Styl

Veselý příběh o tvrdohlavém psu


V naší rodině máme všichni rádi přírodu, a tak již po několik generací byli muži v naší rodině členy mysliveckých spolků. Každý správný myslivec se neobejde bez loveckého psa, a proto i můj tatínek jich několik měl. Budu vám vyprávět hlavně o jednom.

Byl to český fousek a jmenoval se Brok. Svého pána poslouchal, ale ostatní členy rodiny moc ne. Velice rád se vozil v autě, ale nikdy se mu pak nechtělo vystupovat. Stačilo otevřít dveře u auta a už byl vevnitř.

Jednou, když byla babička se psem sama doma, tak k nám přijel autodopravce a přivezl skříň. Nechal otevřené dveře auta a začal s vykládáním. Babička mu chtěla pomáhat a pes využil situace a usadil se na sedadlo spolujezdce.
Když bylo vše vyřízeno a řidič už chtěl odjet, tak si všiml, že v autě mu sedí pes. Dal mu nějaký povel a myslel si, že pes ho poslechne, ale to se spletl. Pes začal vrčet, protože si myslel, že se sveze, a z auta se mu nechtělo. Řidič začal volat na babičku: „Paní, v autě mi sedí pes a nechce ven, co mám dělat?“ Babička si také nevěděla rady, a tak ji napadlo doběhnout domů pro salám a nalákat ho na něj. Házela psovi kolečka salámu, aby ho vylákala ven, ale se psem to ani nehlo. Řidiči tekly sliny, protože pro samou práci neměl celý den čas se nasvačit a salám by si nejraději dal sám. Začal už být nervózní, protože ho čekalo ještě hodně ježdění.
Začali psa přemlouvat, a když už to trvalo asi 20 minut, napadlo babičku, že pes nemá rád, když se na něj stříká voda. Vzala proto kropičku s vodou a začali na psa stříkat vodu. Pes ale dál seděl jak přikovaný. Řidič se rozhodl, že když nepomůže voda, tak pomůže oheň, a tak v kabině auta zapálil noviny. Pes samozřejmě nic. Babička dostala nápad, že doběhne pro mého strýce, myslivce, kterého pes dobře znal, a doufala, že ho pes poslechne. On naštěstí byl doma a ihned přijel. Stačil ten správný povel a pes z auta vyskočil.

Když už bylo po všem, řekl řidič, že se ještě takhle nepobavil a že až tuto příhodu bude někde vyprávět, jistě mu to nikdo neuvěří.
Dnes už Broka nemáme, ale máme jiného psa, jezevčíka Denise, se kterým máme již také nějaké příhody, ale je hodný a dobrý hlídač. Máme malou holčičku Kateřinku, a když spí venku v kočárku, tak on se od ní ani nehne a dává na ni pozor.
Příběh s Brokem vyprávíme známým ještě dnes a každého to pobaví.

Štěpánka Kostková
(kategorie: příběhy ze života)

O co hrajeme?

Dárkový poukaz na Infinit den pro 2 osoby

zahrnující: 60 min. priv. whirlpool pro 2 osoby, 2 x 60 min. masáž – probíhá současně, 60 min. priv. sauna pro 2, šampaňské a 2x nealko nápoj

 

Dárkový poukaz do privátní sauny pro 2 osoby, 60 min.

 

Dárkový poukaz na privátní Whirlpool pro 2 osoby, 60 min.

Více ZDE.


   
07.02.2007 - Krása - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [16] saruz [*]

    pěkný příběh Sml16, náš psík taky jezdí rád autem, akorát nesedí na sedačce, ale rozvaluje se v zavazadlovém prostoru

    superkarma: 0 18.12.2012, 10:19:28
  2. avatar
    [13] Meander [*]

    Já ten název čtu pořád dokola jako "Veselý příběh o tvrdém penisu". Už abych byla doma.

    superkarma: 0 07.02.2007, 15:04:02
  3. avatar
    [12] Ťapina [*]

    Amálie: Aspoň že do kufru, naši miláčci se vozí na zadních sedačkách, kde mají svůj potah, ale že někde potah není, to je jim vcelku fuk

    superkarma: 0 07.02.2007, 15:03:15
  4. avatar
    [11] Amálie [*]

    Ťapina: Moje šelma psovitá taky naskakuje do cizích aut a taky musim vypadat jak magor, když mu domlouvam, že ty otevřený dveře cizího auta nejsou určeny pro něj.


    Jednou v noci se v kufru auta štrachal pán v obleku, ta moje obluda mu tam naskočila (vozí se nejčastěji v kufru) a pán se tak lekl, že do kufru zalít do půl těla. Naštěstí měl smysl pro humor a smál se.

    superkarma: 0 07.02.2007, 13:00:56
  5. avatar
    [10] Jaštěrička [*]

    Ťapina:
    Luciš: Já si takhle málem dovezla ze stavby dalšího černýho kocoura Usadil se na sedadle spolujezdce,vyndala jsem ho a než jsem stihla sednout za volant,byl zpět-proklouzl mi za zády mýma dveřma A několikrát. Evidentně patřil k baráku,kde jsem parkovala,jinak bych ho fakt snad odvezla,byl krásnej A jeho černobílá kámoška se mi rozvalovala pod autem,abych nemohla odjet

    superkarma: 0 07.02.2007, 12:28:43
  6. avatar
    [9] Luciš [*]

    moje exšéfová si jednou takhle odvezla z práce ve škodovce na zadním sedadle toulavého vlčáka nechtěl ven, zavolali měšťáky a ti prej poď, máme lepší auto, a on šel

    superkarma: 0 07.02.2007, 11:17:37
  7. avatar
    [8] gerda [*]

    Nedaleko nás bydlí pán, který zřejmě pracuje jako dělník v lese, do práce se dopravuje na kole. Nevypadá teda nic moc, ale jak se staral o svého pejska, to by bylo na povídku. Poprvé jsem si ho všimla, jak v zadním nosiči kola sedí pes, takový kříženec, asi foxteriéra. Seděl vzorně, někdy tam stál na všech čtyřech a ani nazabalancoval. V zimě (jezdili brzo ráno za tmy)byl pes pečlivě zabalený ve svetru. Takhle jsem tu nerozlučnou dvojku viděla pár let, bez psa ani ránu. Náhle jezdil sám... dlouho to ale nevydržel. A protože zřejmě podobného šikulu už nesehnal a každý pes nemá talent, aby seděl spořádaně v nosiči, viděla jsem ho jednou, jak opět jede do práce, ovšem s obrovským baťohem na zádech, z kterého trčela psí hlava - hlava vlčáka. Pak jsem viděla, jak ho učí běhat vedle kola, velice trpělivě. No a teď už jezdívají spolu suverénně, pes, žlutý kříženec vlčáka a čehosi, dost velký, kluše vedle kola a zvládají i frekventované silnice. Museli byste toho chlapa vidět - na první pohled hrubý typ, ale se psem to umí na jedničku.

    superkarma: 0 07.02.2007, 10:30:04
  8. avatar
    [7] Ťapina [*]

    Naše Máša taky miluje jízdu autem a kolemjdoucí ze mě musí mít děsnou prču, když jdeme kolem parkoviště, kde zrovna někdo otevřel dveře a já domlouvám cestou psovi "Ať tě ani nenapadne tam chodit, teď nikam nepojedeš!" Ale naštěstí si to vysvětlit nechá

    superkarma: 0 07.02.2007, 09:57:01
  9. avatar
    [6] arjev [*]

    Pěkný příběh.Náš soused měl irského setra.Jmenoval se Cit.Zásadně poslouchal pána.Když ho paní šla venčit bez vodítka,Cit lítal jako splašený,paní volala:"Cite,vrať se,k noze!" Cit byl PÁN a paní neposlechl.Jakmile pán jen pískl,Cit by se přerazil a letěl jako dobře řízená střela.Když pán mu domlouval,Cit sehnul hlavu provinilce a myslel si:"Stejně paničku neposlechnu,na poslouchání seš tady TY a TEBE respektuji!"A ty jeho krásné oči,hmm.
    Velice ráda vzpomínám na tento krásný vztah muže a psa.Ještě dodám,že Cit si z republikových výstav či závodů vždy dovezl cenu.Jeho umístění bylo vždy na 1. nebo 2.místě.

    superkarma: 0 07.02.2007, 09:18:01
  10. [5] papáček [*]

    s naším psem jsme jezdili často na veterinu.vypěstoval si asi nějakej reflex,protože jak vidí otevřený dveře u auta(u jakéhokoliv)hned nastupuje a čeká že jedem k doktorovi:-)

    superkarma: 0 07.02.2007, 08:58:10
  11. avatar
    [4] Amálie [*]

    Český fousek je nádherné plemeno - vzhledem, povahou i údržbou.

    superkarma: 0 07.02.2007, 08:49:44
  12. avatar
    [3] Žábina [*]

    superkarma: 0 07.02.2007, 08:38:44
  13. avatar
    [2] gerda [*]

    není nad zásadovost! I u psa - veselý příběh o mazaném a umíněném pejskovi s dobrým koncem.

    superkarma: 0 07.02.2007, 08:34:47
  14. avatar
    [1] Lenika [*]

    no to je pěkný příběh

    superkarma: 0 07.02.2007, 08:21:58

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme