Před několika lety jsem viděla nádherný romantický film Nebezpečná krása. Byl natočen podle románu Margareth Rosenthal a odehrával se v 16. století v krásném prostředí Benátek, nejbohatšího a nejdekadentnějšího města tehdejší Evropy. Hrdinkou byla krásná Veronica Franco.

Postavení žen ve středověkých Benátkách, které byly považovány za město neřesti, bylo nezáviděníhodné. Zacházelo se s nimi jako s majetkem a jen málokteré z nich uměly číst. Počet prodejných žen se tu odhadoval na 11 000 při počtu obyvatel asi 130 000. A to v době karnevalu tyto počty rapidně vzrostly o „přespolní”, které pod vidinou bohatých klientů do Benátek přijížděly „na výpomoc”. Pro prostitutky se tu vžil název kurtizána neboli cortigiana. Dělily se na onesta a di lume.

Veronica FrancoPortrét Veroniky Franco od slavného Tintoretta

Ty první byly nejen krásné, ale musely být i na vysoké intelektuální úrovni. Ty nejlepší z nich se orientovaly v mnoha uměleckých oborech. Měly skvělé vzdělání, vybrané chování a na akcích, jichž se účastnily, se příliš neodlišovaly od urozených aristokratek. Ty druhé kurtizány, kterých byla drtivá většina, poskytovaly erotické služby mnohdy přímo na ulici. Soustřeďovaly se v oblasti mostu Rialto. K nejznámějším představitelkám těch luxusních patřila právě Veronica Franco (1546 – 1591).

Její život se malinko lišil od příběhu ve filmu, kde bylo vše ideální a romantické. Její matka, původně také kurtizána, prý jedna z nejlepších, se provdala za svého zákazníka a se řemeslem skoncovala. Veronica tedy vyrůstala ve spořádané, i když nepříliš bohaté rodině. Ve středověku nebylo zvykem, aby se dívky vzdělávaly. Veronica těžila z toho, že měla tři bratry, ti měli domácí učitele, a tak se svezla s nimi. Aby jí rodiče zajistili budoucnost, provdali ji v šestnácti letech za lékaře Paola Panizza. Toto manželství ale dlouho nevydrželo. Došlo dokonce k rozvodu, což nebylo v té době obvyklé, ani jednoduché, a Paolo musel vrátit  její věno.

Po smrti otce ale zůstala rodina zcela bez prostředků, a tak se matka ke svému řemeslu vrátila. To jediné totiž uměla. A i když si to původně nepřála, vyučila tomu i Veroniku. Veronica si taje řemesla osvojila nezvykle rychle, byla skvělou žákyní. Ale protože byla na svůj věk i svou dobu nesmírně vzdělaná, nestala se jen tak nějakou... ale právě onou cortigiana onesta – a to velmi oblíbenou a vyhledávanou. Mezi její zákazníky patřili téměř všichni, co v Benátkách něco znamenali. Získala nejen slušné jmění, ale nabyla i velký vliv. V té době se stala i uznávanou básnířkou. Své básně vydala pod názvy Terze rime a Lettere familiari a diversi.

V jejím domě, kde se scházeli nejen její zákazníci, ale i malíři, hudebníci a  literáti, se pořádaly koncerty a literární večery. Mnoha malířům, z nichž nejznámějším byl Tintoretto, seděla modelem.

Když navštívil Benátky Jindřich III., budoucí francouzský král, Veronica díky své „diplomacii” město „zachránila”. Zajistila Benátkám podpis smlouvy s Francií proti Turkům. 

Benátky

Milovala jediného muže – svou lásku z mládí Marka Veniera pocházejícího z jedné z nejbohatších a nejvlivnějších benátských rodin. Ten se s ní však kvůli jejímu původu oženit nemohl. Během života porodila Veronica různým mužům šest dětí, z nichž se dospělosti dožily pouze tři.

Když vypukla v Benátkách morová epidemie a zemřela její matka, Veronica opustila město. Před odchodem nabídla svůj dům městské radě jako azyl pro chudé benátské ženy. Tehdy se zvedla obrovská vlna nevole proti prostitutkám. Mor byl považován za boží trest pro neřestné město.

V Benátkách měla Veronika sice hodně vlivných přátel, ale i nemálo nepřátel. Především ty, které odmítla. V roce 1580 byla obžalována z kacířství a z praktikování magických rituálů ve svém domě, byla uvězněna a dostala se před inkviziční soud. V dlouhém soudním procesu byla nakonec díky své obhajobě, ale zejména díky svým známostem osvobozena. Měla ale namále.

I když ve filmu vše končí po skončení soudního procesu optimisticky, v reálném životě to tak idylické nebylo. Už v dřívějších letech přišla Veronica v souvislosti s morem o velkou část svého majetku, ale díky procesu navíc ztratila i své zákazníky. Inkviziční soud ji trvale poškodil. Přišla prakticky o všechno. A tak ačkoli zažila lesk slávy a bohatství, její život skončil v bídě. Zemřela v pouhých 45 letech v části Benátek, kde dožívaly chudé prostitutky.

Foto: Wikipedia a Jiří Lády

 

Čtěte zítra na našem webu:

  • Vydejte se do města památek, karnevalu a veselí
 

V našem seriálu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Reklama