Rodina

Vážila 560 g. Zvuk alarmu, když selhávají životní funkce, nikdy nezapomenu!

 „Když se malá Markétka narodila, vypadala jako trochu větší, právě narozené koťátko. Plakala jsem,“ říká maminka Soňa…


Minulý týden jsme se byli TADY společně podívat tam, kde se snaží vypiplat i miminka s minimální porodní váhou.

Žasli jsme nad tím, jak je dnes medicína schopná poslat do života i takové novorozence, kteří by ještě před nedávnem neměli šanci. Zahřálo nás i vědomí, že zdaleka ne všechno je při práci lékaře a zdravotního personálu na tomto oddělení jen o profesionálním přístupu, a kolik lidského se zde najde. Jak moc srdcem tihle lidé pracují.

Dnes vám pro úplnost nabízím pohled z té druhé strany.

Asi není právě snadné přijmout fakt, že miminko, na které se matka tolik těší, potřebuje najednou mnohem víc péče, zdaleka není jisté, jak všechno dopadne, a hlavně je úplně jiné. Malinkaté, neduživé, na hadičkách a dýchat za něj musí ventilátor. Ostatní maminky jsou se svými miminky na pokojích a ona se chodí dívat na to své prakticky přes sklo.

Soňa: I ateista se modlí k Bohu

„Řekli mi, že je hodně maličká, že ne všechno se může vyvíjet tak, jak má, ale dávali mi hodně nadějí a nikdy nezapomenu na pozornost, ohled, péči a celkově lidský přístup všech,“ vzpomíná Soňa.

Když se dívám na malou Markétku, která právě dopisuje domácí úkol, naprosto by mě nenapadlo, že s ní po narození mohlo být cokoli v nepořádku. Je to krásná, baculatá holčička. Naše Johanka je proti ní jako drobek.

Soňo, jak se to stalo, že se malá narodila tak brzy, nešlo tomu zabránit?
Nešlo. Měla jsem zánět, ale to jsem nevěděla. Kolem půlnoci jsem dostala najednou bolesti a manžel mě pro jistotu hned vezl do Motola. Napřed se snažili porod zastavit, ale po vyšetření se najednou v rychlosti rozhodli jinak.

Věděla jste, že je to problém v 26. týdnu?
Ne. Nebo ne tak, abych měla povědomost o tom, jak vážné to je. Došlo mi to ve chvíli, když k porodu povolali kde koho. Najednou tam stálo x lidí všichni se tvářili strašně ustaraně, a pak mě uspali.

Někde v dálce jsem zaslechla během té akce „to je maličký, to je malá šance“. S tím jsem se probírala.
Dceru jsem chtěla okamžitě vidět, ale nešlo to.

Nejednou jsem si říkala, jestli má vůbec cenu, aby žila, když by měla mít nějaké doživotní problémy.

A pak, když jste ji viděla?
To je právě ono. Najednou se všechno otočí. Ten drobeček, to maličké nic, které sotva dýchá... přepadl mě pocit viny. A vzápětí obrovská hrůza, že bych mohla o svoji holčičku přijít.

Hodiny, dny, týdny,  a pak i měsíce strachu a modlení. Každý pohled přes sklo strašně bolí.

l

Nikdy v životě už nezapomenu na zvuk alarmu, když selhávají životní funkce.

Je to nejstrašnější, nejukrutnější a nejzoufalejší pocit, jaký si kdo dokáže představit, a já myslím, že nedokáže. 
Ateista se náhle obrací k bohu a žebrá o milost pro své dítě. Strašný.

Přestože je Markétka pořádku a já se na ni dívám, v tenhle moment Sonina vyprávění jsem naproti ní brečela jako želva. Soňa také.

A myslím, že prosta emocí nebude v souvislosti s těmito vzpomínkami nikdy.

Jak je na tom Markétka teď?
Na JIP jsem byla dlouho, zažila i hodně ošklivé okamžiky, viděla jsem snad to nejhorší, co si lze představit, ale všechno je to hlavně a především o veliké naději! A o ni prosí všichni, kdo se tam kdy ocitnou.
Dnes je všechno pořádku a Mája nemá ani následky. Dokonce máme v pohodě i zrak a jsme bez alergie. Je to klika, obětavost druhých, technické možnosti, chuť a vůle mé dcery a dílem i zázrak.
A jestli je nějaký Bůh, pak má Máju rád.

Jednou mu poděkuju, až se s ním setkám.


Mnoho z nás řeší denně kraviny a pokládá za zásadní zcela bezvýznamné věci.

Jen ale do chvíle, než přijdeme na to, co je to všechno ve srovnání s tím, jestli naše dítě bude žít, či ne.

Všem malým tvorečkům, kteří neměli to štěstí, aby se narodili tak, jak by měli, přejeme velkou dávku štěstí i vůle.

Všem maminkám těchto miminek pak víru i naději.

Všemu personálu, ať je vždy efekt jejich nelehké práce o vítězství a úsměvu!


Příběh druhý bude přímo z redakce. Přečíst si ho můžete už v pondělí.

   
14.05.2010 - Děti - autor: Michaela Kudláčková

Komentáře:

  1. avatar
    [10] arjev [*]

    Dojemné, přes slzy nevidím na klávesnici.

    superkarma: 0 21.05.2010, 11:38:32
  2. avatar
    [9] spiderlorka [*]

    Náš Honzík se narodil ve 28t.t a vážil 1060g. Také to bylo nervy drásající a moc jsme se báli. Každá návštěva na JIPu byl veliký strach, zda je vše v pořádku. Po odchodu domů při 1890g zdaleka nekončil boj o správný vývoj, cvičení vojtovky, sledování psychootorických reakcí , prostě byl to boj, ale hurá vše běží podle mormálu a máme doma krásného rošťáka, který zaměstná a pobaví celou rodinu i s širokým okolím. Díky lékařům, sestřičkám, rodině, prostě všichni mají svůj díl úspěchu. Díky Sml16Sml30Sml22Sml59Sml59Sml79Sml79Sml67Sml67

    superkarma: 0 14.05.2010, 19:39:59
  3. avatar
    [8] átéčko [*]

    Žábina — #6 Já mám o ty prcky šílený strach. Jsou bezbrannější, než kdokoliv jiný. Proto mám vždy radost, když to dopadne dobře.

    superkarma: 0 14.05.2010, 13:40:29
  4. avatar
    [7] mio [*]

    Jdu si pro kapesník..Musí to tak strašně těžký, tohle zvládnout, jak především pro to mimčo, tak pro rodiče.

    Zrovna před týdnem kamarádka porodila dvojčátka (holčičku a chlapečka) o 2,5 měsíce dřív, ale proti údajům z tohoto článku jsou to málem obři, oba mají kolem 1,5 kg..ale když jsem včera viděla jejich fotky z inkubátorů, vypadali, že se to dlaně vejdou.

    Obdivuju ty matky, jejich nervy a sílu. Ale vím, že když nastane taková situace, když jde dítěti o život, stane se z rodiče tvrdá skála, která emočně povolí, až je klid a je po všem - moje zkušenost z minulého týdne, kdy se náš 21měsíční syn vezl záchrankou na JIP (febrilní křeče spojené s dušením a upadáním do bezvědomí..) Už je v pořádku a já jsem ta nejšťastnější bytost na světěSml16

    Držím palce všem miminkům, která teď spinkají v teple inkubátorů a přeji jim, ať jsou doma co nejdříve!

    superkarma: 0 14.05.2010, 12:49:11
  5. avatar
    [6] Žábina [*]

    Michaela Kudláčková — #2 Sml79 jsi citlivá ale tohle by rozplakalo i jiné drsňáky...naprosto tě chápu

    já rodila ve 33.týdnu, věděla jsem že to není v pořádku, že je to brzy

    trochu mě udivila reakce paní, že nevěděla, že ve 26.týdnu je rodit problém? Sml2

    já se bála a to jsem byla  o 8 týdnů déle Sml80

    1. na komentář reaguje átéčko — #8
    superkarma: 0 14.05.2010, 12:48:14
  6. avatar
    [5] olga ebertová [*]

    Přesně tyhle pocity znám, je to už 13 let, ale vrací se mi to jako by to bylo včera. Syn se narodil ve 28 týdnu těhotenství a vážil 1 kg.Také jsem dostala streptokokovou infekci.Nejdříve si lékaři mysleli, že těhotenství udrží, ale po dvou hodinách strávených v naší nemocnici, jsem byla převezena do Prahy, kde se syn narodil.Dnes je mu 13 let váží 60 kg a měří 163 cm.

    Stejnou infekci jsem dostala za 5 let, když jsem byla těhotná s dcerou, ale ta se narodila až ve 34 týdnu.Sml50

    superkarma: 0 14.05.2010, 12:27:22
  7. avatar
    [4] Michaela Kudláčková [*]

    átéčko — #3 ..jsou...a moc jim fandím.

    superkarma: 0 14.05.2010, 12:03:18
  8. avatar
    [3] átéčko [*]

    Michaela Kudláčková — #2 Ty nás chceš všechny rozbulet? Ty miminečka v inkubátorech jsou tak nádherná. Bála bych se jich dotknout, koťátek maličkých. Ale jsou to bojovníčci!

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #4
    superkarma: 0 14.05.2010, 11:57:50
  9. avatar
    [2] Michaela Kudláčková [*]

    maje — #1 ..hele já bulela když to vyprávěla a dokonce jsem rozbrečela sama sebe, když jsem to psala....to byl pohled pro Bohy...

    Prostě pro ženu - matku, jsou tyhle věci hodně, víc, než osobní, ač nejde o její vlastní model.

    1. na komentář reaguje átéčko — #3
    2. na komentář reaguje Žábina — #6
    superkarma: 0 14.05.2010, 09:04:58
  10. avatar
    [1] maje [*]

    tak děkuju, míšo. už zase bulím.Sml15Sml15 jinak díky za nádherný článek plný naděje.Sml59Sml59

    1. na komentář reaguje Michaela Kudláčková — #2
    superkarma: 0 14.05.2010, 07:20:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme