Bulvár

Věřte mi, smrtí náš život nekončí

 

Otázka posmrtného života trápí lidstvo už odpradávna. Zajímavé je, že dle průzkumů v posledních letech značně přibývá lidí, kteří věří, nebo chtějí věřit, že smrt je jen přestupní stanice. Odborníci tento fakt přikládají především k množství spekulací, které se na nás valí ze všech stran.
Ale samozřejmě je mezi námi i řada lidí, kteří o posmrtném životě nijak nespekulují. Oni totiž vědí, že smrt je pouhým přechodem do jiné sféry. A právě do této skupiny, která , patří i pan Marek L. ze Slaného.
„Za svůj život jsem se naučil jedno. Nikomu nevnucovat to, co vím, co jsem zažil. Hodně lidí se mi vysmálo, nebo ze mě udělalo blázna. Oni prostě nevěří a vnucovat jim to, co vím, je stejné, jako vnucovat jim nějakou víru…“

Marek před třemi lety okusil, jaké to je zemřít
„Celé to začalo mojí nehodou. Klasická situace: Auto mě srazilo na kole. Náraz, ani to, co bezprostředně následovalo, si nepamatuji, ač jsem byl údajně při smyslech. Dění se mi vybavuje až ve chvíli, kdy jsem lékařům začal odcházet.“ 

Marek měl nejen vážné poranění páteře a mnohačetné zlomeniny, ale utrpěl i poranění hlavy, které ho málem stálo život.
„Nejprve jsem slyšel hlasy doktorů. Byly jakoby za zdí, v jiné místnosti. Ale já ležel v záchrance a umíral jsem. Celé dění jsem viděl z venku, jako by vůz byl průhledný. Viděl jsem i svoje tělo, i lékařku, která pořád mluvila. Měla hnědé vlasy, a ty jí neustále padaly do očí. Zvláštní, že právě tohle bylo pro mě nesmírně zajímavé. Neměl jsem strach. Pokud se dá jedním slovem říct, co jsem cítil, byla to zvědavost. Asi jako když sledujete film a jste napnutí, jak dopadne. Vůbec jsem to nebral tak, že jde o můj život. Nebylo to pro mě důležité.“

Lékaři bojovali o Markův život dvakrát. Poprvé v sanitce, podruhé v nemocnici.
„Další pokračování přišlo až v nemocnici. Od lékařů vím, že jsem byl v bezvědomí, přišla zástava srdce a já necelou minutu nežil. Opět jsem viděl vše jako na plátně. Svoje tělo, lékaře, slyšel hlasy. Pak ovšem nastoupila další fáze a já jsem přesvědčen, že přišla právě ve chvíli, kdy se mi zastavilo srdce. Cítil jsem se jako bych se probudil z dlouhého spánku. Dokázal jsem vnímat, ale jinak. Vnímal jsem celým svým bytím. Přestalo mě zajímat, co se děje u mého těla. Cítil jsem potřebu cestovat dál. Bylo to, jako by vás někdo naléhavě volal. Jenže to volání neslyšíte, jen ho cítíte, víte, že to tak prostě je. Nebyl žádný tunel, ani světlo, ani Ježíš. Jen zvláštní mlhovina, příjemná, která mi dávala pocit, že jsem konečně doma. A vím, že jsem cítil úlevu i štěstí. Jako když končí něco zlého…

To, že jsem přežil a vrátil se do svého těla, jsem zjistil až po procitnutí. Na tom druhém břehu si nevybavuju žádnou cestu zpět, návrat, nebo útěk. Dnes to můžu popsat asi tak, jako když vypnete televizi uprostřed filmu, nebo se vzbudíte ze snu. Jen s tím rozdílem, že tohle sen nebyl. Nevím jak, nebo proč to vím, ale vím to.

Ovšem co mě zaráží, je čas. Podle lékařů jsem byl mrtvý necelou minutu. Ale to, co jsem já prožíval, trvalo o dost déle. V našem čase to odhaduju na 2 až 3 hodiny. Z toho usuzuji, že po opuštění fyzického těla se čas buď pokřiví, nebo přestává existovat.“ 

Pan Marek měl těžký úraz hlavy. Mohly jeho vize být pouhou reakcí mozku, který zažil otřes? Byly to sny v bezvědomí, nebo to, co prožil, není žádná fantazie? Marek v tom má jasno a zcela věří tomu, co zažil. My ostatní můžeme jen spekulovat… 

Zajímavost z britské nemocnice
V jedné z britských nemocnic údajně probíhá tajný experiment, který má jasně dokázat, že existuje posmrtný život, že lidské tělo je pouhou schránkou pro naši duši, že astrální cestování není výmyslem.

V čem experiment spočívá?
Mladý íránský lékař dr. Aziz Zemouri (jedná se o pseudonym) rozmisťuje na stropech pokojů a nemocničních chodeb průsvitné lepenky s textem. Tento text, ani samotnou lepenku není možné spatřit běžným způsobem. Viditelné jsou pouze pro toho, kdo se nachází až přímo u stropu. Pouze jeden člověk zná znění textů. Mladý lékař věří, že se některému z jeho pacientů, kteří upadli do hlubokého bezvědomí, či dokonce prožili klinickou smrt, podaří text najít a v případě zdárného uzdravení jej lékařům předat.

 

 „Okamžik smrti je ten, kdy se duše odpojuje od ústřední síly, ale jen proto, aby opět vstoupila do nových vztahů, neboť je svou přirozeností nesmrtelná.“ (Goethe)

 

A jak jste na tom s vírou v posmrtný život vy, milé ženy-in?
Věříte, že po smrti naše duše žije dál?
Bojíte se smrti?
Zažily jste něco podobného jako pan Marek?
Máte v rodině člověka, který prošel klinickou smrtí?

   
20.09.2007 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [114] MartinaC [*]

    tak tomuhle ja neverim

    superkarma: 0 23.11.2007, 12:36:41
  2. avatar
    [113] átéčko [*]

    106 a já si myslela celý život, že jen 104

    superkarma: 0 21.09.2007, 19:14:41
  3. avatar
    [111] Evikus [*]

    Já se dožiju 111 let To snad ne!

    superkarma: 0 21.09.2007, 08:19:46

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [109] Canadian [*]

    Saturday, December 22, 2063 a uz tam na me bude nekdo cekat od Friday, February 24, 2062

    superkarma: 0 20.09.2007, 20:27:20
  2. [108] Lindaa [*]

    Tak jsem se konecne dokodrcala domu, nakoupila, udelala veceri a sedla si k testu dlouhovekosti a vyslo mi 46 roku - no nazdar . Jasne umrít musím, ale mohlo by to být pozdeji. Takze kdyz uz mám umrít takhle brzo tak uz je jedno jestli se vystresuji o jednou víc ci mín a tak jdu delat s dcerou úkol z anglictiny a pak zopakujeme násobilku.

    superkarma: 0 20.09.2007, 19:08:06
  3. avatar
    [107] micinka.juli [*]

    mirienka: jesli to pak nebude spíš babička-in nebo čarodějnice-in, to by mohlo bejt hezký,ne?

    superkarma: 0 20.09.2007, 18:41:02
  4. avatar
    [106] mirienka [*]

    Tak bych tady měla strašit až do 105 let. No teda, bude ještě fungovat žena-in?

    superkarma: 0 20.09.2007, 18:35:56
  5. avatar
    [105] micinka.juli [*]

    tyjo,mě vyšlo,že se dožiju 89,no vzhledem k tomu,že jsme dneska ukládali urnu babičky,co umřela v 93,5 roce,tak tomu docela věřím...pokud teda ndzdědím Alzheimera po tátovi

    superkarma: 0 20.09.2007, 18:26:47
  6. avatar
    [104] Suzanne [*]

    *Kotě*: Pak pokecáme

    superkarma: 0 20.09.2007, 17:36:08
  7. avatar
    [103] *Kotě* [*]

    Suzanne: já až v lednu 2072 probůh, za co?

    superkarma: 0 20.09.2007, 17:00:09
  8. avatar
    [102] Ťapina [*]

    Manx: Časem bys získala praxi. Ne že bych to nějak vyhledávala, ale už umím bravurně vystupovat po těch příkrých schůdcích s báglem na zádech a dvěma psy, kteří si tam pravidelně zachytávají drápky, takže je potřeba chytnout každého pod jedno křídlo a vynést. Párkrát i někdo slůvko obdivu utrousil

    superkarma: 0 20.09.2007, 16:46:46
  9. avatar
    [101] Meander [*]

    Manx: To mi takhle jednou jeden milý člověk při vystupování přišlápl pončo...

    superkarma: 0 20.09.2007, 16:32:21
  10. avatar
    [100] Suzanne [*]

    Tý vole, já mám odejít až September 2071 Já věděla, že mě ve stovce odstřelí na státní útraty

    superkarma: 0 20.09.2007, 16:29:27
  11. avatar
    [97] Meander [*]

    Majucha: Čert vem tu zatracenou plošinku!

    superkarma: 0 20.09.2007, 16:18:04
  12. avatar
    [95] Meander [*]

    Manx: To jsem se takhle jednou prala s dveřmi ve vlaku, už mě pomalu chytal mě hysterák, slzy na krajíčku... a já si stála na té plošince, co se při otevření dveří zvedá. Taky jsem se z toho vlaku mohla vyhodit, že?

    superkarma: 0 20.09.2007, 16:09:49
  13. [92] Čírina [*]

    Posmrtný život? Až umřu, tak to určitě zjistím...

    superkarma: 0 20.09.2007, 15:32:28
  14. avatar
    [90] Amálie [*]

    Zkusila jsem test na amps.cz a u otázky 81 mi to napsalo, že požadovaná adresa má potíže a mám to zkusit později! Jsem myslela, že mě trefí a možná mi zkrátili život o 0,005642267 minuty.

    superkarma: 0 20.09.2007, 14:44:44
  15. avatar
    [88] závislá na čokoládě [*]

    Tak tady budu ještě do 13.listopadu 2069. Tipuji, že tu bude určitě pátek 13. Asi začnu šetřit na důchod

    superkarma: 0 20.09.2007, 14:17:34
  16. avatar
    [87] Meander [*]

    Majucha: A budu žít do sta let, jako mi vyšlo v deatclock

    superkarma: 0 20.09.2007, 14:15:14
  17. avatar
    [85] Meander [*]

    Majucha: Nebo když si najdu chlapa s vyššími příjmy.

    superkarma: 0 20.09.2007, 14:12:23
  18. avatar
    [83] Meander [*]

    gerda: Nejde to.
    Madison: Co jsem nevěděla, to jsem olhala, a vyšlo mi 64 let Vzhledem k tomu, že moje babičky žily obě mnohem nezdravěji než já a obě se dožily hodně přes osmdesát, někde bude zakopaný pes.

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:50:04
  19. avatar
    [82] Madison [*]

    Meander: taky ho nedokážu udělat, to že mi ubyla většina bodů, kde se ptali na příjem, jsem ještě překousla, ale že jsem se nemohla zaškatulkovat v povolání, to už ne, musela bych lhát a jestli tam takových otázek bylo víc

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:41:50
  20. avatar
    [81] gerda [*]

    Meander: a co když to vynecháš?!

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:37:03
  21. avatar
    [80] Meander [*]

    S tím testem od Nyo se nečapu. Jeden můj dědeček zmizel z babiččina života dřív, než jsem se narodila, a druhý padl ve válce v mladém věku. Jak mám vědět, kolika (by) se dožili...

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:32:03
  22. avatar
    [79] gerda [*]

    Lindaa: to se ptáš té pravé! Ne, že bych nechtěla poradit, ale já ti fakt neřeknu. Jezdím sice v zimě v létě, ale na staré Esce s přehazovačkou, gelovým sedlem a pěnovými návleky na řídítkách. Převody jsou tam tři, jezdím pořád na jeden- i do kopce, ušlapu to. Ze začátku, cca před 8 lety, jsem po celodenním výletě cítila nohy, bolelo to a taky jsem neuměla pořádně nasedat a sesedat, pořád jsem se do něčeho mlátila a byla jsem omodřinovaná. Teď, když v létě najezdíme o dovolené 50 km denně, i v lesním terénu, mi to už vůbec nepřijde namáhavé. Posílila jsem si svaly tak, že mi nevadí jet do kopce. Ale ve tvém případě si myslím, že třeba jen neumíš zvolit správnou rychlost na přehazovačce, zásada je - u moderních kol - že máš zvolit takovou, aby tě při šlapání nohy nebolely. Taky máš možná odpruženou vidlici i sedlo, to jsou rovněž výdobytky nové doby. Ale jak píšu, já jsem navýsost spokojená s Eskou, už proto, že je to spolehlivý soumar, který mi odtahal metráky nákupů, aniž by se mu zkřivila jediná vidlice. Manžel má kolo novější, kvalitnější a pořád na něm něco opravuje. Oni to v servisech neradi přiznávají, ale na těchhle starých dobrých kolech skoro není co spravovat, leda píchlou duši a vyměnit ojetý plášť. To jsem ti moc nepomohla...

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:19:01
  23. [78] dkd [*]

    Lindaa: chytnu kolo do ruky a odhadnu, kolik váží, hned víš, jak je těžké. Nebo si dojít do obchodu s nějakou váhou.
    Ale teď vážně - vem si sebou do obchodu někoho, kdo kolu rozumí (např. mého muže - toto je vtip, vím, že nelze). Lehké kolo (pokud jde o váhu) by mělo mít určitě duralový rám. A lehkost, pokud jde o šlapání záleží na tom, jaké jsou ty šlapací komponenty, ale tomu už moc nerozumím.

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:17:51
  24. [77] Lindaa [*]

    gerda: Kdyz jsi takový cyklista, treba mi poradís. Dá se na kole predem poznat jestli je "tezké"? Normálne jsem najezdila kolem 100km týdne, pak kolo odeslo do vecných lovist a kdyz jsem si koupila nové - no to se nedalo, po 3 km jsem pro bolesti svalu nemohla dojít z predsíne do obýváku a navíc mám snízenou funkci plic (jenom 80%) takze jsem byla desne zadýchaná. Proste jsem pri koupi naletela. A kolo si pred zaplacením vyzkouset nemuzu (auto jo, ale kolo ne = dánská logika). Takze potrebuji poradit jak nenaletet znovu, protoze jízda mi chybí, ale nejsem sebevrah. Díky

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:07:35
  25. avatar
    [76] Modré z nebe [*]

    gerda:

    superkarma: 0 20.09.2007, 13:03:24
  26. [75] Lindaa [*]

    gerda: Otázka kolik nehod jste mela za poslední tri roky je taky moc pekná, zvlást kdyz vlastním ridicák teprve od letosního ledna. Nehoda zádná, ale tech SKORO nehod a SKORO odrenin nepocítane.

    superkarma: 0 20.09.2007, 12:59:28
  27. avatar
    [74] gerda [*]

    Majucha: nesmíš to tak rozebírat - mně zas chyběla otázka "kolik km denně najezdíte na kole"? Auto jsem našvindlovala, sice máme, ale neřídím.

    superkarma: 0 20.09.2007, 12:55:01
  28. avatar
    [73] gerda [*]

    Lindaa: Modré z nebe: jak tak uvažuju, možná mi postačí dožít se jenom stovky. Abych mohla pořád jezdit na kole, později už bych se mohla začít bát, že si zlomím krček!

    superkarma: 0 20.09.2007, 12:54:10
  29. [71] Lindaa [*]

    gerda: No prece o tom, jak bylo vsechno lepsí a levnejsí za tvýho mládí, a jak je ta dnesní mládez nevychovaná, a co vsechno si lidi dovolujou k duchodcum, a jak jsi holí majzla takovýho nevychovanýcho spratka v autobuse - témat je nepreberne

    superkarma: 0 20.09.2007, 12:47:43
  30. avatar
    [70] Modré z nebe [*]

    gerda: Budeš na ně hrozit pěstí a řvát "Kluci jedni nevycválaní!"

    superkarma: 0 20.09.2007, 12:46:40

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme