Dvacet alegorických vozů projíždí Prahou, hlasitě hraje hudba, za auty pochodují a do rytmu se pokyvují stovky klaunů, terminátor, či jen lidi v maskách. V centru Prahy se v sobotu konal karneval. Obvykle nic mimořádného. Jenže tenhle účastníky nespojoval zájmem o stejný hudební žánr, ale spíše obava z přetechnizované kontroly lidí a omezování občanských práv. A říkají: Orwellův Velký bratr už přestává být jen hypotetickou hrozbou! Stačí málo a je realitou! Také proto byl festival, který v ten den probíhal ve více světových metropolích, nazvaný Svoboda místo strachu.

„Důvodů bylo víc. Například neustále se zvyšující pravomoci policie nebo snaha co nejvíce okleštit shromažďovací zákon. Myslíme, že to trápí řadu mladých lidí,“ vysvětlil organizátor Jan Němec a dodal: „Dnes nám zakazují kouřit a pít alkohol na veřejných místech, zítra nám zakážou ležet na trávníku a pozítří zpívat.“

„Po útoku na newyorská dvojčata 11. září 2001 jsme ve zvýšené míře svědky plošného nasazování kamerových systémů, archivování údajů o mobilní a jiné elektronické komunikaci občanů, zavádění systémů sledování cestování a pohybu, provádění masových odběrů biometrických údajů pro národní databáze DNA,“ říkají lidé z Iuridicum Remedium, což je sdružení mladých právníků a lidí, kterým nejsou lhostejná o lidská práva. Je například pořadatele soutěže o anticeny Velkého bratra

V rozporu se základními lidskými právy, zvláště pak právem na soukromí, považují shromažďování údajů o elektronické komunikaci. „Znemožňuje důvěrnou komunikaci, například mezi novináři a jejich informačními zdroji, lékaři a pacienty, právníky a jejich klienty, knězi a zpovědníky. Přesto však neexistují důkazy, které by svědčily o tom, že tato opatření vedou ke zvýšení úspěšnosti vyšetřování trestných činů. Naopak, nashromážděná data mohou být zneužita ke sledování politické, obchodní a soukromé komunikace a následnému vydírání dotčených osob,“ vysvětlil za Iuridicum Remedium Marek Tichý.

Pustili se i do čipů hromadné dopravy
Počátkem září rozjelo sdružení kampaň za zavedení nediskriminační anonymní verze pražské opencard a odpovědnější přístup ke správě databází osobních údajů. Kritizuje především povinnost vydávat osobní údaje při registraci, bez ohledu na to, jaké služby chce žadatel užívat. „K opatrnosti nabádá již fakt, že karta funguje na bázi bezkontaktního čipu, jenž umožňuje čtení uložených dat na dálku, aniž by bylo nutné brát v potaz souhlas držitele,“ říkají odpůrci současné podoby karet.

Rozšiřují petici, hádají se s primátorem
Připravili i tříbodovou petici. V ní požadují zavedení nediskriminační opencard neumožňující identifikaci svého držitele v digitální, strojově zpracovatelné podobě;  výmaz všech osobních i uživatelských údajů a informací o držiteli běžné opencard z centrální evidence a databází po skončení platnosti karty; dodržení povinnosti správce databází a umožnit výmaz uživatelských informací osob, které o to požádají.

Napsali také pražskému primátorovu Pavlu Bémovi. „S přihlédnutím k technologickému pokroku relativizujícímu úroveň i v současnosti kvalitního zabezpečení, považujeme za jedinou skutečně účinnou cestu vedoucí ke zvýšení ochrany osobních údajů omezení jejich vydávání na minimum,“ stojí v dopise. „Vítáme proto zavedení anonymní verze opencard avízované na listopad tohoto roku, cítíme se však velmi znepokojeni faktem, že služby skrze tuto kartu dostupné budou poskytovány za finančně znevýhodněných podmínek, které mohou mnohé zájemce odradit.“

Nejsou jen odpůrci
Mezi velké zastánce čipů patří excentrický skotský profesor Kevin Warwick. Nosí čip pod kůží už deset let, později si nechal voperovat ještě druhý. Říká, že se chce stát kyborgem, a nadšeně popisuje, jak si doma pomocí čipu rozsvěcuje a odemyká dveře.

Kevin Warwick


Není ale třeba chodit příliš daleko. Odpor lidskoprávních aktivistů dokáže rozvášnit inženýra Davida Schwarze z Brna. „Vůbec jim nerozumím. Zřejmě se chtějí vrátit někam do středověku, vůbec nevnímají technický pokrok,“ opřel se do odpůrců kamer a čipů. A jeho argumenty? „Ty snad ani není třeba vyjmenovávat. Podívejte se tam, kde jsou zavedeny pouliční kamery. A od místní policie se dozvíte, o kolik až desítek procent zde poklesla kriminalita. Kamery díky následným sankcím omezují rychlost řidičů na dálnicích. A čipy? Výhody vidíme už nyní. Máme kreditky, takže při krádeži, pokud neprozradíme kód, o hotovost nepřijdeme,“ řekl.

Požadavky lidskoprávních aktivistů
1. Omezení sledování a dozoru.
+ Zrušení plošného uchovávání dat o telefonní a jiné elektronické komunikaci a poloze komunikujících.
+ Zrušení plošného sběru našich biometrických dat a pasů s RFID čipy.
+ Zrušení plošného sběru genetických dat.
+ Ukončení financování výzkumu a vývoje nových technik sledování.
+ Ukončení plošné evidence všech cestujících aerolinek (PNR).
+ Zákaz předávání osobních údajů USA a dalším zemím bez dostatečné ochrany osobních údajů.
+ Zákaz slídění v soukromých počítačích online i offline.
+ zákaz sledování a filtrování komunikace po internetu.

2. Analýza a zhodnocení stávajících pravomocí v oblasti sledování soukromí osob.
Zveřejnění nezávislého přehledu a analýzy všech existujících pravomocí v oblasti zásahů do soukromí a jejich účinnosti a nepříznivých vedlejších dopadů.

3. Moratorium na nové pravomoci v oblasti sledování soukromí.
Po náporu posledních let požadujeme „stopstav“ novým předpisům z oblasti „bezpečnosti“ a vnitra, které by dále omezovaly občanské svobody.

4. Garantování svobody projevu, dialogu a výměny informací na internetu.
+ Zákaz instalace filtrovací infrastruktury v sítích internetových providerů.
+ Nařízení odstranění obsahu webových stránek pouze nezávislým soudem.
+ Zavedení práva citace nových médií, nepostradatelného pro veřejnou debatu v dnešní demokracii.
+ Ochrana míst vyjádření názorů veřejného zájmu (interaktivní weby, fóra, diskuse a blogy), která jsou dnes ohrožená neadekvátními zákony podporujícími autocenzuru.

Jste pro to, aby bylo kamer a čipových aplikací čím dál tím víc, nebo se naopak bojíte o své soukromí?

Reklama