Venuše je druhou planetou Sluneční soustavy a je ze všech planet nejpodobnější Zemi. Vědci se podle výsledků, které získali pomocí sondy Venus-Express, pokusili rekonstruovat, kdy se vývoj planetárních sester od sebe oddělil. Jednou z hlavních příčin odlišnosti je zřejmě neexistující magnetické pole na Venuši. A také to, že na ní nevznikl život.

Může za to oxid uhličitý!
Atmosféra Venuše je totiž z 96 % tvořena oxidem uhličitým, jehož významná část byla na Zemi postupně svázána v uhličitanech v zemské kůře, v korálových útesech a v živých organismech. Na Venuši však nevznikly primitivní organismy, a tak se oxid uhličitý stále vyskytuje v atmosféře a způsobuje skleníkový efekt. V jeho důsledku dosahuje teplota na Venuši 400 a v okolí rovníku dokonce 500 °C, což je více než na k Slunci bližším Merkuru.

Plazma v atmosféře
V důsledku neexistence magnetického pole, které na Zemi vytváří rotující vrstvy v jejím nitru, dopadá sluneční vítr, plný energeticky nabitých částic, do atmosféry Venuše. V jejích horních vrstvách vytváří plazmu, která chrání zbytek planety před tímto zářením, ale Venuše tak ztrácí cenný vodík a kyslík.

Bouřlivá planeta
V horních vrstvách atmosféry Venuše vanou silné větry o rychlosti 350 km/h a způsobují, že i přes pomalou rotaci planety – den Venuše je delší než její rok – ten první trvá 243 pozemských dní, ten druhý pouhých 225 – není odvrácená strana Venuše o mnoho chladnější. Mezi mraky, složenými  především z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové, se podle posledních výsledků prohání blesky.

Venuše Zemi nebo Země Venuši?
Existuje ve světle nových poznatků nějaká možnost, že by mohla být Venuše teramorfována – tedy změněna k obrazu zemskému? Podle odborníků je to zatím vysoce nepravděpodobné. Pesimisté ovšem prorokují, že se spíše Země stane podobnou Venuši, a pokud se nám povede takovou změnu životních podmínek přežít, můžeme pak kolonizovat i naši sesterskou planetu. Oxidu uhlíku je totiž na obou planetách stejně – a i když na Zemi je ho v atmosféře mnohem méně než na Venuši, pomalu ale jistě ho přibývá. Navíc magnetické pole kdysi vlastnil i Mars – a se stárnutím planety a chladnutím jejího nitra ho ztratil – kdo ví, jestli Zemi nečeká něco podobného...

Zdroj: Nature

Líbilo by se Vám podívat se na Venuši? Mělo by lidstvo i nadále investovat do výzkumu vesmíru? Co myslíte, dokážeme kolonizovat vesmír dřív, než se Země stane neobyvatelnou? Četla jste Clarkovu Vesmírnou Odysseu? Máte oblíbeného autora nebo dílo z tohoto žánru? Nebo vám „vědecká fantastika“ nic neříká?

Reklama