Bulvár

Víte, co byly rekreace ROH? Nebo jste je dokonce zažily?

Pokud ano, zcela jistě vás pobaví drobná stať, kterou na téma „výdobytků socialismu“ stvořil a věnoval našemu magazínu spisovatel Jiří Strádal.

A pokud ne a zajímá vás trocha retra, zábavnou formou se poučíte o tom, jak se lidé v minulém století za totáče nejčastěji rekreovali – v létě, ale i v zimě. Autora inspiroval dotaz mého příbuzného - studenta vysoké školy pro cestovní ruch, hledajícího zdroje pro svou bakalářskou práci na téma podnikové rekreace ROH. A Jirku jsem oslovila já, protože po roce 1990 dostal za úkol v ústavu, ve kterém jsme oba pracovali, odbory zrušit. Odpověděl obratem po „spisovatelsku“:

Odborové rekreace

 Padesátá léta

Jan Novák, mladý valcíř ze Spojených oceláren národní podnik Kladno, který minulý rok splnil výkonové normy na sto třicet procent, obdržel za své zásluhy poukaz na výběrovou rekreaci ROH k Sečské přehradě.

ROHPo příjezdu si oblékl svůj sváteční oblek a absolvoval společně s ostatními rekreanty - oceněnými pracovníky jiných podniků, pod vedením kulturní referentky seznamovací večírek. Při něm se seznámil se slečnou Jiřinou, členkou podnikového výboru ČSM národního podniku Svit Gottwaldov.

Následující den, po ranní rozcvičce vedené soudružkou kulturní referentkou, se všichni rekreanti společně koupali a jezdili na skluzavce na vyhrazeném koupališti přehradní nádrže.

 Po obědě se rekreanti rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina odjela na prohlídku míst, kde se za nacistické okupace skrývali partyzáni. Druhá skupina odjela na exkurzi vodní elektrárny. Jan Novák s Jiřinou zvolili partyzány a také se jim podařilo na chvíli se skrýt.

Zbytek rekreačního pobytu se společně  koupali, opalovali a večer chodili na procházky do lesa. Poslední večer absolvovali za doprovodu dechové kapely Lidová radost taneční zábavu. Ráno před odjezdem vyjádřila při snídani kulturní referentka přesvědčení, že všichni si odpočinuli a načerpali nové síly tolik potřebné pro plnění úkolů pětiletky. Jan Novák s Jiřinou si slíbili lásku a věrnost.

Šedesátá léta

Jan Novák spolu s manželkou Jiřinou a synem Pavlíkem odjeli na jarní prázdniny podnikovým autobusem do Špindlerova Mlýna, aby se odtud spolu s ostatním zaměstnanci a jejich rodinami vydali na podnikovou chatu.

Chata se nacházela asi pět kilometrů proti proudu Labe a rekreanti museli pěšky v hlubokém sněhu překonat značné převýšení. Kufry a lyže jim však na chatu odvezl vůz tažený postarší kobylou. Pavlík, jako nejmladší ze všech, směl sedět vedle kočího, kterým byl správce a údržbář chaty. Pavlík občas směl držet otěže a pronášet povel hyjé  a cesta se mu velmi líbila. Ostatním rekreantům méně.

Po příchodu na chatu obdrželi rekreanti pokoje, rozžali petrolejové lampy a rozprostřeli na radiátory své mokré kalhoty a ponožky. Poté šli do společenské místnosti na večeři. Největším tahounem zábavy se stal většině dosud neznámé zařízení, a sice music box, do kterého většina rekreantů postupně naházela všechny své drobné. I Pavlík, který už uměl číst, dostal dvakrát od tatínka minci, aby ji do něj vhodil a vybral nějakou hezkou písničku. Poprvé vybral - Mám malý stan, podruhé - Ztratila Lucinka bačkorku.

Po večeři sdělil rodině Novákových správce, údržbář a kočí, že jim jakožto obyvatelům největšího pokoje s jednou volnou postelí  ještě musí přidělit čtvrtého nocležníka, soudruha Procházku. Ten se po večeři ubytoval a přidal na radiátory vedle kalhot a ponožek Novákových kalhoty a ponožky své.

Druhý den oblékli šponovky a větrovky, obuli gumové lyžáky a vytáhli lyže; nejčastěji s vázáním kandahár, někteří doplněné o bezpečnostní špičku. Pak se jali vyšlapávat na stráň vedle chaty a sjíždět ji dolů. Stráň byla vysoká asi třicet metrů, ale zdatní lyžaři se odvážili ještě výš do lesa. Nejprve se všichni bořili do hlubokého sněhu, ale ten si pak ušlapali a ujezdili. Takto činili celý týden, vyšlapat nahoru, sjet dolů, vyšlapat nahoru, sjet dolů. Děti také jezdily na sáňkách a koulovaly se.

Poslední den správce, údržbář a kočí zapíchal do stráně klacky a konal se závod ve slalomu.

Sedmdesátá léta

Jan Novák spolu s manželkou Jiřinou a synem Pavlem odjeli svým embéčkem do NDR k Baltskému moři na ostrov Usedom. Bylo to v rámci výměnné dohody mezi podnikem pana Nováka a bratrským podnikem z Drážďan, která spočívala v tom, že čeští zaměstnanci jezdili na rekreační středisko k Baltu a východoněmečtí zaměstnanci na chatu do Krkonoš (mezitím již elektrifikovanou).

Novákovi, kteří se díky tomu poprvé dostali k moři, se těšili, jak se budou denně koupat a jak přijedou opálení, až jim budou sousedi a známí závidět. Hned večer se běželi podívat na pláž, avšak prudký vítr odvál panu Novákovi kamsi do neznáma slaměný klobouk a paní Novákové vehnal písek do očí, takže se vrátili poněkud zklamaní. O to víc se těšili na následující den a na sluníčko.

To během deseti dnů jejich rekreace vylezlo jen jednou, shodou okolností v den, kdy paní Nováková měla nesnesitelné bolesti v uších od nafoukaného větru. Většinu času trávili v prostorách ubytovny, kde buď hráli společenské hry s východoněmeckými přáteli, nebo mladší generace stolní tenis. Pavel nejenže se v něm  velice zdokonalil, ale také se díky němu sblížil s blonďatou Ute.

Na zpáteční cestě se Novákovi zastavili v Berlíně, vyjeli na televizní věž, kde poprvé spatřili živé americké vojáky, kteří tu byli na vycházce ze západního Berlína. Pak ještě navštívili jeden obchodní dům a nakoupili boty a záclony a Pavel si koupil digitální hodinky.

 Osmdesátá léta

Jan Novák spolu s manželkou Jiřinou odjeli podnikovým autobusem na třídenní odborářský zájezd na jižní Moravu. Na programu měli první den cestu, ubytování, návštěvu Mikulovského zámku a společenský večer. Druhý den návštěvu Lednického zámku, pěší putování Lednicko-valtickým areálem a společenský večer. Třetí den výstup na Kozí Hrádek a cestu zpět do Prahy.

Pro pana Nováka a mnohé další účastníky zájezdu byly nejvýznamnějšími body programu ty, které nesly název společenský večer. Všichni věděli, že za tímto označením se skrývá návštěva vinného sklípku švagra jednoho jejich kolegy a mnozí by případně oželeli jiné části programu, avšak tento nikoliv.

První den po příjezdu a ubytování všichni navštívili Mikulovský zámek. Pana Nováka a většinu ostatních nejvíce zaujal obří sud, údajně druhý největší v Evropě, s objemem kolem sta tisíce litrů, a informace, že jeho obsah vypili švédští vojáci za třicetileté války během tří dnů.

Tento heroický výkon motivoval pana Nováka i některé další pány v rámci společenského večera ve vinném sklípku natolik, že následující den absolvovala pěší putování lednicko-valtickým areálem jen asi třetina účastníků. Zato společenský večer absolvovali opět téměř všichni.

Z pochopitelných důvodů byl třetí den bod programu  nazvaný výstup na Kozí Hrádek zrušen a místo toho se účastníci zájezdu věnovali přípravě svého organismu na dlouhou cestu v autobusu, která je čekala.

Devadesátá léta

Po zásadní redukci počtu pracovníků na začátku devadesátých let v podniku, kde pracoval Jan Novák, bylo pozůstalými zaměstnanci rozhodnuto i o zrušení odborové organizace. Protože však odborová pokladna ještě disponovala slušnou finanční částkou, usnesli se její členové, že ji utratí za společný zájezd.

Bylo jasné, že se pojede do některé blízké země, která ještě nedávno stála za železnou oponou, čímž byla pro drtivou většinu zaměstnanců naprosto nedostupná. Diskuse o místě zájezdu trvala poměrně dlouho a většinová volba nakonec přes protest části ženské složky odborů padla na Mnichov. Nešlo ovšem tolik o Mnichov jako město, nýbrž především o termín zájezdu. A tím byla doba konání slavného Octoberfestu, přezdívaného také Bierfest. Největšího svátku piva na světě.

Paní Nováková připravila na cestu několik svačin, protože marky byly drahé a nebylo jich nazbyt. Pan Novák totiž dopředu několikrát avizoval, že jich bude dostatečné množství potřebovat na degustování zlatavého moku.

Pro mnohé účastníky zájezdu se jednalo o první cestu na západ a tak jen prosté mnohahodinové chození po Mnichově pro ně představovalo silný zážitek. Dámy samozřejmě preferovaly návštěvy obchodů a většinou si na pivachtivých manželech nějaké marky na drobné nákupy vymohly.

S postupujícím odpolednem se však kroky všech stahovaly k ohromnému areálu obrovitých hangárů v barvách a označeních jednotlivých slavných i méně slavných pivovarů. Vyznavači piva pak dlouze vychutnávali tyto značky, většinou z litrových mázů, s nimiž se prodírali mezi davy. Aby se po jejich vyprázdnění prodírali pro nové, aby měnili hangáry, hledali manželky a taky veřejné záchodky.

Po půlnoci autobus značně unavených odborářů vyjel směrem ku Praze. A to byla tečka za odborovými rekreacemi rodiny Novákových.

Tak co, jak se vám povídka líbila? Co jste zažily vy, dříve narozené, na podobných rekreacích? Pokud budete souhlasit, mohla bych vaše příběhy poskytnout onomu studentovi: určitě by se mu autentické příběhy hodily a zpestřily jeho bakalářku!

Přečtěte si další naše články

   
28.12.2015 - Historie - autor: Zuzana Anai Hainallová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [61] Ferdicek [*]

    Já zažila a mělo to i výhody.

    superkarma: 0 08.01.2016, 12:31:27

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [60] Davidek [*]

    Na rekreace rodičů od ROH rád vzpomínám .. Jezdili jsme do Maxiček u Děčína .. Hotelové ubytování .. Snídaně obědy a večeře s možností výběru třech jídel / záškrtávala se kartička s výběrem jídla pro příští den / .. Houbaření, společenská místnost s Jukeboxem a kulečníkem .. Dospělci měli živou kapelu a taneček my děti čoro moro v okolních lesích či na malém jezírku přímo u hotelu .. Rád na to vzpomínám .. Nikdy se nevrátí pohádka mládíSml23

    superkarma: 0 07.01.2016, 17:45:10
  2. [59] vocjan [*]

    Sml58Sml58

    Také i my jsme byli na rekreaci s ROH.Autobus nás odvezl a zase přivezl domů.Byla to rekreace s dětmi.Poznávali jsme krásy naší země.

    Mladší syn zase byl na táboře v Německu u Baltu.Líbilo se mu tam.Děti se na tábor těšívaly.Sml67 Sml67

    superkarma: 1 28.12.2015, 23:00:42
  3. avatar
    [58] Yasminne28 [*]

    Byla jsem jako malá s rodiči na Sázavě, na Slovensku a na táboře, ráda vzpomínám.

    superkarma: 1 28.12.2015, 20:44:30
  4. [57] alenabl [*]

    i my jsme využívali rekreací ROH - letní týden někde u přehrady, děti byli v táboře, v zimě jsme měli rekreaci na horách. Ráda vzpomínám.

    superkarma: 1 28.12.2015, 19:51:50
  5. [56] maxipes [*]

    Byli to pěkné časy.Děti jezdili na tábory .S námi na dovolené doma i k moři.Máme na co vzpomínat.Sml59

    superkarma: 2 28.12.2015, 19:43:57
  6. [55] beky [*]

    Já jsem pracovala u ČSAD d.z.2 Praha Holešovice. Od ROH jsme byli dvakrát i s dětmi na letní dovolené na podnikové chatě Jelení louky v Peci pod Sněžkou. Na jídlo jsme chodili do protější chaty, která patřila podniku ČKD. Chodili jsme celá rodina i na túry, čtyřletý syn došel s námi z Růžové hory pěšky na Sněžku. Na tuto chatu jezdili obě děti v zimě na jarní prázdniny, vždy přijely nadšené. Moc rádi vzpomínáme.

    superkarma: 1 28.12.2015, 19:31:23
  7. avatar
    [54] Allma [*]

    Pentlička — #25 my jsme jeli v 95 autobusem do TureckaSml30jeli jsme tam 36hodin

    superkarma: 0 28.12.2015, 18:41:01
  8. [53] dadma [*]

    Kdo by si to z nás "dříve narozených " nepamatoval. Rekreace, letní i zimní, tábory pro děti ,zájezdy na různá divadelní představení,či dětí do ZOO a mnoho dalšího.Autobus zdarma od podniku a lístky někdy zdarma a někdy třeba za polovinu ceny.

    Já byla poprvé v mých 15-ti letech s rodiči u moře v Jugoslávii na ostrově Brač ,právě díky rekreaci ROH.

    superkarma: 1 28.12.2015, 18:40:55
  9. avatar
    [52] danulikj [*]

    Pamatuji si to jako dítě a bývalo to super. Jezdilo se jen na tuzemské dovolené a tábory, ale stálo to za to.

    superkarma: 2 28.12.2015, 18:21:39
  10. avatar
    [51] gituška [*]

    Byla jsem v ROH a pamatuju to velice dobřeSml22

    superkarma: 0 28.12.2015, 17:30:00
  11. avatar
    [50] denkas [*]

    chanahd — #47Jo v Tatrách sem taky byla na tábořeSml22 To bylo zase od školySml22

    superkarma: 0 28.12.2015, 17:28:13
  12. [49] Miel [*]

    SandraAbigail — #24 Představa Sandry, že by za minulého režimu odbory pořádaly zájezdy do Alp a do středomořských států je úplně mimo mísu. Asi by si měla nejprve zjistit, jak tehdy vypadal svět. A to opovrhování Sečí jako místem dovolené...Jako děti jsme s rodiči byli na dovolené s ROH několikrát, v tuzemsku, a dodnes na to ráda vzpomínám. Nikdo nám nic neorganizoval, bylo to dostupné pro každého a hlavně lidem stačilo méně.

    superkarma: 6 28.12.2015, 17:11:04
  13. avatar
    [48] SNÍŽEK [*]

    já byla jen v Jeseníkách

    superkarma: 0 28.12.2015, 16:56:05
  14. avatar
    [47] chanahd [*]

    Když jsem byla malá, byla jsem s rodiči na rekreaci ROH 3x. Vždy v létě. Jednou ve Vysokých Tatrách. Tam jsem poprvé jela lanovkou. A chodili jsme na různé túry.

    Podruhé to byla rekreace v Krkonoších. A nakonec tuším u Seče. To bývalo od otce z práce, dělal na dráze. A vše bylo v 80. letech.

    Organizované nebylo nic. Ubytování v hotýlku či na chatě. Dole společenská místnost, kde byla fůra židlí a jedna tv. A zajištěné snídaně a večeře.

    Chodili jsme na různé výšlapy a bylo to fajn. Dodnes mám pár fotek:-)

    Maminka dělala v mlékárně. Od ní jsme zase jezdili na různé výlety, které se zdarma pořádali pro děti - výlety do ZOO, výlety parníkem a podobně.

    1. na komentář reaguje denkas — #50
    superkarma: 0 28.12.2015, 16:48:36
  15. avatar
    [46] kobližka [*]

    denkas — #42 Můj brácha jel za totáče coby 16ti letý zase na pobyt do Francie.Viděl Paříž,Atlantik ....a bylo to od ROH.

    superkarma: 1 28.12.2015, 16:35:58
  16. avatar
    [45] denkas [*]

    Eva_Fl — #44Já už nevim který to byl rok,já byla v tý Jugošce v roce 67 a už nevim,zda byl on rok přede mnou,nebo rok za mnou. Tak mu bylo asi 11-13letSml22 bylo to od mámy z práce.Sml22

    superkarma: 0 28.12.2015, 15:52:15
  17. avatar
    [44] Eva_CZ [*]

    denkas — #42 kolik mu bylo? A s celou rodinou tam asi nebyl, ze?

    1. na komentář reaguje denkas — #45
    superkarma: 0 28.12.2015, 15:41:57
  18. [43] free [*]

    Tak to mi připomnělo moje první zaměstnání a rovnou do funkce, kterou nikdo nechtěl... referent ROH a na starost rozdávání rekreačních poukazů. To byl boj, na pololetí jsme dostali čtyři kusy a zaměstnanců bylo 240.... já chudina si nikdy netroufla požádat. Pamatuju že cena obyčejného byla pro zaměstnance 180,- Kč na osobu a týden, lepšího 230,- Kč a luxusního 320,- Sml24

    superkarma: 0 28.12.2015, 15:32:04
  19. avatar
    [42] denkas [*]

    Eva_Fl — #41brácha byl i v Itálii,na pionýrským táboře. Sml22

    1. na komentář reaguje Eva_Fl — #44
    2. na komentář reaguje kobližka — #46
    superkarma: 0 28.12.2015, 15:30:54
  20. avatar
    [41] Eva_CZ [*]

    Sandro, ty jsi blba jak stoudev a nekdy je fakt lepsi mlcet. Muzes mi rict, kachno, jak by se nekdo za sociku mohl rekreovat v Alpach? Ja tady koukam jako blazen, co lidi bylo ve Spanelsku a Jugosce. My jsme mohli max. do Bulharska. Nebyla jsem nikdy v ROH, nezazila jsem zadnou takovou rekreaci, ale na hory bych s klukama klido jela. Sml22Sml80

    1. na komentář reaguje denkas — #42
    superkarma: 4 28.12.2015, 14:52:08
  21. avatar
    [40] risina [*]

    lidicka — #2 Jestli mu řekněme v roce 1958 bylo dvacet, tak byl v roce 1991 statný třiapdesátník, žádný starý důchodce Sml16.

    superkarma: 1 28.12.2015, 14:49:31
  22. avatar
    [39] ohnivazenaMagdalena [*]

    SandraAbigail — #24Sandro, Sandro, nepochopila jsi spisovatelovu parodii na dané téma. Jak sama píšeš, nikdy jsi to nezažila, ovšem píšeš o tom zasvěceně. A to je to, co se dnes provozuje na různá témata, vyvolávají se hádky a rozmíšky.

    1)-Byla to rodinná rekreace. Čili tatínek, maminky, dětičky a někdy byla i babička třeba....dle obsazenosti.

    2)-Ano, byl program zábavy-ale dobrovolný. Nikdo nikoho nenutil. Tak jako nikdo nenutí se zůčastnit v dnešní době animačních programů o dovolené.

    3)-A jako 3.bod bych ráda podotkla, že poznávat cizí krajiny beru. Ovšem v první řadě by ČECH měl vidět a poznat svou rodnou hroudu, aby netápal kde leží Karlštejn a nevěděl kde pramení Vltava. A to právě dokazuje starší generace, která má přehled. O své vlasti ví mladá generace opravdu kulový!

    superkarma: 12 28.12.2015, 14:13:16
  23. avatar
    [38] peetrax [*]

    kobližka — #37 je to tak a je to tak dobře.

    superkarma: 2 28.12.2015, 14:11:11
  24. avatar
    [37] kobližka [*]

    peetrax — #36 A však dneska se organizovaně taky jezdí na všelijaké zájezdy,či pobyty.Třeba Svaz invalidů,Spolek divadelních ochotníků,Diabetici a další všemožné spolky Sml22 a proč taky ne Sml16

    1. na komentář reaguje peetrax — #38
    superkarma: 2 28.12.2015, 13:55:36
  25. avatar
    [36] peetrax [*]

    gerda — #33 mně se líbí - vždyť to tak bylo. Sml80 Totéž v bleděmodrém byly zájezdy různých spolků zahrádkářů, chovatelů a co ještě všeho bylo, co toho jen babička a děda sjezdili. Bylo to prostě pro normální lidí, kteří by jinak z rodné vsi moc nevystrčili nos. A nebylo na tom nic špatného.

    1. na komentář reaguje kobližka — #37
    superkarma: 4 28.12.2015, 13:44:00
  26. avatar
    [35] peetrax [*]

    Byli jsme s rodiči v Krkonoších někdy před revolucí a bylo to fajn, jinak bychom se tam nedostali, protože naši nebyli na zimní zájezdy, sami by se tam nevrhli.

    superkarma: 0 28.12.2015, 13:41:03
  27. avatar
    [34] kyblicek [*]

    já moc dobře pamatuji - byly to rekreace a tábory cenově dostupné pro všechny což dnes není

    superkarma: 4 28.12.2015, 13:40:29
  28. avatar
    [33] gerda [*]

    kobližka — #32ať už je dnešní článek povedený nebo nepovedenýSml33, za jedno jsem mu vděčná: konečně jednou po dlouhém čase téma k diskusi!!Sml67

    1. na komentář reaguje peetrax — #36
    superkarma: 1 28.12.2015, 13:27:50
  29. avatar
    [32] kobližka [*]

    Ještě se jednou ozvu - on ten čánek je psán víceméně s velikou nadsázkou,asi něco ve stylu H.Pawlovské,nebo jak se teď objevují všechny ty "Deníčky",které píší otcové malých robátek.Navíc,dříve nebyli lidé tak neskromní,aby hned museli do středomoří,nebo do Alp.A skutečně nic nebylo organizované,kdo nechtěl,nemusel se ničeho zůčastnit,a dělal si,co chtěl on sám.

    Možná za 20 - 30 let se další generace budou shovívavě usmívat dnešním cílům dovolených,dnešním typům aut,lyžařskému vybavení,ad. a kroutit nad tím vším hlavou.Kdo ví...

    Já jsem hrozně moc ráda,že je pryč ta doba,kdy všemu vládnul komunista,to ovšem neznamená,že jsem s tím vším vylila vaničku i s dítětem.Nebylo všechno špatné.Ale to je zbytečné vysvětovat dnešní generaci Sml16

    1. na komentář reaguje gerda — #33
    superkarma: 5 28.12.2015, 12:58:20
  30. [31] V19 [*]

    marianaant — #29 Sml22

    superkarma: 0 28.12.2015, 12:52:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme