Takhle filosoficky zakončila svůj příspěvek čtenářka Verča27. Čím vším chtěla být a proč nakonec nebyla, to se dočtete v jejím zajímavém příspěvku :)

Žádné, ze svých vysněných povolání  nedělám. Mohou za to okolnosti. Jako mnohé holčičky jsem chtěla i já být princeznou. Měla jsem o tomto povolání poněkud zkreslené představy, které mi vyvrátila maminka při prohlídce jednoho zámku. Ty bys vážně chtěla spát v tak krátké posteli a mýt se v tak malém umyvadle? A vůbec, dneska už být princeznou není jen tak. Musíš se umět chovat, být zdvořilá, neušpinit se, umět několik světových jazyků... no jistě chápete že jsem posléze toto povolání zavrhla a za princezny nechodila ani na maškarní.

Následně jsem se rozhodla být gymnastkou. Bohužel jsem byla v první třídě při náboru do místního oddílu vyřazena. Onehdy jsem šla se svým přítelem  v sobotu ráno po náměstí a tam na holé zemi v dresech a bosa rozmístěna děvčátka ve věku od 5 asi do 12 let s různým gymnastickým náčiním. Na pokyn rázné trenérky vždycky zaujala nějakou zvlášť krkolomnou pózu. Proč to dělala nevím. Možná je fotili na nějaký plakát. Každopádně trenérka se nespokojila jen s komandováním dětí, ale pouštěla se stejně neomaleně i do kolemjdoucích, kteří chtěli jen přejít náměstí. V tu chvíli jsem byla ráda, že mě tenkrát mezi gymnastky nechtěli a hned jsme se s mým nastávajícím shodli, že naše děti tedy na gymnastiku chodit nebudou.  

Podobně to dopadlo i s mou touhou stát se baletkou. Paní učitelka v tanečním oboru sice říkala, že k ní klidně můžu chodit, ale pro kariéru baletní sólistky bohužel nemám předpoklady. Na balet se někdy ráda podívám, ale když si představím, že bych byla už teď,v krátce po třicítce, skoro zralá do baletního důchodu...

Pak už jsem toužila po intelektuálnějších oborech - archeologii, geologii, paleontologii, historii, farmacii... Jednu dobu jsem chtěla ochraňovat a tvořit životní prostředí... do té doby, než mi došlo, že to není jen zachraňování malých roztomilých veverek a zajíčků.

Nakonec dělám něco úplně jiného. Nevadí, stejně není tak důležité to, čím bychom chtěli být, ale to, čím jsme. 

Verča27

Text nebyl redakčně upraven

____________________

Sice jste to v závěru shrnula moc hezky, ale stejně si myslím, že ti, co jsou tím, čím chtěli být, tak jsou o kapku více šťastní.
A mimochodem ta maminčina teorie, proč nebýt princeznou, ta nemá chybu :))
Děkuji, že jste napsala
Pěkný den v práci
Saša

Téma dnešního dne: Splnil se vám váš dětský sen?

  • Čím jste chtěla být jako malá holčička?
  • Děláte práci, o jaké jste snila?
  • Pokud ano, jak daleká byla cesta k vašemu vysněnému povolání.
  • Pokud ne, proč ne?
  • Pomáhali vám ve výběru vaši rodiče?
  • Partner?

K tomuto tématu pište na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jedna z pisatelek obdrží malý dárek: vlasovou kosmetiku Schwarzkopf

kosmetika...

Reklama