Reklama

Čtenářka PBD podrobně popisuje, jak se u ní projevuje strach z výšek. Je to zajímavé čtení pro lidi, co to neznají. A já přiznávám, že mi Vás PBD je v podstatě líto. A jsem rád, že já nic takového neznám, protože bych přišel o spoustu úžasných zážitků. Děkuji Vám za velmi zajímavý příspěvek!

Dobrý den,

Jako malá jsem se výšek nebála.A pak přišla puberta a s ní sem nafasovala i strach z výšek.Není to strach z výšek obecně,je to taková  speciální kombinace strachů.
Nenapadá mě,jak bych to vysvětlila,tak asi budou nejleší,když se o to pokusím na pár příkladech.

Rozhledna Pípalka (Křemešník) - je to kovová konstrukce.A na tu nevylezu ani za zlaté prase.Naposledy jsem se o to pokoušela cca před 10,12 lety.Nastavila jsem sebezapření na maximum a začala šplhat na rozlhednu.Patro pod vyhlídkovou plošinou mě ale můj strach přemohl a já uplně ztuhla.Nešlo to tam, ani zpátky. Táta, sestra, strejdové ,tety, bratránci sestřenice přemlouvali,bovzbuzovali ( mamka tam nebyla,čekala dole,také se bojí a
nepokoušela se překonat) a já se snažila a ono to nešlo.Dokonce se mě snažili vyhecovat tím,že mě tam nechají...Ale nic nezabíralo.

Nakonec dostal spásný nápad strejda.Zabavil bratránkovi tričko,zavázal mi oči a krok po krůčku,centimetr po centimetru mě svedli dolů.Na ten pocit snad do konce života nezapomenu.Strach,třesoucí kolena..no hrůza...
Obdobný zažitek mám i zdřívější doby,nevím,proč jsem se nepoučila již tenkrát.U babičky se stavěl nový komín,byla odhalená část krovu a na půdě lešení.Pepík mě navnadil na krásný výhled a já vylezla nahoru,sedla si obkročno na krov a kochala se.A asi bych se tam kochala dodnes,kdyby mě táta celou ztuhlou strachy „nechytil za flígr“ a nestáhl mě na půdu...

Výstup na kostelní věže či rozhledny ,které jsou zděné,dřevené nebo kamenné - prostě s kterých není při výstupu navrh vidět ven a mě tak v hlavě nešrotují scénaře pádu a pomalého umíraní na zemi - ty mi
problém nedělají.Ale..zas tu máme ale - nesmí tam být točité schody,ty mi také nějak nedělají dobře nebo co.Naposledy jsem to zkoušela na hradě Veveří.Po pár schodech se mi začali podlamovat kolena a já
okamžitě věděla která bije a vzdala sem to.

Točité schody kde bych se měla někomu vyhýbat - to je pro mě nepřekonatelná překážka.
Když se do výšky můžu vyšplhat bezpečně a v uzavřeném prostoru,tak problém nemám. Ani se nebojím třeba na lanovce nebo na vysokých pouťových atrakcích.

Tyhle moje strachy by se daly i pochopit.Ale co opravdu nechapu je to,co se mi stalo zhruba dva roky zpětně.

Šli jsme z partnerem na procházku kolem řeky.Tady v Brně.Vybrali jsme si tu stranu,kde nám cestu po jedné straně lemovala řeka,a po druhé prudká stráň z lesním porostem.Vše probíhalo naprosto normálně,dokud
se cestička nezačala ztrácet...a nezačalo přibývat čím dál více „atrakcí“ ve formě přelézání nad řekou po kamenech,kořenech stromů nebo jiné podobné „chuťovky“ .

Nezlepšil to ani fakt,že bylo po dešti.Líčím to zde,jako kdybych přelézala nad strží plné krokodýlu. Nebylo to tak,ale vnímala jsem jako kdyby dobrodružství postavy jménem Indiana Jones byly oproti tomu co prožívám procházka růžovým sadem.

Zdatně jsem je překonávala...nebyla jiná možnost,cesta zpět nebo tam..nevyhla bych se tomu.Až přišel „přelez,oblez“,kterého jsem se opravdu bála.Obejít to lesem nebylo možné,protože to byl opravdu prudký kopec plný kamenu,a moc bych si nepomohla.Měla jsem sto chutí si sednout,rozbrečet se jak malé dítě a zavolat hasiče,ať mě vysvobodí.Nakonec mi nezbývalo než se do toho pustit.Ale to co přišlo pak,to Vám bude připadat hodně směšné.

V polovině mi ztuhly nohy,nemohla jsem tam ani zpátky..a došlo i na ty slzy.Představte si dospělou ženskou,co stojí na kořenech nad řekou asi v půlmetrové výšce,je ztuhlá strachy a bulí jak malé dítě.Je to k smíchu..Ale mě do smíchu nebylo.Po chvilce ani partnerovi,začalo se stmívat a nevěděl,co se mnou..Nakonce mě chytl za ruku a prudce trhl.Neinformoval mě o tom předtím,takže jsem se strašně lekla,pustila se i druhou rukou...Oba jsem se vyváleli v bahně vedle místa,kde se celé drama odehrávalo.Já teda méně,spadla jsem víceméně na partnera..Dodneška mi z toho ale trne...

PBD
Text nebyl redakčně upraven


Dne máme téma:  Bojíte se výšek?

  • Bojíte se výšek?
  • Nebo vám hlubina pod vámi přináší radost a potěšení?
  • Máte závratě?
  • Hroutíte se na přehradách, rozhlednách a věžích?
  • Lezete na komíny a střechy?
  • Milujete lezení po skalách?
  • Nesnášíte schody, které jsou točité?
  • Bojíte se letadla?

Vaše příběhy, úvahy, zážitky, fotky i videa posílejte na známý redakční e-mail:

redakce@zena-in.cz

J jednu z vás dnes odměním. Dárek vyberu podle toho, zda máte výšky ráda, nebo nerada…