.

Velká valentýnská soutěž: Hlasujte pro erotickou povídku!

Vztahy

Velká valentýnská soutěž: Hlasujte pro erotickou povídku!

Povídka č. 3: Lež má krátké nohy, k lásce uteče...

Moje sestra – dvojče – byla vždy ta, která měla u kluků úspěch. Ač jsme si byly k nerozeznání podobné, vždy to byla ona, kdo ulovil super kluka, teď bych možná po vzoru X FACTOR řekla, že to bylo charismatem, ale tehdy jsem to fakt nechápala.

Na její úspěchy by vám nestačily prsty na rukách a na nohách, u mě by stačil bezruký a beznohý. Brala jsem to tak nějak přirozeně, já jsem byla zase ta chytřejší, aspoň jsem si to myslela. Dokonce jsem jí to i přála, až jednou...

Takového nádherného kluka jste neviděli, byl to prostě můj vysněný kluk, a kdo ho dostal? Sestra. Tak tohle mě mrzelo, probrečela jsem několik dnů, se závistí jsem pozorovala, jak se pečlivě líčí na rande a – ač jsem se snažila nějak to rande překazit – nepomohlo to. Triky jako o půl hodiny posunuté hodiny nezabraly, sestra se tak na to rande těšila, že šla o třicet minut dřív a domů se vrátila akorát včas. Nebo do laku na nehty tajně přimíchaná velmi smrdutá směs se také minula s účinkem, jelikož sestra měla tak silný parfém, že smrdutý lak neměl šanci. Nastřižené triko také nepomohlo, spíš naopak, jejímu milému se to zdálo sexy, když jí vyčuhoval kus podprsenky.

Tak jsem se trápila a trápila, až do jednoho dne – crrrrrrrrrrr – zazvonil telefon. „Prosím, Lujačová,“ představila sem se. „Ahoj Karolínko,“ dech se mi zastavil. Byl to kluk mé sestry Karolíny. Že mluví se mnou – nevěděl. Tak jsem to riskla: „Jo, to jsem já, Petře.“
„Karolínko, tak co říkáš na včerejšek?“ Hm, hm, na co se jen ksakru může ptát? „No včera to bylo úplně super, přesně tak jak si to představovala.“ „Aha, a to jídlo ti připadalo taky super?“
„Nóó, jasně že ano!“ „A nevadilo ti, že jsem usnul?“ ptal se neodbytně dál. „Ne, jasně že ne.“ Tak a teď se uvidí, nemám ani šajna, nač se ptá, sestra se mi nesvěřuje po těch několika nehodách, co se jí staly. „Karolínko, co se tak setkat u břízy?“ „Jasně, za hoďku?“ „O.K., tam jako vždy.“

Tak to jsem si teda dala, jsem pěkně blbá, vždyť já nejsem Karolína, ach jo, ale na druhou stranu mě viděl jen jednou. Jsme skoro k nerozeznání a pár tahů řasenky, make-up, a ani nepozná, s kým je.

Už z dálky jsem viděla, že tam Petr čeká, usmíval se a mával mi, ještě že už bylo trochu šero. Možná mě ani nepozná. Přišla jsem k němu pěkně rozklepaná, ale on se choval tak, že jsem fakt měla pocit, že to opravdu neví. Snažila jsem se mluvit co nejméně, aby mě nepoznal po hlase. A pak se to stalo. Vzal mě do náruče a začal líbat. Tak tohle ne. Odstrčila jsem ho silou: „Petře, promiň, ale já nejsem Karolína, ale Sabina. Víš...“ začala jsem koktat a – rozbrečela jsem se. „Já vím, že nejsi Karolína.“ „Jak to víš?“ zvedla jsem nechápavě hlavu.

„No, víš, už to, že jsi se chtěla se mnou setkat, nebo spíš Karolína – mi připadalo zvláštní. Víš, včera jsem se na diskotéce strašně opil. Chtěli jsme jí k nám domů a poprvé se milovat, ale já do sebe házel panáky na kuráž, až jsem to přehnal, pak jsem chtěl být romantický a na tělo jí napatlal med a jahůdky, jenže jak jsem byl opilý, tak jsem ji nějak moc kousl do ňadra a ve finále jsem usnul. To ten alkohol,“ dodal jedním dechem. Karolína mě proklela a nechtěla se se mnou už vidět, a ty jsi se mnou v telefonu tak krásně mluvila, hned mě napadlo, že to jsi ty. A hlavně jak jsme se teď procházeli a povídali si, tak musím říct, že mi s nikým nebylo tak krásně jako s tebou…“

Stáli jsme tam a on mi vyznával lásku, moc jsem mu ze začátku nevěřila, měla jsem pocit, že mě má jako náhradu za sestru, ale postupem času jsem mu uvěřila. Abych to zkrátila. Už deset let jsme ten nejšťastnější pár, vlastně teď už šťastná rodinka.

Med a jahody jí jenom z mého těla, a ještě ani jednou neusnul. Myslím tím samozřejmě – při erotické chvilce…

Radka

Povídka č. 4: Láska na první pohled, nebo životní trapas?

Ještě když jsem chodila na vysokou školu – to jsem byla ještě mladá – tak jsem často navštěvovala s kamarádkami kavárnu. Chodily jsme tam po náročných přednáškách a taky samozřejmě pokecat o chlapech. Moc se mi líbil kluk, který tam chodil každé úterý a čtvrtek, tak jsem se snažila být v kavárně hlavně v hodinu, kdy tam byl i ON. Holky mi říkaly, ať za ním jdu a oslovím ho, ale to jsem nemohla, protože jsem byla královnou trapasů. Vždy, když jsem se pokoušela být zdvořilá nebo milá, tak jsem něco vyvedla. A to jsem se ani nesnažila.

Jednoho dne jsem se rozhodla, že to s tím klukem teda zkusím. Postavila jsem se od stolu, a když jsem byla už skoro u něho, tak jak na potvoru jsem zakopla a spadla jsem, jako malé dítě, které neumí chodit. Úsměv asi nic nezachránil. Tak jsem se postavila a odkráčela zpátky za holkama.

Jednou, když jsem se vracela domů, jezdila jsem vlakem, tak jsem ho uviděla, jak sedí ve vagónu „mého“ vlaku. Chtěla jsem tak nenápadně okolo něj projít, že si mě třeba všimne a možná mě osloví jako starou známou. V uličce mně ale zastavil průvodčí a chtěl po mně jízdenku. Každý normální člověk zvládne dát průvodčímu jízdenku bez problémů, ale já? Já ne. Já musím mít u toho zvláštní rituály. Když jsem mu tu jízdenku podávala, průvan ji odfoukl. Oba jsme mávali rukama, aby jsme ji chytli, ale to bylo zbytečné. Vítr si dělal, co chtěl. Moji jízdenku poslal krásnému princi přímo do rozkroku. Tam zůstala ležet. V tom jsem přiběhla já a chtěla jsem si ji vzít, ale něco mě zastavilo. Nebudu mu snad šahat do klína! Zůstala jsem se na něj dívat a pak jsem konečně promluvila: „Mohl bys mi prosím podat tu jízdenku?"

Krásně se na mě usmál a podal mi ji. Byla jsem celá červená, jak jsem se styděla. Pak se mě zeptal: „Jsi to ty? Ta co spadla v kavárně?" Tak jsem se mu přiznala, že to jsem já, ta, co neumí chodit. Zasmál se a nabídl mi místo vedle sebe. Seděli jsme tiše, ani jsme nepromluvili. Přišla první zastávka on se zvedl a řekl: „Já tady vystupuju, třeba se ještě někdy potkáme. Ahoj!" Byla jsem v sedmém nebi. A ani jsem ho nemohla samou láskou pozdravit, jen jsem se usmívala.

Asi za týden jsme se potkali v naší staré známé kavárně. Bylo to zvláštní. Pokukovali jsme po sobě. Když jsem chtěla s kamarádkami jít už domů, tak ke mně přistoupil a zeptal se, jestli bych nemohla ještě chvíli zůstat. Samozřejmě, že jsem souhlasila. Seděli jsme tam ještě asi hodinu, byl na mě moc milý, představili jsme se a mluvili jsme každý o sobě. Zdálo se mi, že ho znám už dlouho. Zjistila jsem o něm, že bydlí dvě vesnice od té mojí, jmenuje se Marek a byl mladší o dva roky. Všechno to bylo tak vzrušující a tak krásné.

Z kavárny jsme odešli spolu ruku v ruce a domlouvali jsme si další schůzku, když jsme najednou zastavili a Marek mi říká: „Dál už s tebou nepůjdu, tady bydlím. Nechceš jít na chvíli ke mně?" Odmítla jsem, protože si umím představit, kolik věcí bych tam pokazila. Hlavně tou mojí šikovností. Ale on se nechtěl nechat odbýt a říkal mi, že kluci, co s ním bydlí, nejsou doma, že se nemusím nikoho bát...

Tak jsem se rozhodla, že když po něm už tak dlouho toužím, tak mě nesmí prosit, protože je to třeba moje poslední příležitost. Přišli jsme do bytu. Na to, že tam bydlí samí kluci, to vypadalo celkem dobře. Zavedl mě do obýváku, tam jsme seděli chvíli bez slov a pak jsme oba dva najednou promluvili. Začali jsme se smát, pak objímat a líbat. Bylo to tak skvělé, tak úžasné a tak romantické. Samozřejmě, že to nemohlo líp skončit…

Odvedl si mě do svého pokojíčku, tam mě začal pomalu svlékat a při tom mě pořád líbal, po celém těle. Bylo to super. Taky jsem mu oplácela, co mi dělal. Strhávala jsem z něho košili, tričko, rozepnula jsem mu kalhoty…

A co se stalo pak, to vám raději psát nebudu, protože byste mi záviděli. Po nádherném milování jsme zůstali ležet a objímat se, až jsme usnuli. A tady opět začínají moje trapasy. Ráno nás totiž vzbudil nějaký hlas. Byli jsme oba nazí, když se ve dveřích pokoje objevili dva spolubydlící a oba se tak pěkně uculovali. Jeden držel v ruce moji botu a košili a se slovy: „Není to tvoje?“ mi to hodil na postel a zavřel dveře. S Markem jsme se chvíli smáli, pak jsem se oblékla a odešla. Moc jsem se v tu chvíli těšila na další společnou noc. A že jich bylo…

Takové jsou moje trapasy a lásky. Někdy hrozné a někdy nádherné.

jeranis

Povídka č. 5: …aaaach, když si vzpomenu na loňské Vánoce 

Byly to Vánoce loňského roku. Měli jsme už dárky rozdané, dítko nám spalo a my leželi vedle sebe u vánočního stromečku, když jsi řekl… „Pojď ven a na nic se neptej!“. Zapnuli jsme chůvičky a vyrazili na hřiště kousek od domu. Ty jsi začal dělat ze sněhu kouli a já tě ihned napodobovala v domnění, že se chceš koulovat. Omyl. Chtěl jsi stavět sněhuláka. Pustili jsme se do toho. Z jehličí jsme mu udělali vlasy, z kamínků oči a pusu… jen ta mrkev, mrkev mi tam chyběla… Začali jsme se před ním líbat, vločky na nás padaly a my se čím dál víc vášnivěji líbali, až jsem v ruce ucítila něco tvrdého… byla to mrkev, kterou jsi měl s sebou předem připravenou. Začali jsme se smát a upevnili ji na „našeho“ pana Sněhuláka.

Pak jsi mi řekl, že mám hledat doma další indicii. Vůbec jsem nechápala. Přišli jsme domů a já uviděla pod stromečkem něco, co tam být nemělo. Byla to hračka do vody našeho děťátka. Želva, která se dala otevřít. Klekl sis ke mně a objal mě. Já ji otevřela a uvnitř našla nějaké peníze. Řekl jsi, že si mám za ně ještě koupit, cokoliv budu chtít!

