Reklama

Nikdy je neměla ráda a dokonce o nich tvrdí, že jsou surové. Takový je vztah čtenářky Eli.Emanuely k Velikonocům. proč je tak vyostřený, to si už přečtěte v jejím příspěvku k dnešnímu tématu...

Čtenářka Eli.Emanuela se řdí mezi ty z vás, milé dámy, které Velikonoce rády nemají...

Surové Velikonoce aneb Já chci taky čokoládu!

Velikonoce jsem nikdy neměla ráda. Nenáviděla jsem je. Přišlo mi to jako hrozná nespravedlnost a ukrutné ponížení mé osoby. Velikonoční pondělí totiž bylo pro „koledníky“ jen záminkou k legálnímu surovému zmlácení dívek a žen. A kdyby jenom mlátili pomlázkami, ale mnozí ještě vymýšleli, z čeho to uplést, aby ženě či dívce co nejvíce ublížili. Maminka mi vyprávěla, jak na ni přišli s pomlázkou upletenou z trnitých větví. Ke svému štěstí doma nebyla, „koledníkům“ však otevřela její maminka, a ač to již byla postarší paní, žádnou úctu k ní neprojevili, naopak! Nerozpakovali se jí „pomlázkou“ rozštípat nohy do krve.
Také jsem nechápala, proč mám barvit vajíčka. Po Velikonocích jsem totiž vídala spolužáky, kteří si vajíčka nosili do školy ke svačině. Měli jich tolik, že se to ani sníst nedalo. A tak pořádali vaječné bitky a házeli po sobě i po nás-holkách vařenými vajíčky. Dostat jím do hlavy, to byla pane bolest! Nemluvě o tom, jak to kolem školy vypadalo... Mé spořivé dušičce se takové nehorázné plýtvání jídlem neskutečně protivilo. (Navíc, když doma často ani na pořádné jídlo nebylo...)
A aby těch nespravedlností bylo ještě víc, přidružila se k tomu čokoláda. :) Na té „ujíždím“ už od malička, takže jsem všem klukům záviděla, že oni na Velikonoce dostávají tolik čokolády jen proto, že jsou kluci, zatímco já-holka mám smůlu.
I proto se mi hrozně moc líbilo slavení Velikonoc u našich známých. Jejich maminka brzy ráno poschovávala po bytě nejrůznější sladkosti a děti je po probuzení hledaly. A co bylo dojemné, bylo to, že jak se sourozenci normálně nesnášeli a pro urážku nešli daleko, tak po dohledání sladkostí vše snesli na jednu velkou hromadu a vše si spravedlivě rozdělili. :) Navrhovala jsem mamince, aby tento zvyk zavedla i u nás, ale nepovedlo se.
Velikonoce využívám k tomu, abych byt pěkně nazdobila, abych přivítala jaro po dlouhé zimě i u nás doma. Miluji barvy, a po šedé a ponuré zimě je barev, a tím pádem i radosti ze života, s příchodem jara všude plno. Jinak je v podstatě neslavíme, manžel naštěstí nemá potřebu mě mrskat, a když už pro dodržení tradice na přání dědečka, tak je to spíš pohlazení jako od vánku. :)
Byly by to krásné svátky, nebýt těch pitomých, bezcitných „koledníků“. Nyní k nám žádní nechodí, ale za pár let, kdoví... Dcera povyroste a pubertální spolužáci možná zatouží předvést, jak umí být suroví... Příliš nevěřím tomu, že se něco změní, už po řadu generací mají ženy v naší rodině i našem okolí samé negativní zkušenosti s agresivními, někdy i opilými „koledníky“. A že někdy šlo o zdraví, jak byli v ráži! Bojím se, aby si tím vším nemusela projít naše dcera. Byl by to zákrak, kdyby tahle surovost zmizela, ale nevěřím tomu. Vždyť kolik tatínků svým synům ukazuje, jak se „umí“ o Velikonocích totálně „nadrat“, že ani po svých nedojdou. :(
Krásné Velikonoce bez modřin a krvavých šrámů!
Eli.Emanuela

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 6. dubna 2012: Velikonoce

Zasílání příspěvků k tomuto tématu již skončilo. Okolo 17.00 hodiny se dozvíte, které tři čtenářky si za příspěvek vysloužily slíbený dárek, totiž Sladký velikonoční balíček Toffifee, který vidíte níže na obrázku.

Toffifee