Bulvár

VěraM: Ráda bych pracovala, ale práce není

Dobré ráno,nejdříve jsem si myslela, že se ani tohoto tématu nezúčastním, ale když už jsem zapla počítač s tím, že se zúčastním dnes už posledního Tajného příběhu, který mi bohužel nenaskočil, asi nějaká závada, přispěju také troškou do mlýna.

     Do práce jsem nastoupila v roce 1970 na České dráhy do tehdejších Dílen pro opravu vozidel. Pracovala jsem na oddělení Rozpis práce a mezd, kde mými spolupracovníky byli skoro samí starší muži, já jsem byla mladinká, nezkušená a často jsem se musela ,při jejich slovním popichování mezi sebou, červenat, ale i v duchu jsem se zasmála.

Dva z nich hráli divadlo a opravdu to byli divadelníci i v práci. Užila jsem si s nimi docela legraci. Když jsem odcházela na mateřskou dovolenou, dostala jsem od nich hezké dárky, které moc potěšily. Dnes už není nikdo z nich mezi námi, čas je neúprosný, ale vzpomínám na ně dodnes.

Po mateřské dovolené jsem se vrátila zpět a to do oddělení Odbytu jako referentka.Tato práce byla dost náročná, opravovali se zde lokomotivy 18-20 ks měsíčně. Já jsem sestavovala dle požadavků plán opravy a výroby, sledovala jeho plnění, zajišťovala jsem kooperaci v jiných podnicích.

Často jsem se ani nestačila nasvačit, protože telefony zvonily a zvonily, návštěvy  zástupců z jiných podniků byly také časté. Ale práce mne moc bavila. Tenkrát nebyla nouze o práci, naopak, kdo měl neomluvenou absenci, musel na nějaký měsíc nastoupit výkon restu za příživnictví.

     Přišla revoluce a náš podnik se stal společností s r.o. A tím i padly režijní výhody, které v té době využíval můj syn, který začal studovat VŠ v Plzni. Proto jsem si hledala jiné zaměstnání.

Nastoupila jsem do malé železniční stanice, kde jsem pracovala v kumulované funkci operátor, nákladní a osobní pokladník. Byla to úplně jiná práce, čekala mne různá vzdělávací školení a zkoušky z předpisů. Protože to byla kumulovaná funkce, pro každou jsem musela mít příslušnou zkoušu.

Ze začátku jsem si říkala, proboha, kam jsem to vlezla?

Zkoušky byly náročné především v nákladní dopravě, ale vše jsem zvládla, byl zde výborný kolektiv a mezi sebou jsme si pomáhali. Pracovala jsem v turnusových službách, někdy jsem Štědrý den, Silvestra trávila v práci, děti už byly odrostlí a Štědrý den jsme si před mojí službou udělali třeba po obědě.

Pak došlo k reorganizaci ČD a tato stanice se rušila. A nastal zase problém, kde hledat práci.

Nastoupila jsem do velké stanice, kam jsem dojížděla 60 km vlakem jako pokladní. I zde jsem byla spokojená. Ale protože jsem seděla v průvanu, který jsem měla při otevřeném okénku, když jsem jednala se zákazníky, začala jsem mít problémy se zmrzlým ramenem. Nejdříve s jedním, později s druhým.

Nakonec jsem ze zdravotních důvodů odešla na tzv. sociální program s tím, že si najdu jiné zaměstnání.

A ejhle, nastala krize a zaměstnání bylo  v nedohlednu.

Musela jsem poprvé na pracovní úřad.

Účastnila jsem se několika konkurzů, pohovorů, kde nás na jedno místo bylo třeba i 50 zájemců. Nebyla šance, takto jsem vydržela rok. Protože jsem si mohla přivydělat do 4000 Kč hrubého, našla jsem si brigádu v lékárně, kde jsem pracovala jako administrativní síla.

Koncem roku jsem  odešla  do předčasného důchodu skoro o tři roky dříve. Ráda bych pracovala, ale práce není a pak manželka mého syna po mateřské shání také zaměstnání, přesto, že má vysokoškolské vzdělání, nemůže sehnat práci.

Pokud ji sežene, tak budu hlídací babičkou, s tím se počítá. Manžel je také už skoro rok bez práce. Není to jednoduché.... 
Věra M.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.


Naprosto Tě chápu a určitě nejsi v republice sama. Snad bude mít alespoň manžel štěstí - už je pomalu po krizi. M.

Jak to máte s prací vy? Jste spokojeni s tím, co děláte? Splil se vám sen z mládí, nebo pracujete jen, abyste měli výplatu? Chodíte do práce rádi? Pište na redakce@zena-in.cz

   
23.02.2010 - Blog redakce - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [16] Ivana. [*]

    no jo. U nás v Děčíně 70 lidí na 1 volné místo, mateřská mi končí a půjdu asi chroupat kořínkySml80

    superkarma: 0 23.02.2010, 16:12:18
  2. avatar
    [15] peetrax [*]

    peetrax — #14 místo sekretářky

    superkarma: 0 23.02.2010, 13:32:04
  3. avatar
    [14] peetrax [*]

    Jen padesát uchazečů na jedno místo? Vím o firmě, kde se na místo uchazečky přihlásilo během dvou dnů 250 lidí, jinde zas na vrátného (na 3 směny) kolem 300 lidí... Sml80 A co slyším, je to tak teď skoro všude. Počty uchazečů už nejdou jen do desítek, ale do stovek.

    1. na komentář reaguje peetrax — #15
    superkarma: 0 23.02.2010, 13:31:37
  4. avatar
    [13] átéčko [*]

    denkas — #4 To jsem tady právě čekala pod příspěvkem. Vždycky se najde nějaký chytrák, co si myslí, že práce je dost a kdo chce, že může pracovat. Není to takSml23

    superkarma: 0 23.02.2010, 12:14:52
  5. avatar
    [12] Eliana [*]

    Pálivka — #10 tohle je také pravda, že o spoustě míst se člověk ani nedozví nebo jsou jen vyvěšena a předem je určeno, kdo nastoupí... tady by  leckoho překvapilo, co tu je příbuzenských vztahů..nejvíce manželů a pak další příbuzní a známí..sem se málokdo dostane z venčí....

    superkarma: 0 23.02.2010, 11:50:19
  6. avatar
    [11] vodfon, kolie [*]

    Taky vím, co to je dělat štědrou večeři po obědě.Sml80

    Přeju ti, ať ti ten pohovor vyjde.Sml59

    superkarma: 0 23.02.2010, 11:04:16
  7. [10] Pálivka [*]

    Dadmo, držím moc palečky, aby Ti pohovor vyšel a měla jsi zaměstnání. Zjistila jsem, že se dělají různé konkurzy, pohovory a dopředu  už je rozhodnuto, koho vezmou. Většinou je to o známostech. A konkurzy dělají ze zákona, aby si někdo nemohl stěžovat.

    Liduji mladá manželství, většinou mají různé půjčky a pokud přijdou o zaměstnání, tak z čeho je mají splácet?Nemají to vůbec jednoduché.

    Myslím si, že i rivalita na pracovištích je dnes velká. Když jsem pracovala, zacvičovala jsem novou zaměstnankyni, snažila jsem ji předat vše, co bylo k práci zapotřebí i ty moje fígle, jak si práci usnadnit. Ona mi pak říkala, že takový zácvik nezažila, co jsem ji předala. A já na to, že jsem zvyklá, že jsem vždy pracovala v kolektivech,kde jsme si pomáhali. Dnes už to asi tak není, kdo má ostré lokty, ten se prosadí a někdy jde i slušnost stranou.

    Přeji všem mladým, aby se situace na pracovním trhu zlepšila, aby každý našel práci. To my starší jsme "za totáče" neměli takové starosti o to horší je to pro nás nyní, protože jakmile zaměstnavatel vidí starší ročník, ztratí zájem.

    1. na komentář reaguje Eliana — #12
    superkarma: 0 23.02.2010, 10:53:44
  8. avatar
    [9] DanaD [*]

    dadma — #7 no ono je to jedno kolik ti je, ja mam 50 do duchodu  15 let a protoze uz  18 let delam v hydrometeorologickym ustavu kde je odbornost docela specializovana, takkdyby me vyhodili, tak  v podstate muzu jit akorat knam v Albertu do kasy.   A protoze jsme prispevkova organizece, plat staci akorat tak do dalsiho mesice, na zadne sporeni to neni...  akle co, zatim jeste vyplata chodi Sml80

    superkarma: 0 23.02.2010, 10:23:33
  9. avatar
    [8] Věrulinka [*]

    Sml15 pořád říkám, že jsem ěťastná, že jsem stará baba v důchodu a dnešní generaci lituji, co je čeká? Nic dobrého Sml23Sml15Sml68

    Přeji ti, aby alespoň manžel manžel práciSml67, je to tady hrozný Sml15

    superkarma: 0 23.02.2010, 10:17:33
  10. [7] dadma [*]

    Nejvíc mě ,ale štvou ty kecy, že si mladí mají spořit na důchod jinak ,že na stáří půjdou žebrat.Ale už nikdo neřekne z čeho si mají spořit a ten ,kdo tu možnost má,až půjde za 35 let do důchodu, že tam ty peníze bude mít, že je třeba někdo nevytuneluje a nebo nebudou jinak znehonoceny.Práce málo, špatně placená, mladí si většinou musí vzít úvěr na bydlení,děti taky stojí nemalé peníze,všechno se zdražuje.Tak z čeho si mají platit na penzi?

    1. na komentář reaguje DanaD — #9
    superkarma: 0 23.02.2010, 10:11:49
  11. [6] dadma [*]

    řinka — #2 Tak držím taky palečky..

    superkarma: 0 23.02.2010, 10:05:24
  12. [5] dadma [*]

    Plně s Tebou souhlasím . Já jsem pracovala za celý život u dvou zaměstnavatelů.Nestydím se napsat, že jsem měla to štěstí a pracovala jsem v době, kdy práce byla a nebylo s člověkem jednáno jak s kusem hadru.Byli jsme malý kolektiv,do práce jsem chodila ráda.Vždy jsme si vyšli vstříc.Až nyní kdy naše šéfové odešly do důchodu a přišla nová majitelka, nevydržela jsem její bossing a sama odešla o rok dříve do důchodu.I když mi důchod o nějakou stokorunu bohužel byl zkrácen jsem za tuto možnost ráda.Nová majitelka nám stejně mzdu krátila, takže nyní mám ještě o 700,-Kč více než když jsem u ní chodila do práce.

    superkarma: 0 23.02.2010, 10:03:03
  13. avatar
    [4] denkas [*]

    Dnes je s prací problém! Nejvíc mě naštvou ty "kecy" typu ,kdo chce si práci najde! Taky jsem šla do předčasného důchodu. Sml80

    1. na komentář reaguje átéčko — #13
    superkarma: 0 23.02.2010, 10:02:23
  14. avatar
    [3] Eliana [*]

    To je smutné. Hlavně mi je líto starších lidí, co celý život pracovali a nyní jsou bez práce a častokrát i bez financí na nějaký slušný život :-(

    superkarma: 0 23.02.2010, 09:59:09
  15. avatar
    [2] řinka [*]

    Držím palce,dnes jdu ve 13 hodin na pohovor,tak snad to vyjde.

    1. na komentář reaguje dadma — #6
    superkarma: 0 23.02.2010, 09:58:14
  16. avatar
    [1] vodfon, kolie [*]

    Taky mi nešel tajný příběh!

    superkarma: 0 23.02.2010, 09:55:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme