Jak vypadal Ježíšek, když jste byly malé - to je dnešní téma. Čtenářka BastMetztli věděla dobře, že velké dary by těžko utáhlo bosé miminko. V této novince zjistíte, kdo jí tedy dárky nosil...

Dá rozum, že malý človíček, sotva narozený, bude těžko nosit velké krabice s dárky, ne? Čtenářka BastMetztli viděla Ježíška už jako dítě realisticky...

Téma dne zní: Dětské představy Ježíška.


Každý z nás si asi představoval Ježíška trochu jinak. Já měla vždy bohatou představivost a nebyla jsem tak naivní, abych si myslela, že mi dárečky, hlavně ty větší, nosí bosé mimčo v plenkách, které znám z různých betlémů (měla jsem kamarádku, ta skutečně věřila, že jí dárky nosí mimčo Ježíšek). Můj Ježíšek byl zhruba osmiletý čiperný hošík (že by měl asi stárnout, mě vůbec nenapadlo) s krásně vyřezávanými saněmi, které táhli dva bělouši.

Vždy jsem měla slabost pro čokoládové oči (stejně jako Oldřich Nový ve filmu Přítelkyně pana ministra - "Odjakživa snad, mám ty oči rád, jen o nich stále sním, když jim pusu dám, sladký pocit mám, že voní cukrovím..."). Takže i můj Ježíšek je samozřejmě musel mít, krásné tmavohnědé. Jelikož se mi vždy líbili kluci a muži tmavých vlasů, jaké má můj táta, měl můj kouzelný hošík havraní lehce zkadeřené vlasy.

V mých představách nebyl Ježíšek žádným boubelatým barokním hošíkem. Šlo o učiněného akrobata, protože křidélka neměl, musel nějak vyskočit nebo se vyškrábat spolu s dárky až do těch domácností v osmých a vyšších patrech paneláků. No a jelikož nám táta namluvil, že Ježíšek k nám do obýváku vleze oknem, které mimochodem nechávali naši pootevřené asi tak na deset centimetrů, musel být Ježíšek asi trochu gumové konstrukce.

Rozhodně jsem si Ježíška nepředstavovala v rudém oblečku, jak si jej děti dnes možná často představují, díky náporu Santy. Můj hošík nosil měkký, hřejivý kabátek s kapucí a kalhoty krémové barvy s takovým nachovým lemováním, dlouhou nachovou šálu, rukavice s bambulkami a vysoké sněhule, rovněž s bambulkami.

Vždy, když jsme večeřeli a najednou zazvonil z obývacího pokoje zvonek, který ohlašoval Ježíška, dojídala jsem závodní rychlostí, abych hošíka ještě stihla. Jenže mě vždy u stolu zdržela ta příšerná tradice, že nesmím vstát od stolu, než budou mít všichni snězeno... mamina se samozřejmě loudala. (Uznejte, tohle je hotové mučení dítěte:-)) Takže když jsme se s bratrem přiřítili do pokoje, Ježíšek byl dávno fuč. Ale alespoň jsem si ho mohla vysnít po svém. :-)

Krásný den se vzpomínáním na Ježíška přeje,
BastMetztli

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne: Dětské představy Ježíška

Jak jste si představovaly Ježíška, když jste byly malé?

Děti mají občas bujnou fantazii. Jakmile dětský svět narazí na střet s realitou, snaží se ji nějak pojmout a vznikají tak všelijaké nesmysly. Zítra mě zajímá vaše dětská představa Ježíška! Jak vypadal Ježíšek, když vám bylo osm let? V čem nosil dárky? Jak se dostal nepozorovaně do obýváku a zase ven? Pište mi dětské fantazie o Ježíškovi na redakční e-mail (viz níže). Chcete-li získat dárek - překrásný květinový kalendář Melvita 2011 a 500 bodů do Velké vánoční soutěže - nechť je váš příspěvek dlouhý alespoň jako tento odstavec textu.

melvita 2011

Reklama