Obrátila jsem se k tobě a poděkovala nejen slovy… začali jsme se něžně líbat, naše ruce se vydaly zkoumat naše těla… chtěla jsem tě, tak moc jsem tě chtěla mít v sobě! Laskali jsme se po celém těle, náš tep se zrychloval, nechtěli jsme dál čekat, jak moc jsme po tom oba toužili. Vstoupil jsi do mě. Byli jsme jedno tělo. Jak moc tenhle pocit miluji… aaaach, když si na to vzpomenu, dodnes mě polije horko. Odevzdali jsme se jeden druhému. Bylo to nádherné!

Ne proto, že jsi mi dal peníze! Ne proto, že byly Vánoce! Ale proto, že jsi ke mně i po tolika letech tak pozorný, romantický a milý! Proto, že jsi nikdy nezapomněl na moje narozeniny, svátky a výročí! Proto, že mi stále dokážeš napsat zamilovanou SMS nebo mě překvapit roztomilým e-mailem! Proto, že mi každé ráno dáváš ranní polibek na rozloučenou a na oběd se vracíš se slovy: „…tak jsem se na vás těšil, zlatíčka moje!“

Miluji tě a jsem moc ráda, že se naše životy spojily!

Heduš

Povídka č. 6: Milostné dobrodružství

Opuštěné letiště, prázdná plocha, všude kolem jen pole, nikde nikdo – místo tak akorát, které lákalo k milostnému dobrodružství.

Dorazila jsem autem na letiště, a to už na mě v autě druhém čekal on. Nemohla jsem se dočkat, až spolu zase něco hezkého provedeme. Přesedla jsem si k němu do auta a povídali si, co je nového. Lehké dotyky rukou doprovázely krátké polibky a v zápětí na mě ze zadního sedadla vytasil kytku bílých lilií a čokoládové afrodiziakum. Ten den jsem měla totiž zrovna narozeniny. Hezký dáreček, který si samozřejmě zasloužil několik vášnivých polibků a pokračovalo to dál…

Ty dotyky, objetí a pomalé svlékání jeden druhého byly vzrušující. Podívali jsme se na sebe a jako by to bylo poprvé, co jsme se právě seznámili a pomalu se poznávali. Když jsem zjistila, že se mi povolují knoflíčky u košile, a viděla mého partnera, jak jim pomáhá odhalovat mé tělo a jak ho to vzrušuje, začala jsem ho víc a víc líbat, dotýkat se ho na všech jeho mužných partií jeho těla. Užívali jsme si prostě jeden druhého.

Najednou jsme uslyšeli zvuk auta, které zastavilo kousek od nás, z něhož vystoupili nějací mladí kluci a vypadalo to, že hned tak neodjedou. Tím se mi rozplynula touha po milostném romantickém vzplanutí jako sněhová vločka. Postávali kolem auta a procházeli se. To musel být pohled. Seděla jsem na něm – do půli těla svlečeném – na klíně se skoro svlečenou košilí, rozcuchané vlasy a hlavou jsem se otírala o strop auta. Připadala jsem si jako přistižena při činu a v duchu si říkala, že tím naše milostné dobrodružství skončilo a jede se domů. Škoda, tak hezky to začalo!

To byl ale omyl, protože on mě vyprovokoval, že to těm našim nezvaným hostům teda ukážeme a zároveň si jich nebudeme všímat. Chvilku jsem kontrolovala jejich letmé pohledy do našeho auta a chtěla ukázat, že já jsem ta nejsvůdnější a nejlepší v sexuálních hrátkách, ale pak jsem se spíš soustředila  jen na nás. Po chvilce jsme svá těla spojili a prožili vzájemný orgasmus už ve skoro zamlženém autě. V záplavě vášní a rozkoší jsme naše „narušitele sexuálního dobrodružství“ už ani nevnímali, protože jsme se věnovali sami sobě, ale přitom jsme stejně pořád věděli, že se sem tam dívají.

Bylo to zvláštní a zároveň taky vzrušující. Ještě jsem to nikdy nezažila a spolu jsme se přitom dost pobavili a navzájem se popichovali. Když jsme se chystali odjet, museli jsme ještě odmlžit auto a upravit sedačky – není nad postel – ale zase to za ten zážitek stálo.

zdenusska

Vyberte nejlepší povídku! Hlasovat můžete ZDE!

   
07.02.2008 - Láska a vztahy - autor: Marie Šrámková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [32] átéčko [*]

    Heduš: To ze je něco pi**ina, neznamená, že je to o erotice

    superkarma: 0 07.02.2008, 18:00:00

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [31] Rybulka [*]

    Díky těmto "povídkám" se utvrzuju v tom, že fakt nejsem romantická ani za nehet

    superkarma: 0 07.02.2008, 17:43:11
  2. avatar
    [30] ginile [*]

    sorry ma to byt eroticka povidka u c 4. 2 radky sexu a pak A co se stalo pak, to vám raději psát nebudu

    superkarma: 0 07.02.2008, 17:24:55
  3. avatar
    [29] Heduš [*]

    Někdo někde napsal, že k Valentýnu spíš patří romantické povídky, než erotické. Takže spíš ten název od redakce byl "nešťastný". Nebo nám nemají vůbec tyhle neerotické povídky otiskovat.

    superkarma: 0 07.02.2008, 14:27:53
  4. avatar
    [28] Heduš [*]

    kominice: nechci vyčuhovat víš hoď sem něco z vlastního života a natvrdo!

    superkarma: 0 07.02.2008, 14:25:06
  5. avatar
    [27] kominice [*]

    Heduš: No vzhledem ke Tvé včerejší kritice bych čekala právě od tebe něco extra. Ale moc jsi se nevytáhla.

    superkarma: 0 07.02.2008, 14:20:28
  6. [26] Rikina [*]

    Heduš: tak to je tady snadno řešitelné, komu se to nelíbí, dá prostě body jiné povídce, a nemusí se hádat.

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:48:48
  7. avatar
    [25] Heduš [*]

    Rikina: Já si právě nic nekazím, jen, aby se tady některé zbytečně nerozčilovaly nad blbostma, víš?!

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:43:07
  8. [24] Rikina [*]

    Heduš: nenech si od nás kazit radost. Mně to nevadí, že je to tu podruhé. Je to tvoje povídka, můžeš s ní soutěžit klidně víckrát, proč by ne. To jenom že jsem si vzpomněla, že už jsem to četla. Horší jsou ty povídky opsané odjinud, co si někdo zkopíruje, ani se nenamáhá to nějak upravit, vydává to za vlastní, a myslí, že se na to nepřijde. Čímž netvrdím, že některá z výše uvedených není originál, aby si to někdo špatně nevyložil.

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:41:34
  9. [23] Pavla_b [*]

    Heduš: pochopila jsem, že peníze byly navíc..ale ta dětská želvička mi zabila veškerou erotíku začínající u sněhuláka

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:38:01
  10. avatar
    [21] gerda [*]

    A už zas se to tu mele . Perte se a žerte se!

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:35:18
  11. avatar
    [20] Heduš [*]

    Holky, redakci z toho vynechte. Chodí jim tam toho spoustu. Bylo mou vinou, že jsem to opět poslala, já nevěděla, že jsem ji už měla uveřejněnou. Omlouvám se těm, co to leží v žaludku! Kdyby člověk v životě řešil jenom tyhle blbosti, bylo by to krááásnýýýýý!!!!

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:25:37
  12. avatar
    [19] Aja [*]

    Tak to jsem zvědavá CO s tím redakce vlastně udělá Proč zařadí do soutěže i to, co tu bylo? Proč si aspoň ve svých vodách "nezagůglí"?

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:23:27
  13. avatar
    [18] Heduš [*]

    Koukám, že jste tam nepochopily, že peníze byly navíc. Samozřejmě, že mi dává dárky... ale to je v pořádku, jen kritizujte!

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:19:03
  14. avatar
    [17] Heduš [*]

    Meander: Rikina:
    Holky, já to nevěděla, že mi to vyšlo! Ale díky Meander za ulehčení!!! Nemohla jsem to najít...

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:15:47
  15. avatar
    [16] benynka [*]

    Heduš: vy máte každé vánoce úplně stejné? v roce 2006, když tvoje povídka vyšla prvně v soutěži, to taky bylo o "loňských vánocích"

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:14:37
  16. avatar
    [15] Meander [*]

    Rikina: Byla, tady
    http://www.zena-in.cz/rubrika.asp?idc=26060&id=3

    superkarma: 0 07.02.2008, 13:06:51
  17. avatar
    [14] Heduš [*]

    Pavla_b: ... to víš, všechno jde jednou udělat udělat trochu jinak...

    benynka: Dooobrej dárek!!! No a coooo, když Ti to jde, tak sem něco lupni.

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:37:09
  18. avatar
    [13] benynka [*]

    Heduš: tu svojí teda fakt nepošlu... mezi tím, co doposud vyšlo, by to vypadalo jako porno a vůbec, vibrátor za eropovídku už jsem tu vyhrála, tak nebudu hamounit, chi chi

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:34:40
  19. [12] Pavla_b [*]

    Heduš: začátek se sněhulákem je super , želvu s penězi bych vynechala...

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:23:40
  20. avatar
    [11] Heduš [*]

    Nejsou sice erotické, ale za pokus to stojí... My čekáme na ty Vaše bomby!

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:20:51
  21. avatar
    [10] Kassy [*]

    To mají být erotické povídky? Erotiky v tom není ani co by se za nehet vešlo a pod pojmem povídka si taky představuju víc, než popis nějaké příhody s mizernou stylistikou i gramtikou.

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:13:37
  22. [9] Rikina [*]

    Jinak souhlasím, že erotika pláče v koutku. Nicméně on stejně původní záměr soutěže deklaroval erotiku jen velmi opatrně, tak asi to bude ten důvod.

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:06:09
  23. [8] Rikina [*]

    ta otevírací želva s penězi už tu jednou byla. Pamatuji si tu diskuzi kolem toho.

    superkarma: 0 07.02.2008, 12:04:41
  24. [7] Pavla_b [*]

    menhet: smála jsme se taky... ale pak mi bylo malinko smutno z toho, že někdo (a zrovna sestra pokousané )takového chlapa považuje za ideálního pro další život

    superkarma: 0 07.02.2008, 11:48:35
  25. [6] menhet [*]

    Z věty:
    Chtěli jsme jí k nám domů a poprvé se milovat, ale já do sebe házel panáky na kuráž, až jsem to přehnal, pak jsem chtěl být romantický a na tělo jí napatlal med a jahůdky, jenže jak jsem byl opilý, tak jsem ji nějak moc kousl do ňadra a ve finále jsem usnul.
    Jsem dostala záchvat smíchu a přeposlala jsem to mužovi :)))

    superkarma: 0 07.02.2008, 11:35:37
  26. avatar
    [5] gerda [*]

    Mně se zdá, že všechno o erotice bylo napsáno už dávno, pradávno....

    superkarma: 0 07.02.2008, 11:02:34
  27. avatar
    [4] OlgaMarie [*]

    No,hned první povídka je o tom,jak jedno z dvojčat porazilo druhé v soupeření o chlapa a jak má 10 let důkaz svého vítězství. Pak jsem jen zahlédla větu"naše ruce se vydaly zkoumat naše těla..."To by byla prča,kdyby to byly cizí ruce!

    superkarma: 0 07.02.2008, 10:10:51
  28. [3] Spea [*]

    Poslední povídka má v sobě trošičku erotiky

    superkarma: 0 07.02.2008, 09:19:22
  29. avatar
    [2] cmelda [*]

    A ta erotika je tam kde?

    superkarma: 0 07.02.2008, 09:12:16
  30. avatar
    [1] Zázvorka [*]

    Erotické povídky? Mně spíš přijdou jako romantické než erotické?

    superkarma: 0 07.02.2008, 07:30:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme