Na první polibek - no polibek, pusu nezapomenu do své smrti. Bylo nám 7 let, byli jsme kamarádi, jak jinak v tomto věku, ale nebyl den, kdy by jsme neměli společnou cestu do školy, dělili jsme se o svačiny a zážitků k danému věku bylo až, až.

Jmenoval se Petr, a již v tomto věku byl velice galantní klučina. Ze školy a do školy mi nosil aktovku, prostě byl to príma kluk, jenom doufám, že mu to zůstalo i do dospělosti.

Ale co se nestalo? Stěhovali jsme se z Kročehlav do Rozdělova v Kladně. Sice v jednom městě, ale už jsme se neviděli. Naši mi nedovolili za ním se jet podívat, přece jenom to bylo přes celé město a jemu zřejmě rodiče také ne.

Nějaký čas jsme si psali dopisy, ale i ty skončily. K samému polibku, ne polibku, puse se konečně dostanu.

Ráno stál u nákladního auta a sledoval jak se nakládá náš nábytek, byl tak smutný a já stála u okna a sledovala ho, oči plný slz. Sešla jsem dolů a oba dva jsme mlčky sledovali jak se plní nákladní auto. Čím více ubývalo místa v autě, bylo nám jasné, že se budeme loučit. Ano ten moment přišel, taťka mi pobídl, tak šup Věrko do auta a jedeme.

Péťa ke mně přiskočil a vlepil mi pusu, držel mi za ruku, a zašeptal, mám tě rád.

Já jsem se rozplakala a nastoupila do auta, mávala a stále cítila na tvářích jeho pusu, na kterou se nedá zapomenout, byla dětská, ale o to více upřímná.

Zdraví Věrulinka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven


GoldAž se mi z toho udělalo smutno! Krásný příběh, trošku závidím! :)

Jak na první polibek vzpomínáte vy? Jaké byly vaše dojmy, pocity a jaké jsou vzpomínky teď? Líbilo se vám to vůbec nebo jste si v tu chvíli říkala, tak tohle už nikdy! Kde se to stalo?

Vynechme ty první dětské polibky...

Napište mi na redakce@zena-in.cz.

Nejmilejší příspěvek odměním pěkným balíčkem profesionální vlasové kosmetiky Goldwell v hodnotě 1000 Kč! Máte se na co těšit. Tak se rozvzpomínejte a napište mi váš zážitek, ať byl jakýkoliv!

Těším se!

Reklama