Reklama

svec

K čemu by byli, když se dají boty koupit? Zní to logicky, ševcovské řemeslo přece zlikvidoval Baťa už dávno za první republiky. Jak jsme to viděli ve filmu Lásky mezi kapkami deště, kde švec nádherně ztvárněný Vladimírem Menšíkem protestoval před Baťou a lákal lidičky na poctivý ručně šitý botičky. Byl odveden četníkem a lidi nezlákal. Podlehli reklamě, bezkonkurenční ceně a módě. A tak to zůstalo dodnes.

Ne tak docela.

svec

„Normálního“ člověka asi těžko napadne pídit se po ševci, zajde si prostě do obchodu s obuví a má boty hned. Ale nezapomínejme, že jsou profese, sporty a různé zájmové činnosti, při kterých si s koupenými botami prostě nevystačíte. Musíte si je nechat vyrobit.

svec

A to je přesně můj případ. Ne že bych tančila, baletila, stepovala nebo chtěla něco extra, chraň bůh, ale potřebovala jsem pro jednu herečku kozačky nad kolena. Ty se přece také dají koupit, napadne vás. Hm, to jsem si dříve také naivně myslela, než jsem vydala na strastiplnou pouť po botokšeftech. A ve všech jsem narážela jen na samé kousky s jehlovým patnácticentimetrovými podpatky. V čem je problém? Zkuste si v takových botách chodit po nakloněné rovině! Přerazíte se.

svec

A tak nezbylo než vyhledat zakázkové ševcovství. Ano, takové provozovny ještě existují, milé dámy. V divadle mi doporučili ševcovskou dílnu paní Kadeřábkové, kam jsem se vypravila.svec

Dveře se zvonečkem mi otevřely malé království. Do nosu zavanula směs vůní kůže a ševcovského lepidla. Police plné bot neuvěřitelných tvarů, barev a stylů. „Mohu?“ Ostýchavě jsem vzala do ruky botu se zvláštní podrážkou. „To jsou „stepky“ na irské tance,“ uhádla správně otázku v mých očích paní Kadeřábková. Podpatek i špička jsou z tvrdého dřeva, aby to pěkně klapalo. V životě jsem takovou botu neviděla. „Jé, a tyhle vykládané, jsou jak z Ladových obrázků,“ sápala jsem se po zvláštních střevíčcích se zvednutou špičkou. Ty jsou folklorní. „No a tyhle znám důvěrně,“ obdivně jsem vzdechla nad krásnými jezdeckými holínkami bez podpatku s červenou manžetou na lýtku. „To si u vás nechávají šít i žokejové?“ Přikývla. To je krása. Moje rozjímání přerušilo jemné cinknutí zvonečku a do krámku vešla drobná slečna.

svec

Byla jsem zvědavá, jakou má profesi. Tipla bych si ji na baletku. Chyba lávky. Slečna si prostě v běžných obchodech nevybere. Líbí se jí styl dvacátých let a boty posledních módních trendů jí připadají moc humpolácké a nepohodlné. Obula si kombinované lodičky s projmutým podpatkem a páskem přes nárt. „Jako ulité,“ vyjádřila svou spokojenost slečna.

svec

No vida, takže nejen umělci, ale i „lidé z ulice“ si ještě nechávají šít boty na zakázku. Upřímně mě to překvapilo. Častými zákazníky jsou i muži, co našli zalíbení v dámských šatech. Uznejte, že lodičky pětačtyřicítky se neshánějí v obchodech snadno. A když chcete ještě k tomu zvláštní barvu, která dokonale ladí se šaty, to už je vůbec problém.

Tady vám prostě ušijí boty na míru a podle přání, ať je jakékoli. Tahle malá dílna na pražské Pankráci je rájem pro ty, co chtějí něco extra. Tanečníci mažoretky, baletky. Chcete stepovat? Žádný problém, dáme plechy. Jste začátečník nebo zkušený stepař? V tom je rozdíl. Mažoretky nenosí jen vysoké kozačky. Mají tu kankánky nebo botičky pro juniorky. Tancujete klasiku, latinu, rock´n roll? To chce protiskluzovou podrážku! Pásky se nehodí pro klasické tance, jen pro latinské. Jste ve folklorním kroužku? Co třeba krpce? Nejste šermíř? Tak by se dalo dlouho pokračovat. 

svec

V botách od paní Kadeřábkové pobíhají slavní herci, zpěváci i tanečníci nejen z Národního, ale třeba i v muzikálech. Zatím poslední zakázkou byl Drákula.

Krédem firmy je uspokojení nejnáročnějších požadavků divadelníků, výtvarníků i běžných zákazníků. Každá bota je originálním dílem.

A já? Jsem ráda, že ševci nevymřeli. Zase se vrátili k verpánkům, vzali kopyta a šijí podle přání. Nebo u nich zůstali a jen my o nich nevíme.