Novinky

Věrulinka: V nouzi poznáš přítele

V nouzi poznáš přítele, anebo také za dobrotu na žebrotu. Tak by se dal ve dvou větách shrnout příspěvek od čtenářky Věrulinky.

Zdravím a přeji krásný den.
Po celou dobu, co zde bydlíme, a to je již více jak 4 roky, vždy byl manžel sousedce nápomocen s autem, včetně nákupů, které pro ni dělal i sám jí nakupoval, podle napsaného seznamu, ač je o 14 let starší. 

Kdykoliv, cokoliv potřebovala, jelikož její manžel bývá od pondělí do pátku mimo domov, vždy nasedl a jel s ní do nemocnice, s jejich dcerou do nemocnice a ne jednou. Veškeré nákupy, objezdil s ní úřady, kde bylo prostě třeba, až se jednoho dne nazval jejím osobním taxikářem.

Když byla po operaci, já jí chodila oblékat ponožky, ke kterým se nezvládla ohnout, ač jsem sama invalidní. Ale jsme přece sousedé a ti si mají v nouzi pomáhat.
Zavolala, že ji bolí v krku, zda by jí manžel nedojel do lékárny, máme to do města 8 km. Jasně, už jedu.

Za tu dobu, co se navolala, zda nejede manžel do města, ač nejel, vše jsme doma měli, nasedl a dojel jí pro vše.

Až přišel den, kdy jsem já byla v nouzi, sice auto v garáži, ale nemám řidičák a místní doprava je spíše ne - doprava.

Manžela sanitka odvezla a já volám sousedce, co se stalo. Přijď na kafe a neplač, a nepotřebuješ něco koupit, manžel jede nakoupit. Jediné, co mi napadlo v mém rozpoložení, aby mi koupil chleba, vše ostatní mám doma. Přijdu, až obstarám naše slepičky a holoubky.

Díky našim miláčkům jsem se trochu zklidnila a šla k sousedce, která mi hned mezi dveřmi hlásila, jak je jejímu manželovi špatně. Má vysokou horečku. Fakt, odpovídám, chudák, a ještě jel na nákup.

Přijdu dovnitř a její manžel sedí u televize, na první pohled jsem žádné známky vysoké horečky neviděla.

Ptám se ho, doufám, že máš neschopenku, s horečkou jezdit přece nemůžeš, jezdí jako TIR. Ne, nemám, mám dovolenou do pondělí. Tak to jo, odpovídám, to se z toho dostaneš, to se vyležíš. Ale stále mi vrtala hlavou jeho údajná horečka, ale mlčela jsem.

Najednou vstal z křesla a hlásil u sporáku, kdy že už bude vařeno, jak se těší na vepřo, knedlo, zelo. A bylo mně jasné, že to byla jenom  pouhá výmluva, dopředu připravena, kdybych náhodou ho prosila o odvoz do nemocnice za manželem.

Ale sousedka, nezapomněla mi poradit, jak bych se do nemocnice dostala. Ráno pojedeš školním autobusem, ve městě počkáš půl hodiny na přestup a pojedeš do Kutné Hory, a zpátky nějak přijdeš k večeru. Zkrátka a dobře, byl by to býval výlet na celý den, který bych opravdu těžko zvládala, díky mé invaliditě.

Po pravdě, mně se udělalo až špatně a můj pláč byl dvojnásobný, protože nejen že jsem očekávala od něj nabídku, i když ihned v ten den bych tam stejně nejela, to nemělo opravdu cenu, ale určitě bych nabídku přijala později.

Raději jsem se rozloučila a odešla domů, kde jsem sama se sebou meditovala, zda je to vůbec možné, jak se dokážou přátelé otočit zády.
No nic, řekla jsem si, a šla jsem za kamarádem na druhý konec vesnice, u kterého jsem věděla, že mě nenechá ve štychu. Také ne, denně čekal na můj telefon a hned jsme jeli za manželem, jak mi bylo dovoleno lékařem.

Manžel se vrátil z nemocnice, vše jsem mu vyprávěla, jak se mnou sousedi vyběhli. Byl v šoku a také má sousedka smůlu, když manžel jede do města, už na ni netroubí s dotazem, zda něco potřebuje koupit.
Ovšem sousedka evidentně nezná mezí a už několikrát volala, zda nepojede nakoupit, že potřebuje to, či ono. Rázná odpověď od nás obou zní, ne, nepojede, ač třeba za dvě hodiny jede do města. Nevím, dojde jí to, proč asi?

Je to smutné, nikdy by mě nenapadlo, že takto se ke mně zachovají, vždyť naše přátelství jsem považovala za upřímné, ale spletla jsem se.

Prostě v nouzi poznáš přítele, nejen, že se to říká, ona je to skutečná pravda a jejich bezohlednost mě opravdu překvapila.
A já došla k názoru, pomáhejme jenom tomu, kdo pomůže tobě, ale jak to máme vědět dopředu, že?

Zdraví Věrulinka

pozn.red.: Text nebyl redakčně upraven

____________________

Věrulinko, jako by zkoušeli, co všechno vydržíte. Já bych se s nimi normálně bavila, jednou jsou to sousedé, ale rozhodně už bych jim „poskoka“ nedělala. Třeba jim to docvakne, a když ne, k životu je nepotřebujete. I když vím, že to muselo zamrzet.
Pěkné dny Tobě i manželovi.
Saša

Téma dnešního dne: Bezohlednost

  • Setkáváte se ve svém okolí s bezohledností?
  • Byl někdo bezohledný vůči vám samotným?
  • Byla jste i Vy sama někdy bezohledná?
    (a pak jste toho třeba litovala)
  • Napište nám nějaký příběh, který se vás dotkl.
  • Myslíte, že bezohledné chování společnosti je v dnešní době větší, než dejme tomu, v době našich babiček?
  • Co považujete za největší lidskou bezohlednost?
    Vůči komu? Vůči čemu?

Jsou to jen záchytné body, o bezohlednosti můžete psát samozřejmě svými vlastními slovy. Těším se na vaše příspěvky.

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jednu z pisatelek odměníme pěkným dárkem: luxusní dámskou kosmetikou Planet spa / pleťovým mlékem na obličej, krk a dekolt, a na ruce.

darek

   
23.09.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. [10] Roland [*]

    Když se něco takového stane, člověk stoji jako opařený a zírá div ne s otevřenou pusu. Bohužel jsou z toho takové trvalé šrámy na duši.

    superkarma: 0 23.09.2013, 23:31:42
  2. [9] pateta [*]

    Věrulinko, alespoň teď vidíš, jaké stvůry máš místo sousedů. Tito si sousedi ani říkat nemohou.

    superkarma: 0 23.09.2013, 21:11:32
  3. avatar
    [8] lalica [*]

    Máme také dobré známé, kteří mnohokrát pomáhali sousedům, třeba při opravě zděděného domu. A to si ještě z domu donesli vlastní svačinu. Teď zůstala paní sama, ale jak se dá, sousedy o pomoc ani nežádá. Občas jí sice někam zavezou, když vyřizuje pozůstalost, ale peníze za odvoz i benzín bezostyšně přijmou.

    Holt, tak to někdy chodí...

    superkarma: 0 23.09.2013, 18:24:20
  4. avatar
    [7] lenig [*]

    hezké, leč smutné vyprávění Věrulinko Sml79

    superkarma: 0 23.09.2013, 17:28:30
  5. avatar
    [6] gerda [*]

    Věrulinka — #3 no jo, člověk soudí druhé podle sebe a nečeká žádný podraz. Je smutné, když se člověk takhle spleteSml15 ...BabaSml14.

    superkarma: 0 23.09.2013, 15:45:09
  6. avatar
    [5] Věrulinka [*]

    Sašenko, ano, tak to chodí, už jenom pozdrav, jaké je počasí a je to Sml67, ale mě to moc mrzí Sml15

    superkarma: 0 23.09.2013, 15:33:27
  7. avatar
    [4] Věrulinka [*]

    samecka — #2 jsou splachovací, neznají mezí Sml23

    superkarma: 0 23.09.2013, 15:32:21
  8. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    gerda — #1 Sml15 až po této zkušenosti jsem se dozvěděla, že toto zkoušeli na každého snad ze vsi Sml15

    1. na komentář reaguje gerda — #6
    superkarma: 0 23.09.2013, 15:31:52
  9. avatar
    [2] samecka [*]

    Jéžiši,až pojede manžel příště na nákup, ať jim přiveze taky zrcátko, aby se podívali jací jsou ubožáci. Sml8

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #4
    superkarma: 0 23.09.2013, 15:27:17
  10. avatar
    [1] gerda [*]

    Ach jo, to jsou teda kamarádi.Sml15 A přitom, na malé vesnici, se musí snažit úplně každý, protože nikdo neví, kdy bude sám potřebovat a takové jednání, jako je popisovaných sousedů, se nezapomíná. To se ani nebojí, že se o nich rozkřikne jaké jsou vlastně "vyžírky?"Sml80 Věruško, je to opravdu potvrzení přísloví "Za dobrotu-na žebrotu". Aspoň víš, na koho se můžeš spolehnout.

    1. na komentář reaguje Věrulinka — #3
    superkarma: 1 23.09.2013, 15:03:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme