25. listopad se na celém světě už devět let připomíná jako Mezinárodní den proti násilí na ženách. Vyhlásila ho OSN a země, které tento jev vnímají jako problém, jej využívají k osvětě, bilancování… Česko v jejich řadách chybí.

„Každý rok si ráno pustím své oblíbené veřejnoprávní rozhlasové stanice a doufám, že tentokrát se o mezinárodním dni a o příčinách jeho vyhlášení dozvím. Každý rok mě čeká zklamání,“ uvedla včera zakladatelka a ředitelka organizace Profem Saša Maria Lienau.

Lienau si včera projela i internetové stránky v angličtině a němčině. „V jiných zemích Mezinárodní den proti násilí na ženách a témata s ním spojená neignorovala nejen média, ale svými prohlášeními ani vlády,“ dodala.

Mezery vidí i právničky Ivana Spoustová a Jiřina Voňková, které včera pokřtily nové přepracované vydání publikace Domácí násilí v českém právu z pohledu žen.

„Řešení problematiky domácího násilí se v současnosti soustřeďuje zejména na pomoc obětem domácího násilí a na postih pachatelů. I přes nepopiratelné úspěchy například v legislativě nelze stále ještě hovořit o tom, že je pomoc ohroženým osobám dostatečná,“ tvrdí Spoustová.

A druhá autorka ji doplnila: „Skutečně zásadní změny nenastaly zatím ani v oblasti práce s násilnými osobami, ačkoliv byly již před časem vypracovány terapeutické programy pro práci s nimi.“

Konkrétní nedostatky podle Ivany Spoustové

► V rámci soudních řízení se stále ještě setkáváme s další viktimizací obětí a s nepochopením podstaty násilného vztahu (nedostatečná informovanost soudkyň a soudců).

► Řada závažných případů domácího násilí končí před přestupkovými komisemi a pachatel zde není de facto postižitelný.

► Trestní řízení končívají zproštěním obžaloby pachatelů domácího násilí aplikací zásady „in dubio pro reo“ – v pochybnostech ve prospěch pachatele trestné činy nejsou dostatečně objasňovány.

►  Mechanismus domácího násilí není dostatečně znám mnoha soudním znalcům/znalkyním, jejichž závěry bývají pro rozhodnutí soudů mnohdy rozhodující. 

► Poškozené osoby stále ještě nemají v trestním řízení dostatek práv (možnost bezplatného kvalitního právního zastoupení není dostatečně zajištěna), procesní postavení obžalovaných je výrazně silnější.

► Dostatečné povědomí o problematice domácího násilí u všech odbornic/odborníků, od kterých ohrožené osoby právem očekávají pomoc či spravedlnost, je stále velkou slabinou při eliminaci domácího násilí.

Výraznou osobností, která se v poslední době aktivovala ve prospěch obětí domácího násilí, je někdejší popová hvězda Eva Hurychová. Ta kromě jiného napsala knihu o svém případu, kdy sama byla jednou z těchto obětí „Řekla jsem ne tyranovi“, ale také kandidovala do Senátu (více jsme o tom psali v článku Zpěvačka Hurychová chce do politiky) , přičemž jedním z jejích programových bodů byla změna zákona o rodině.

Hurychová včera zopakovala svůj nezáviděníhodný příběh, o němž jste se mohli dočíst na Ženě-in v článku Řekla jsem NE tyranovi.

Vyjádřila se také ale k tristní situaci v justici. Podle ní mnohým soudcům nedochází, jak absolutní moc mají ve svých rukách. A chybí jim pokora.  „Jejich rozhodnutí může zásadně ovlivnit osud člověka. A ta rozhodnutí bývají mnohdy špatná," řekla důrazně.


Česká média a vláda ignorují, Žena-in napravuje

Co je Mezinárodní den boje proti násilí na ženách?

Mezinárodní společenství si 25. listopad jako Mezinárodní den proti násilí na ženách připomíná již od roku 1999. Valné shromáždění OSN vyzvalo vlády jednotlivých zemí, mezinárodní organizace i jednotlivé neziskové organizace, aby v tento den pořádaly akce zaměřené na zvýšení povědomí o tomto problému.

Pod pojmem násilí na ženách přitom Valné shromáždění OSN rozumí „činy schopné způsobit fyzické, sexuální nebo psychické poškození, ať již ve veřejném nebo soukromém životě“. Obecně je pod tímto pojmem rozuměno domácí násilí, sexuální zneužívání, obchod se ženami či jiné genderově podmíněné násilí.

Neoficiálně byl tento den slaven již od 80. let 20. století. V ČR je tento den připomínán neziskovými organizacemi již od roku 1995.

O domácím násilí v Česku jsme na Ženě-in psali například v článcích Mami, v azyláku je líp jak doma, V Praze jsou muži stále brutálnější nebo Senátorka: Ochraňme oběti domácího násilí.

Myslíte, že se média a politici dostatečně zabývají problematikou domácího násilí?

Reklama