Na dvorku hemžení žluťoučkých kuřátek a housat. Ve chlívku skotačící kůzlata a jehňátka. Na půdě zbrusu nový kočičí přírůstek. Odkvétající sněženky a v zahrádce záplava narcisek a krokusů, modřence a první tulipány. Poupata lýkovce či zlatý déšť. Ve váze nařezané kočičky...

Sečteno a podtrženo – typický obrázek Velikonoc.

Alespoň těch „pamětnických“, na které s nostalgií vzpomíná už zřejmě jen starší a střední generace.

Letos připadnou na 12. a 13. dubna, tedy na první neděli a pondělí po letošním jarním úplňku. Tento tradiční křesťanský svátek je nejtypičtějším atributem oznamujícím příchod tak toužebně očekávaného jara.

Už jste se na ně přichystali? Malovali a zdobili jste za dlouhých sychravých zimních večerů kraslice, nebo sáhnete hlouběji do peněženky a z tržišť a stánků, které se po městech vpředvečer svátků vyrojí jak houby po dešti, si odnesete domů ne zrovna laciné malované, vyškrabované či slámou polepené vyfouklé skořápky?

Strašák ekonomické krize už nějaký čas visí ve vzduchu, co takhle pojednat největší křesťanské svátky poněkud skromněji a na oslavy a výzdobu zapojit vlastní invenci? Pomlázku by asi uplést dokázal málokdo, ale proč si neobarvit skromnější kraslice barvami z domácích zdrojů? Proč neušetřit za květináče s osením?

Jarní osení

Abychom vše stihli, nejprve vysejeme obilí. Je nejvyšší čas! A proč právě obilí? Proč ne nějaké pestrobarevné květiny? Vysévání obilí by mělo symbolizovat začátky jarních zemědělských prací na poli. Mladá zelená travička má za úkol přilákat jaro a do chalupy (bytu) přinést tu pravou jarní atmosféru.

Do ozdobné misky s hlínou můžeme nasít například pšenici, kterou chemicky neošetřenou zakoupíme v prodejnách zdravé výživy.

Velice vhodné je i proso pro andulky. Pár klásků si koupíme v potřebách pro zvířata. Obilky můžeme před vysetím na dvě, tři hodiny namočit do vlažné vody.

A co s obilím po Velikonocích? Pokud máte doma nějakého zvířecího mazlíčka, jistě uvítá zelenou travičku jako doplněk jídelníčku (můžete mu ji podstrojovat i v průběhu celého roku). Mladé osení lze také později zužitkovat nastříhané do zeleninových salátů.

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný...

Neumíte malovat kraslice, nebo jste je nestihli vyrobit? Jednoduchá barevná vajíčka mají také své kouzlo. A nemusíte ani běhat do drogerie pro barvy. Stačí se trochu porozhlédnout doma ve špajzce...

Proč vejce na Velikonoce?

Vajíčko je symbolem nového života, samo je jeho zárodkem. V mnoha kulturách je vejce symbolem plodnosti, života a vzkříšení. Důvodem pojídání vajec o Velikonocích byla zřejmě i skutečnost, že vejce se nesměla jíst v postní době.

Legenda o zlatém vejci

Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch obou pocestných.

Odhlédneme-li od faktu, že na jaře (v rámci porodnického boomu) slepice nesou jak o život, má obdarovávání koledníků i křesťanský význam.

V křesťanství se vejce vykládá jako symbol zavřeného hrobu, z něhož vstal Kristus, jako symbol nesmrtelnosti.

Barvení vajec

Charakteristické barvy Velikonoc jsou červená, žlutá a zelená. Vejce se také barvila na hnědo, nechyběly ani černé kraslice. Jejich barvy se totiž daly získat z přírodních zdrojů.

Podle pověry chránila červená barva před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. A právě červeně obarveným vajíčkům se původně říkalo kraslice.

Ať už se pro barvení vajec z domácích zdrojů rozhodnete proto, že vás vyjdou levněji, nebo proto, že všechno přírodní je IN, nemusíte barviva nějak složitě hledat.

Kde vzít (a nekrást)

I když některé ingredience budeme v moderní domácnosti hledat hůře, něco se přece jen doma najde.

Červená: odvar ze slupek červené cibule a octa, šťáva z červeného zelí nebo červené řepy, borůvková či bezinková šťáva

Žutá: odvar z cibulových slupek (vařit jen krátce), šafrán

Světle zelená: lipový květ, kmín, šafrán

Tmavě zelená: mladé žito, výluh ze špenátu, odvar z kůry olše

Fialová: lipový květ, kmín, šafrán

Hnědá: odvar z kůry dubu nebo olše, odvar z cibulových slupek (déle vařených), čaj

Černá: směs sazí rozmíchaná ve vodě v plechovce, na jejímž dně je několik rezavých hřebíků, odvar z kůry olše

Vajíčka (přírodní i barevná) můžeme také ozdobit různými samolepkami, omotat je vlnou, polepit vystřihanými motivy, kamínky, třpytkami.

Nakonec potřeme hotové (obarvené a nazdobené) kraslice špekem. Budou navíc krásně lesklé.

Jehněčí, telecí a z nouze ctnost – vajíčkový salát. Ale vrcholem svátečního menu, který celá rodina dojídá ještě tak minimálně týden po svátcích, je velikonoční nádivka z kopřiv. A to je produkt ryze domácí. Proto vás chceme požádat, pošlete nám váš domácí recept na „Nejlepší velikonoční nádivku“.

Recepty průběžně zveřejníme a tři nejlepší – podle vašeho výběru – odměníme věcnou cenou.

Reklama