, kdy ATB mají smysl, a virovou, kdy smysl nemají. Samozřejmě to také není stoprocentní, ale je to přínosné, praktikovi to hodně pomůže v rozhodnutí, třeba i přesvědčit rodiče, že ATB nejsou nutná. Protože zbytečné nasazení ATB zase vede k selekci rezistentního kmenu u pacienta.

Je časté, že existují bakterie, které jsou rezistentní na všechna ATB?
V naší republice to naštěstí časté není, i když už se vyskytují takové bakterie v nemocnicích. Ale třeba v Řecku s tím mají velký problém, nebo také v Itálii.

Ještě mě zajímá téma rychloantibiotika, tedy ATB, která se berou třeba jen tři dny. Co si o nich myslíte?
To je prakticky jen jedno ATB, azithromycin, toto ATB není lékem primární volby pro žádnou infekci. Je to čistě rezervní ATB, když už nemůžu podat nic jiného, ale takových situací je velmi málo, bude to např. těhotná žena alergická na penicilin a bude mít boreliózu, to je konkrétní situace, kdy by mohlo být použito. Je tedy určené pro výjimečné, jasně definované situace, potom je zcela vhodné a na místě. Ale pak už se neužívá ty tři dny, ale užívá se 14 dnů. Nelze tedy říct, že by bylo špatné, ale záleží na tom, na co ho vyberu.

Často se bohužel používá jindy, např. když lidé nechtějí být dlouho doma kvůli práci nebo jedou na dovolenou, a to je chyba, protože toto ATB nevyléčí to, co by mělo, a naopak vede k selekci rezistence.

K čemu vlastně na trhu je?
K čemu? Samozřejmě marketingově je to právě k těmto účelům, vezmu si prášky na tři dny a bude to v pohodě.

A kam patří ATB Duomox?
To je lék na bázi penicilinu, primárně používaný na bakteriální infekce dýchacího traktu. Jednak je to cílený lék, a pak je to ATB s relativně úzkým spektrem, je tedy pouze na několik vybraných původců, a proto působí o to lépe a silněji a nepoškozuje ty ostatní bakterie.

Zásadní poznatky o ATB

1. ATB jsou vhodná pouze na bakteriální infekci, nikoliv na virovou. Když se používají na zvýšenou teplotu a pobolívání v krku, nezaberou, na to stačí třeba Paralen, ale naopak to vede k tomu, že bakterie si vytvoří rezistenci (odolnost) a nakonec na ně nezabere ani jiné ATB.

2. ATB musí být užíváno správně, proto jsou potřeba dostatečně vysoké dávky, správné intervaly a dodržování délky podávání! ATB určená po 6 hodinách se musí brát po 6 hodinách a po celou určenou dobu.

3. Pacienti by se neměli snažit ordinovat si sami ATB ve stylu: Paní doktorko, sousedka má ty žluté pilulky, tak já je chci taky… O ATB musí vždy rozhodnout lékař.

Co je co?

Empirická léčba:nasazení ATB pouze na základě domněnky, bez dat a odebrání biologických vzorků k dalšímu vyšetření. Pokud původce infekce přesně neznáme, jsme na úrovni empirické léčby, kdy nějakého původce předpokládáme, takže usoudíme, že pravděpodobně toto ATB by mohlo být nejlepší.

Cílená léčba: podání léků na základě výsledků kultivačního vyšetření, je velmi vhodná. Cílená léčba je přesná léčba, kdy se pacientovi dávají nejvhodnější ATB. Nasadí se v případě, že víme, co je původcem infekce, a kdy přesně známe, jak je ten původce citlivý nebo rezistentní na dané ATB. Ze seznamu ATB pak vyberu nejvhodnější na základě jeho vlastností a klinického stavu pacienta.

Rezistence bakterií: odolnost, schopnost vzdorovat lékům.

Citlivost bakterií: stav, kdy víme, která ATB na bakterie zaberou.

Čtěte také:

   
02.10.2013 - Zdraví - autor: odborný článek

Komentáře:

  1. avatar
    [1] kobližka [*]

    Myslím,že tak trochu vím,co je to rezistence na ATB.Ono to není jen při podávání léků.Kdysi jsme pracovala v jedné úklidové četě v nemocnici a tam jsem po týdnu museli střídat deinfekční přípravky,aby si všechny ty bakterie na jeden druh nezvykly a nebyly právě vůči němu odolné.Pak by si klidně žily dál....

    superkarma: 0 02.10.2013, 11:08:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme