Dlouhá je historie pěstování révy vinné i pití vína a více než tisíc let před počátek našeho letopočtu sahají i kořeny znalostí o jeho pozitivním vlivu na lidské zdraví. Víno má významné preventivní účinky v oblasti vzniku kardiovaskulárních chorob, snižuje obsah škodlivého LDL cholesterolu v krvi a působí proti ischemické chorobě srdeční i jako antioxidant. A co víc, pro tento léčivý nápoj nemusíme chodit daleko – poslední studie ukazují, že víno z našich vinic má stejné účinky jako například víno francouzské.

 

O příznivém působení vína na lidský organismus věděli již staří Řekové i Egypťané. První lékařská škola na světě, která oficiálně doporučovala používat víno k léčení různých neduhů, vznikla na řeckém ostrově Kos. Víno se využívalo prakticky ve všech podobách a k celé řadě různých účelů – proti nachlazení, k tišení bolesti nebo jako dezinfekční prostředek. Z hroznové šťávy se připravovaly masti, listy révy zas pomáhaly zastavit krvácení a léčit hemeroidy, sušené hrozny (rozinky) se staly dobrým lékem na odstranění zácpy a nechutenství.

Účinná ochrana pro srdce i plíce

Víno obsahuje přibližně šest set složek ovlivňujících lidské smysly a organismus. Pozitivní vliv na člověka má (samozřejmě v malém množství) nejen samotný alkohol, ale také druhotné produkty alkoholového kvašení. „Jejich obsah a vzájemný poměr je dán odrůdou, půdními a klimatickými podmínkami a také zvolenou výrobní technologií,“ říká vinař Zdeněk Pošťák.

Co se týče účinků na lidské zdraví, ze všech látek obsažených ve víně jsou nejdůležitější látky fenolické. Většina z nich má výrazné antioxidační účinky a některé působí také protinádorově a ovlivňují obsah cholesterolu v krvi.

„Podle odhadů dokáží flavonoidy obsažené ve dvou decilitrech vína také „neutralizovat“ škodliviny přibližně z jedné cigarety. Kromě fenolů obsahuje víno také minerální látky (zabraňují řídnutí kostí) a poměrně velké množství vitaminů, především skupiny B,“ říká pražský lékař Jiří Nejdl. Ty napomáhají srdeční činnosti, podporují činnost rohovky a sítnice, zvyšují imunitu, mají význam při tvorbě hemoglobinu a v neposlední řadě také omezují únavu a napomáhají léčbě depresí.

 

Bílé nebo červené? Moravské!

Ve spojitosti s pozitivním vlivem vína na lidské zdraví a především kardiovaskulární onemocnění častěji slyšíme o víně červeném. Tuto skutečnost mají tak trochu na svědomí Francouzi. Ač národ poměrně nesportovní, s relativně značným podílem kuřáků a zálibou v jídlech s vysokým podílem sacharidů a tuků, obyvatelé této země příliš netrpí chorobami srdce a cév. Vědci zjistili, že příčina tkví právě v pravidelné konzumaci vína a zeleniny. A protože je Francie známá především červenými víny, hledali odpověď právě u nich. Ale jak je to doopravdy? Rozdíly v množství prospěšných fenolických látek ve víně a také v působení bílého a červeného vína na zdraví člověka se staly obsahem mnoha zdravotnických studií.


„Podíl zdraví prospěšných fenolických látek je podle vědeckých výzkumů obecně u červených vín vyšší,“ říká Nejdl. To je podle Pošťáka dáno především odlišnostmi v technologii výroby. Polyfenoly jsou obsaženy ve slupkách bobulí a zatímco při výrobě bílého vína se odzrněné hrozny poměrně rychle lisují, u vína červeného šťáva nejdříve nějakou dobu kvasí i se slupkami. Do rmutu (mošt s narušenými bobulemi) tak mají šanci ze slupek přejít nejenom barviva, ale i flavonoidy. I když je těchto pozitivně působících látek v červeném víně prokazatelně více, výsledek dlouhodobé vědecké studie z konce devadesátých let ukazuje přesný opak. Výzkumníci totiž zaznamenali mnohem větší pokles rizika srdečního infarktu u těch osob, které jednoznačně dávají přednost vínu bílému před červeným. Podobné závěry nedávno učinili i čeští vědci.


Svou roli hrají i klimatické a půdní podmínky, a tak téměř okamžitě vyvstává otázka, zda existuje rozdíl v účincích vína z již zmiňovaných prosluněných francouzských svahů nebo vinic českých a moravských. „Naše domácí víno v rozumných dávkách prospívá lidskému organizmu úplně stejně, jako kterékoliv víno ze zahraničí,“ tvrdí Nejdl.


Samozřejmě, i přes všechna výše uvedená pozitiva má pití vína svá rizika. Koneckonců, jde přece o alkoholický nápoj a všichni víme, jak obtížné je někdy udržet „správnou míru“. Pro muže jsou ideální preventivně-léčebnou dávkou 3 až 4 decilitry denně a pro ženy polovina, konzumované nejlépe večer.


A ještě jedna zajímavost: Podle statistik víno více konzumují osoby s vyšším vzděláním a příjmy, nekuřáci a obecně ti, jež se více starají o své zdraví.

 

Více informací o působení vína na lidský organismus najdete na například TADY.

Jaké víno pijete nejraději? Dáváte si skleničku pravidelně?
Reklama