Domácnost

Ve vodě s ladností mořské panny!

Školní výlet - plavba loďkou

„Vy se jako zouváte, jo?“
„No jasně, co kdybychom se udělali?“ dostalo se mi odpovědi od ostatních spolužáků „vodáků“. Pcha, to se nám nemůže stát, a i nadále jsem si užívala pocitu bezpečí ve svých botaskách. Sic v mé hlavě hlodal červík pochybností o Martinových vodáckých dovednostech, ale samozřejmě mě v klidu nechávala moje profesionalita. Leč příběh plyne dále...

„Ale že nám to jde, co?“ zvolala jsem vesele po pár metrech klidné jízdy. Má aktivita se rozhodla trochu poškádlit Martinovy nervy, a na to konto jsem začala s loďkou mírně houpat, po pohledu do Martinových vyděšených očí jsem byla donucena se svou zábavou přestat. V tu chvíli se k nám přihnala nepatrná vlnka z pravoboku, se kterou si můj nezkušený, opakuji NEZKUŠENÝ zadák nedokázal poradit. Stále jsem však věřila, že vzniklou situaci dokáži bez problémů ustát. Leč po zjištění, že se má půlka hlavy tře o hladinu nechutně zelené řeky, jsem věděla, že není cesty zpět. Začala jsem křičet a své nehty zaryla do boku lodi. Křik ustál, když jsem se zakousla do bahnitého dna. Záchranná vesta mě táhla ke dnu (co také jiného čekat od 10 dkg polystyrenu, že?), ale já chci přece ještě žít! Začíná mi docházet kyslík, musím vydržet, hlavou mi probíhají černé myšlenky. S ladností mořské panny se vyhoupnu nad hladinu. „Hhh...“ ozvalo se krajinou. Dýchám! Žiju! Zkusím hloubku. Hloubka byla nevídaná. Po kotníky bahna, po kolena voda...

A co můj kormidelník? Švihák. Na hlavě bahno, na očích brýle, mezi zuby rákos a v kapse žába. Je to opravdu on? Playboy prvních ročníků? Po slovech: „Ty krávo blbá!“ mě ujistil o své identitě. Pohlédla jsem do okolí. Látalovic děvčata brečela, myslela jsem, že strachy. Bohužel smíchy.

Po polknutí vzteku se špetkou sinic a planktonu jsme začali vylévat vodu z lodi. Po několika pokusech se to povedlo. Vyhoupli jsme se zpátky do lodi a s určitou nedůvěrou jeden v druhého pokračovali dál. Po 100 metrech beze slov zadák zjistil nevídanou věc. Povídá: „Ztratil jsem zánovní botu značky ABIBAS made in China, šedé barvy, velikost 44. Byla vyhlášena nejvyšší pohotovost. Se zarputilostí býka jsme se drali proti proudu najít onen škrpál. Marně ji hledali, oba plakali, pohřeb chystali a nálezné vypisovali.

Po dalších zdolaných kilometrech naše loď dorazila k jezu. Pan učitel Jindra prohlásil: „Bude to těžký úsek. Přivažte si věci k lodi.“ Martin si jen zamrumlal pod svůj plnovous, za nějž by se nestyděl ani děd Vševěd: „To brzo...“

Následky večer byly otřesné. Bahno prošlo mým zažívacím traktem a věci dostaly náhle rychlý průtok....

   
24.08.2007 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [9] narciska [*]

    "v kapse žába"

    superkarma: 0 26.08.2007, 14:02:08
  2. avatar
    [8] Beatrice [*]

    Sjíždění řek je jedna z nejlepších činností, jaké jsem za svůj život potkala. Místy poklid, místy adrenalin, dokonce jednou jsme na Berounce pod jezem slyšely výkřiky neznámé blondýny, která to přirivnávala k orgasmu...

    superkarma: 0 24.08.2007, 10:56:11
  3. avatar
    [7] tyrkys [*]

    Ťapina: přezouvají se asi do bačkor

    superkarma: 0 24.08.2007, 10:35:21
  4. avatar
    [6] Ťapina [*]

    Vodáci, kteří se do lodi zouvají, jo?

    superkarma: 0 24.08.2007, 10:25:54
  5. avatar
    [5] femme [*]

    super zvlášť to zakousnutí do bahnitého dna

    superkarma: 0 24.08.2007, 10:12:15
  6. avatar
    [4] Evikus [*]

    tyrkys: Jo, mám, a bylo mi to divný

    superkarma: 0 24.08.2007, 09:20:53
  7. avatar
    [3] tyrkys [*]

    Máte také v článku několik druhů písma?

    superkarma: 0 24.08.2007, 09:16:58
  8. avatar
    [2] MicinkaM [*]

    Sjíždění řek mě nikdy nepřitahovalo a asi vím proč

    superkarma: 0 24.08.2007, 09:07:36
  9. avatar
    [1] Evikus [*]

    Vtipné

    superkarma: 0 24.08.2007, 07:47:54

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme