Styl

Věřím na osud

 

S manželem jsme se seznámili na diskotéce, kam ani jeden z nás nechodil nijak často, ba dokonce můj manžel tam byl poprvé a naposledy.

24. 2. 1996 jsem přemluvila kamarádku, aby se mnou zašla na diskotéku mého tehdy skoro bývalého přítele, který den předtím zrušil náš společný víkend s vysvětlením, že ho odvolali pracovní povinnosti. Nevěřila jsem mu a s kamarádkou šla na kukačku do jeho podniku. Nebyl tam a tak jsme u stolku rozebírali do detailu náš zvláštní vztah. Zničehonic tam vtrhla parta mladíků (asi cizinci - jak jsme si s kamarádkou řekly). Nebyli, a z nich mě zaujal jeden, který při vystoupení striptérky stál bokem a dělal, že ho to (na rozdíl od jeho přátel, kteří málem slintali) vlastně ani moc nezajímá. To mě potěšilo. Počkala jsem, až odejde na toaletu, a jako náhodou jsem se zrovna ochomýtala okolo pánských záchodků (přece nezačnu já). Tužba se vyplnila, dal se se mnou do řeči a pozval mě na tanec. Pak jsme dokončili večer s ním a s partou jeho přátel. V závěru večera mi zničehonic strčil do kapsy lísteček se svým telefonním číslem a s dotazem, zda bych s ním zítra nejela do Karlových Varů - bude prý čekat do 11 hodin.

Druhý den jsem se probudila za 10 minut jedenáct. Matně jsem si vzpomněla na uplynulý večer, ale nebyla jsem si jistá vzhledem mého společníka (vinou přítmí diskotéky). Ano, zavolala jsem mu a domluvila si sraz na nám. Jiřího z Poděbrad ve 13 hodin. Chodím vždy přesně a bylo tomu tak i tentokrát. Bohužel, i když jsem tam čekala přesčas, můj známý nedorazil. Tak jsem se zkusila jít podívat k žižkovskému vysílači, zda schůzka nebyla naplánovaná tam. Nebyla. Opětovně jsem se vrátila  na Jiřák - kam zrovna přicházel můj ctitel. Vypadal lépe než na diskotéce - vysoký, udělaný... Sice to ve mně vřelo (zpoždění už bylo asi 20 minut), ale dělala jsem, že zrovna TEĎ jsem dorazila, ani slovo o tom, že už jsem obešla půl Žižkova. Můžu říct, že vlastní výlet do Karlových Varů nestál za nic, už jen proto, že cestu tam i zpět jsem prospala. Na zpáteční cestě začal dotyčný žertovat ve smyslu, že bychom spolu mohli začít chodit. Odvětila jsem, že nemohli. Na jeho „proč“ jsem odpovídala, že je tu jedna složitější věc, kterou mu nemůžu říct. Dlouho trvalo, než jsem mu sdělila skutečnost a to, že ve svých 24 letech vlastním kromě morčete Pišty i čtyřletou dcerku. Vzal to v pohodě.

Nebudu už zabíhat do podrobností, jen chci říct, že se tento náhodný přítel stal mým manželem. Rozrostla se i naše rodina, holčičky už máme dvě - jednu skoro patnáctiletou a druhou osmiletou. Také náš zvířecí ansábl je větší, čítá desetiletého rozmazleného kocoura a tříletou uřvanou korelu (manžel ji zakoupil po vánočním večírku v zaměstnání). Ale to už je jiný příběh.

Od té doby jsme na diskotéce už nikdy nebyli a trik s papírkem zasunutým do mé dlaně byl posledním romantickým gestem mého miláčka. Nevadí, protože stejně bych ho za nic na světě nevyměnila a můžu vám říci, že od té doby fakt věřím na osud a že vše zlé je pro něco dobré.

renička

O co hrajeme?

Dárkový poukaz na Infinit den pro 2 osoby

zahrnující: 60 min. priv. whirlpool pro 2 osoby, 2 x 60 min. masáž – probíhá současně, 60 min. priv. sauna pro 2, šampaňské a 2x nealko nápoj

 

Dárkový poukaz do privátní sauny pro 2 osoby, 60 min.

 

Dárkový poukaz na privátní Whirlpool pro 2 osoby 60 min.

O soutěži více ZDE.

   
01.02.2007 - Krása - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. [11] Matelka [*]

    Když já tyhle řeči o osudu nemám moc ráda...

    superkarma: 0 01.02.2007, 20:55:34
  2. avatar
    [10] fileva [*]

    hezke

    superkarma: 0 01.02.2007, 17:47:18
  3. avatar
    [9] fructia [*]

    Osud je jediné na co věřím

    superkarma: 0 01.02.2007, 15:44:16
  4. avatar
    [8] femme [*]

    nesnáším nedochvilnost

    superkarma: 0 01.02.2007, 15:07:06
  5. avatar
    [7] aiša [*]

    osudové setkání v tom nevidím,ale jinak je to hezké

    superkarma: 0 01.02.2007, 13:04:53
  6. avatar
    [5] wich [*]

    Někdy si říkám, že u mnoha věcí, které se mi staly musel zafungovat snad osud nebo něco takového. Ale člověk by měl věřit především v sebe a ve své schopnosti

    superkarma: 0 01.02.2007, 12:57:37
  7. avatar
    [2] emma [*]

    bože to je sloh! jak z 5. třídy! kde je zápletka, napětí, vyvrcholení??

    superkarma: 0 01.02.2007, 11:12:53
  8. avatar
    [1] Gamibo [*]

    Víra v cokoli je dobrá věc,ale i z tohoto článku je patrné,že je potřeba i osudu pomoci.

    superkarma: 0 01.02.2007, 09:02:38

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme