Zdravím a přeji krásný den. Dnešní téma je vhodné se zamyslet nad odpuštěním.
Ano, odpouštět se má, ovšem komu a záleží kdo mi co provedl. Určité záležitosti odpustit nejdou, příkladně mojí mámě začínám odpouštět, díky mému věku, dříve to nešlo, bohužel.

Cizím lidem, neodpouštím, rovnou je neznám, pokud mi ublíží, je to jednodušší.

Odpustit vědomé ublížení, ne, neumím.

Ale ráda vzpomínám, když byly děti malý, to jsem odpouštěla s láskou. Bylo plno zážitků s nimi, který mi dokázaly rozčílit, ale uměly se přijít omluvit,,mami odpustíš mi to?"

Ráda jsem jim odpouštěla, byly to stejně blbinky a který děcko nezazlobí, všechny.
Která máma nedokáže odpustit, každá normální máma.
Byla to pro ně přece zároveň výchova do života, co můžou a co ne.

Dnes jsou dávno dospělí, často jsme si zavzpomínaly, jak se bály, že jim neodpustím a smíchu při těchto chvílích bylo hodně.

Chlapi?

Já tvrdím po dosavadní zkušenosti, Ne neodpouštět, dokáží toho zneužívat a jak. A když odpouštět, jenom do určitého vymezení.
První manžel byl notorický alkoholik, ono to zkraje až tak nevypadalo, ale později jsem se přesvědčila, byl. Ano rozvod a hotovo.

Druhý manžel, pil, ne nebyl notorický alkoholik, ale uměl to zřetelně občas. K tomu nevěra, dá se říci nonstop. Následoval rozvod.
Ale ještě více nesnáším, notorické lháře. Lež nedokážu odpustit, nikdy a nikomu ani svým dětem.

Další co bych neodpustila je krádež, na to jsem alergická.

Dokážete odpustit pomluvu? Ne já ani pomluvu neodpouštím u kamarádek, okamžitě je po kamarádství.

Přeji všem ženám-in, aby nemusely odpouštět a když jenom maličkosti, zdraví Věrulinka.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Tak pod to se podepíšeme rádi všichni. Kéž bychom, jak říkáš, odpouštět nemuseli, nemuselo nám být odpouštěno, a když, ať jsou to klukoviny! M.

Pište mi na redakce@zena-in.cz, své vlastní zkušenosti, názory a příběhy. Co byste dokázali, nebo co jste již zvládli někomu odpustit?

Dnes losujeme drobné výhry k jednomu vašemu e-mailu, každé dvě hodiny!

 

4s

 

Reklama