Reklama

Pokud někdo řekne královna květin, je zřejmé že mluví o růžích. Proč je tato květina nestárnoucím hitem a už tolik staletí se z ní lidé radují? Možná je to výjimečností jejích květů, okázalostí nebo tolika barevnými variacemi.

růže

Růže se zkrátka za dobu, kdy jsou pěstovány, staly stálicemi našich zahrad a určitě si zaslouží pozornost. Stačí jen pouhý pohled na syté barvy jejich křehkých květů a už se nám vybaví ona omamná vůně, krásy starých anglických zahrad nebo kytice od milované osoby.

Řezem ovlivňujeme nejen kvetení, ale také tvar rostliny. Jednotlivé skupiny růží mají svůj specifický růst a podle toho jim přizpůsobujeme nezbytnou péči.

a)      Růže záhonové – při řezu je zkracujeme na tři až šest pupenů. Díky řezu se krásně rozvětví a vytvoří hodně květů. Zdravé silné výhony zakrátíme méně, slabší naopak více. Během několika let výhony dřevnatí. Abychom si zachovali silné a vitální rostliny, přibližně jednou za čtyři roky celou rostlinu zmladíme odstraněním těchto starých výhonů. Zásah může vypadat drasticky, ale je nezbytný pro zachování charakteristických vlastností odrůdy a také se tím zamezí vyholování výhonů od spodu.

b)      růžeRůže sadové – u těch můžeme ponechat na podzim i plody – šípky. Mají okrasnou hodnotu a nijak nepříznivě neovlivní vývoj rostlin. V předjaří se nijak radikálně neřežou. Nejprve odstraníme pouze nalomené, zmrzlé nebo suché výhony. Poté se provádí prosvětlovací řez, aby růžový keř nebyl uvnitř příliš hustý. Jednou za několik let můžeme provést radikálnější jarní řez pro zmlazení celého keře.

c)      Růže pnoucí – při řezu pnoucích růží ponecháme silnější výhony, které se pouze zkrátí. Staré dřevo, které se vytvořilo během několika let, odstraníme v místě, odkud vyrůstá. Podpoříme tím růst nových výhonů. Zastřižené výhony vyvážeme ke konstrukci i do stran, aby měly dostatek světla pro vytvoření květů.

d)      Růže půdopokryvné – některé druhy mají tzv. samočistící funkci. Půdopokryvné růže vykvétají drobnými kvítky a není nutné je všechny pravidelně odstřihávat. I šípky na nich můžeme nechat jako okrasu zahrady během zimy. Ty odstraníme až během řezu v předjaří, kterým rostliny zkrátíme na potřebnou výšku. Nemusí být moc radikální a prořezávání je také zbytečné. Pro zmlazení porostu použijeme radikálnější řez opět jednou za několik let (přibližně každé čtyři roky).


Výživa růží

Ani růže, které jsou poměrně nenáročné na stanoviště, se neobejdou bez dostatečného přísunu živin. Pokud jim nezajistíme správný poměr živin, nebudou se rostliny dobře vyvíjet. Přemíra nebo nedostatek prvků ovlivní nejen kvetení, ale také jejich okrasnou hodnotu – zbarvení listů, růst apod. Poruchy způsobené nedostatkem nebo nadbytkem živin jsou viditelné, ale velmi špatně se rozlišuje, kde je jádro problému. Tomu se můžeme vyhnout pravidelnou a hlavně správnou výživou.

V prvním roce, kdy rostliny vysazujeme, je hnojíme pouze vyzrálým kompostem. Starší výsadby pak kombinovanými hnojivy, která obsahují správný poměr potřebných živin. Hnojení rozlišujeme na základní a doplňkové. Obecně platí, že je vhodnější používat hnojiva průmyslově vyráběná nebo kompost. Hnůj totiž neprospívá kořenům růží a mohli bychom rostliny přehnojit.

Kdy, čím a jak hnojit?

  • růžeZákladní hnojení – brzy na jaře používáme granulovaná hnojiva NPK, jako je například Cererit. Granule rozhodíme na půdu k rostlinám, ty se vlivem vlhkosti rozpustí a vstřebají do půdy. Každé čtyři roky přidáváme k základnímu hnojení také vápník, který upraví pH půdy.
  • Doplňkové hnojení – používáme během vegetace a soustředíme se na jednotlivé prvky, které jsou právě s ohledem na termín hnojení pro rostlinu důležité. Můžeme je aplikovat v zálivce nebo formou postřiku na listy.
  • Dusíkem můžeme přihnojovat do začátku srpna, v pozdějších termínech už by rostlině nevyzrávalo dobře dřevo a podpořil by se rozvoj chorob a šíření škůdců.
  • Fosforem doplňkově přihnojujeme v době tvoření poupat, tedy přibližně v druhé polovině května.
  • Draslíkem přihnojujeme koncem října, aby rostlině dobře vyzrály výhony a dřevo. Lépe pak odolává nepříznivým podmínkám v zimě.
Prvek Význam pro rostlinu
Dusík (N) Pro růst zelené hmoty. Podporuje vytváření nových listů a stonků. Je nejdůležitější zejména na jaře pro růst listů a nových výhonů po řezu.
Fosfor (P) Hraje hlavní roli při tvorbě květů. Kromě toho, že podporuje kvetení, je důležitý i pro růst kořenového systému a podzimní vyzrávání dřeva.
Draslík (K) Spolu s fosforem podporuje tvorbu květů. Ovlivňuje vybarvení květů a listů, pevnost pletiv a vyzrávání dřeva na podzim. Je také důležitý pro správný průběh fotosyntézy a zásobení jednotlivých částí rostlin jejími produkty.

Vápník

(Ca)

Vápník je významnou živinou, ale také upravuje pH půdy

Otázky a odpovědi -  hnojení růží:

1.      Je možné hnojit růže kdykoliv a za jakéhokoliv počasí?

Stejně jako jiné rostliny i růže nehnojíme za plného slunečního žáru. Nejvhodnější čas hnojení je podvečer nebo za podmračeného počasí. Rostliny bychom mohli kapalným hnojením při plném slunečním svitu spálit.

2.      Pokud používám granulované hnojivo, musím rostlinu pak zalít?

Při hnojení granulovaným hnojivem není zálivka nutná. Pouze v období dlouhotrvajícího sucha je vhodné půdu před hnojením zalít, aby byla vlhká, a pak aplikovat hnojivo.

3.      Je nezbytné používat doplňková hnojiva?

Doplňková hnojiva je lepší používat tehdy, když se rostliny nevyvíjejí optimálně. Doplňkové hnojivo se aplikuje formou postřiku na list, abychom rostlině okamžitě dodali prvek, který je v nedostatku.

Tip odborníka:

Při hnojení se vyhýbáme hnojivům s obsahem chlóru, na který jsou růže citlivé. Důležitý je však dostatek stopových prvků, které jsou obsaženy v kombinovaných hnojivech. Nejsnazší je proto aplikovat hnojiva kombinovaná, určená speciálně pro růže,“ doporučuje Alena Pobudová z hobbymarketu OBI Praha Štěrboholy.

Připravujeme: Choroby a škůdci růží (pátek 30. 5. 2014)