Reklama

Blíží se nejvýznamnější křesťanský svátek - Velikonoce. Symbolický význam mají ale i pro nevěřící, kteří si zpravidla tento svátek spojují s příchodem a oslavou jednoho z nejkrásnějších ročních období - jara.

Tradice Velikonoc sahají hluboko do minulosti

Předchůdcem Velikonoc byl Pesach, svátek, kterým si Židé připomínali vysvobození svého lidu z egyptského otroctví. Pro miliony křesťanů jsou Velikonoce oslavou a připomínkou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jelikož se doba oslav řídí prvním jarním úplňkem, nastávají Velikonoce každý rok v jinou dobu. Vždy jim však předchází čtyřicetidenní půst a trvají stejný počet dní. Takzvaný svatý týden začíná Květnou nedělí, pokračuje Modrým (někdy Žlutým) pondělím, Šedivým úterým, Popelečnou středou, Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem (den ukřižování Ježíše Krista), Bílou sobotou, po které přichází nedělní Boží Hod Velikonoční.

Vrcholem svátků je Velikonoční pondělí. Ke každému z těchto dnů se váže nějaká pranostika nebo zvyk. Například na Popelečnou středu bychom se neměli mračit a škaredit, jinak se tak budeme chovat následující rok každou další středu. Pokud si naopak v následujících dvanácti měsících chceme užívat pevného zdraví, měli bychom na Zelený čtvrtek pojídat zelené potraviny (např. zelí, špenát).

Jak už bylo řečeno, vrcholným dnem Velikonoc je tzv. Velikonoční pondělí. Právě k tomuto dni se váže jedna z nejznámějších tradic - koleda spojená s vyšleháním pomlázkou. Podle některých zdrojů tento zvyk pochází již ze 14. století. Už tenkrát muži a chlapci pomlázkou upletenou z vrbového proutí a vyzdobenou barevnou stuhou šlehali své manželky, dcery i ženy svých sousedů, aby jim zajistili stálé mládí a zdraví. Ženy a dívky pak mužům za odměnu dávaly kraslice - barevně zdobená vajíčka. Ta symbolizují plodnost, vzkříšení, nový život a představují jeden z hlavních symbolů Velikonoc.

beranek

Mezi další symboly tohoto svátečního období patří kříž, na kterém byl Ježíš Kristus ukřižován, beránek, který symbolizuje Ježíše Krista obětujícího se za spásu světa. Zřejmě původně pohanský symbol, zajíček, je zase ztělesněním přicházejícího jara. Z přírodních živlů se k Velikonocům pojí oheň, který představuje Ježíšovo zmrtvýchvstání, jeho vítězství nad tmou a smrtí.

Velikonoce a tradiční pochoutky

K Velikonocům také patří pojídání tradičních svátečních jídel, mezi které patří velikonoční sekaná, mazanec, beránek, jidáše a jiné. Podle tradice si dokonce v dřívějších dobách lidé některá z těchto tradičních jídel na nedělní Boží hod Velikonoční nosili do kostela k posvěcení. Také dnes mazance a beránci patří mezi nejoblíbenější velikonoční pochoutky. Nyní si je navíc můžete dopřát i bez složitých příprav a netrpělivého čekání u trouby. Značka Penam pro všechny milovníky dobrého jídla stejně jako každý rok i letos připravila speciální řadu velikonočních pochoutek, mezi kterými nechybí tradiční mazanec s rozinkami sypaný mandlemi a beránek s tmavou polevou. Na jarním výletě nebo jako pomlázka pro děti pak přijde vhod velikonoční perník s ovocnou náplní.

velikonoce

Na své si ale bez zbytečně stráveného času v kuchyni mohou přijít i milovníci slaných, a především pak masných dobrot. Také na ně bylo pamatováno a v čase velikonočních svátků mohou ochutnat příjemně originální Klobásu s medvědím česnekem nebo klasickou Bohemia šunku pod značkou Maso Planá. Chuťové pohárky náročnějších gurmánů pak jistě uspokojí nabídka Kosteleckých uzenin v podobě Uzené rolované plece nebo značkového salámu s ušlechtilou plísní na povrchu z řady Premium, který nese jméno Křemešník.

maso