Na téměř orkánovou bouřku před mnoha lety zavzpomínala čtenářka enka1. Tehdy byla na chatě a plánované uzení klobás se nekonalo.

Na tuhle bouřku si nepamatuju, ani nevím, kde jsem tehdy byla, ale muselo to být nepříjemné. Doufám, že jste si ty klobásy vyudili druhý den. :-) Moc Vám děkuju za příspěvek, milá enka1, a přeju krásný den.


Hezký, konečně trochu chladivý den.

Bouřek se nebojím, mám je ráda, z bezpečného místa se kochám pohledem na rozmanitost tvarů blesků a jen přivřu oči ve chvíli, kdy má přijít zvukový efekt.

Strach mám částečně jen z blesku z „čistého nebe“, je nepředvídatelný, neočekávaný. Proto jsem se nedivila mé matce a dosud chápu strach i tety, které ho zažily, když jako mladé věšely na zahradě prádlo. Na té zahradě byl nejvyšší strom v obci za ohlušující rány náhle rozčísnut v půli, jedna z polovin se rozhořela. Pak se teprve zatemnilo mraky a spustil se déšť, který naštěstí hořící část uhasil.

Nejsilnější, téměř orkánovou bouřku jsme (a určitě mnozí z vás vzpomenou) zažili na chatě. Manžel byl na vojně, takže je to 29 let. Tři rodiny příbuzenstva krájely maso a další ingredience na domácí klobásy, pod udírnou už se zatápělo a najednou vichr a zmatek - kam se vším, všichni se rozeběhli, skoro odneseni, do svých chat, taťka hasil pod udírnou a zpět do bezpečí se dostal jen díky keřům a stromkům, kterých se musel přidržovat, zrovna tak švagrová - nesmyslně se jala zachraňovat dětskou tříkolku.

K tomu vichru se přidal lijavec a začlo skoro peklo. Můj, tehdy jednoletý, syn spokojeně spal v podkroví, já psala manželovi dopis, jak se ta příroda s námi začíná vyrovnávat za mnohá příkoří, mamka mě nutila, ať to dítě vzbudím, asi nechtěla mít strach sama :-).

Druhý den byla spoušť po celé republice, ani já se nedostala pro další příbuzné (natěšené na klobásy) na nádraží, protože v blízké vísce byl přes cestu padlý strom na trafostanici, potrhané dráty... soused z blízké chaty ráno přišel a povídá: „Volové, já se vzbudím, kouknu z okna a mám tam kytičky,“ ani si nevšiml, že mu padla borovice na chatu, naštěstí tak dobře, že neporušila střechu.

Dřív byly (třeba se mi to jen zdá) tyhle pohromy výjimečné, teď už každoročně, začínáme si nebezpečně zvykat.

enka1

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Téma dnešního dne: Bouřky

  • Jaký máte vztah k bouřkám?
  • Bojíte se bouřek?
  • Zažila jste někdy nějakou zvláštní příhodu v bouřce?
  • Zastihla vás někdy bouřka na špatném místě?

Napište mi, těším se na vaše příspěvky! Jedna z vás získá skvělý dárek, velký zelený deštník! Kdyby vás někde zastihla bouřka, radši ho ale nevytahujte. :-) Psát můžete do dnešních 14.30 hodin na známou adresu redakce@zena-in.cz, heslo je BOUŘKA. Předem moc děkuju a přeju hezký den!

dest

Reklama