Nebylo vůbec lehké mezi nimi vybírat, každý z vašich příběhů má něco do sebe a obsahuje kousek z vašeho pestrého života. Nakonec jsme se ale museli rozhodnout a vybrali jsme hlavního výherce a pět dalších cen. Čtěte dále, ještě vás čeká překvapení!


Hlavní výhru, tedy Vestavnou multifunkční troubu VT 548 BX, nebo Elektrický sporák C 848  (dle vlastního výběru výherkyně), získává vítězný příběh čtenářky s nickem EvaDol. Zde je jeho plné znění:

Beru do ruky album se zašedlými fotografiemi a listuji vzpomínkami. Usmívající se pyšná babička s drdolkem z řídkých vlasů a v zástěře a její první sporák Mora 820. Babička byla vynikající kuchařka a mně se vybavují babiččiny upracované ruce a kuchyň vonící vanilkou, úžasné buchty, které vytahuje z trouby a nestačí ani pocukrovat, jak se o ně pereme. Babička sporák leští a nedejbože, aby na něj vykypěla polévka. Milovala jsem prázdniny u babičky a hlavně vaření s ní. Učila mne zakládat kvásek na chléb, zadělávat kynutá těsta a také zahuštěné omáčky. Dvířka u trouby neměla okýnko a my tak nemohli sledovat, jestli chleba vyběhne, ale pak po upečení bylo zase překvapení. Chlebová zlatavá kůrka a vůně, kterou nikdy nezapomenu a chuť jakou má jen chleba pečený s láskou. Babička říkala, že chleba se nikdy nepřejí, a měla pravdu. A pak naše stěhování do paneláku a maminčin nový kombinovaných elektro-plynový sporák MORA 3 s okýnkem. Trouba pekla tak, že i babička nevěřila. Na pečení chleba se dal taťka a zásoboval nás různými příchutěmi, někdy vevnitř i se zapečenou klobáskou, a my vyráželi na hory s pecnem jako Honza v pohádce. Milovala jsem tyto rodinné rituály, kdy jsme si povídali, pekli, chutnali, chystali pohoštění pro rodinu a známé. Naučily mne lásce k rodině, lásce k lidem, k práci, k vaření. Sporák byl u mého rozhodování, kam půjdu po základce, a i on přispěl k mému rozhodnutí stát se kuchařkou. Zažil i biflování k maturitě a radost, když jsem ji udělala. Taky první rande a pokus, jak utáhnout kluka na jídlo, které mi sporák pomohl uvařit. Láska, kterou prožíváte jednou za život a nepátráte po podrobnostech. Něco jsem sice zaslechla, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. A vášnivá láska ukázala, co umí, po pár týdnech známosti jsem byla těhotná. A pak hrozné zjištění, že můj kluk je ženatý. Byl tak strašně mladý, že mi to nešlo do hlavy. Ale rozváděl se, manželství nebylo funkční, děti naštěstí neměl a ani spolu nebydleli. V kuchyni jsem si poplakala, ale vše se vyřešilo. Šel se mnou na gynekologii a hrdě si nesl průkaz. A pak má svatba, už s bříškem, a stěhování a můj první sporák Mora 4. generace. A denní vaření a pečení, které učím mé děti, učím je jako má babička k lásce k lidem, k jídlu, k práci. Mora je s námi prostě denně a jako u maminky a babičky je svědkem malých i velkých starostí a radostí.

Další výhru, Mikrovlnnou troubu MORA MT 120 W, získávají rovnou tři čtenářky. Přečtěte si jejich příběhy:

Very.N: Mám takový menší příběh úsměvný příběh přímo se sporákem Mora. V 90. letech šly do módy „friťáky“. Všichni jsme se těšili na extra mastné, ale hlavně že domácí hranolky. S velkým elánem mamka přivezla nový friťák, nalila do něj asi tunu oleje, postavila ho na sporák a při čekání, až se rozehřeje olej, šla sebrat prádlo. Já ležela u televize a koukala (určitě) na BeverlyHills :) Když jsem najednou ucítila zápach páleného plastu. Zavolala jsem na mamku a běžely jsme do kuchyně. Na sporáku se friťák doslova roztékal. Mamka totiž omylem nezapla friťák, ale plotýnku, na kterou ho postavila :-) Takže bylo po friťáku a málem i po plotýnce. Že to byl sporák Mora, vím proto, že jsme z něj pak „na střídačku“ odrbávali rozteklou barvu a plast, který ztekl přes logo a mezi černostříbrné knoflíky.

Haitlu: V loňském roce jsme si v líhni vypiplali 7 malých káčátek indického běžce. Narodili se nám na začátku prázdnin a zažili jsme s nimi mnoho krásných chvilek. Jednou z těchto chvil bylo koupání. Když svítilo sluníčko a bylo teplo, napustili jsme do mísy na prádlo vlažnou vodu a dali do ní káčátka. Ta se začala zobáčky umývat, potápěla hlavičky a stříkala vodu všude kolem dokola. Když se kačenky umyly, dali jsme je usušit na starý ručník rozložený na terase. Byla to lepší podívaná, než nějaký seriál v televizi. Kačenky se třepetaly na sluníčku" sušily se zobáčky, proháněly se a klopýtaly jedna přes druhou. Jednou se ale stalo, že starší syn dal kačenky do bazénku se studenou vodou. Navíc bylo pod mrakem a kačenky se venku neusušily. Syn je dal do krabice domů do tepla a myslel si, že uschnou. Po nějaké době jsem přišla ke krabici a dvě káčátka tam ležela studená a mokrá na zemi. Vypadala jako mrtvá. Hned mě napadlo zkusit je zahřát a usušit. Přiznám se, že fénem to moc nešlo. Najednou mi blesklo hlavou zkusit je zahřát v troubě. Na plech jsem rozložila starší ručník, položila na ně téměř mrtvá káčátka a zapnula troubu na 40 stupňů. S napětím jsme všichni pozorovali pootevřenými dvířky, jestli to pomůže. Asi po půl hodině káčátka začala zvedat hlavičky, hýbat se, později se začala zvedat a stát na nožičkách. Bylo vyhráno! Naše trouba MORA nám zachránila kačenky. Stále vzpomínáme na tuto příhodu, jak maminka pekla dvou týdenní kačenky v troubě.

Debye: Doma jsme měli více spotřebičů Mora, ale nejvíce příběhů si vyslechl náš sporák v kuchyni, který nám věrně sloužil více než dvacet let. Jeden z nich mě i dneska trošku sentimentálně dojímá k slzičkám. Dnes máme s manželem dospělé tři děti, ale dlouho jsem si myslela, že budeme mít doma jen jedináčka. Po těžkém porodu našeho nejstaršího syna nám lékaři sdělili, že už nebudu nikdy mít další dítě. S manželem jsme to obrečeli, ale víceméně jsme se s tím smířili. A pak přišel rok, kdy jsme našli syna doma v kuchyni na zemi v bezvědomí, v kterém zůstal i přes veškerou lékařskou péči 6 hodin a bylo zde velké riziko, že už nikdy nebude normální. Naštěstí se u něj zjistila jen šelest na srdci, která způsobila selhání. Ale nás s manželem to vybičovalo a začali jsme hledat způsob, jak mít ještě další děti. Absolvovala jsem tři operace a lázeňskou péči a pak po osmi letech konečně otěhotněla. Po hormonální léčbě jsem však čekala dvojčata, bylo to rizikové těhotenství a první dva měsíce jsem opravdu na příkaz lékařů jen ležela. Manžel v té době jezdil na kamionu a nebyl moc doma. Veškeré práce za mě zastával náš osmiletý syn. On se tak strašně těšil na sourozence, že svou pílí mě dojímal až k slzám. Jednou dostal chuť na bábovku a tak jsem mu vleže radila, co má dělat. Bábovka byla trošku po vrchu tmavší, ale jinak dobrá. Když přijel domů manžel, jen zíral, co náš Honzík umí. Byla to pro nás oba ta nejlepší bábovka, jakou jsme kdy jedli, strašně jsem jí vychválili. My dva s manželem a také další tichý účastník kulinářského výtvoru - náš sporák Mora - by určitě snahu našeho syna ocenil. Co myslíte Vy?

A dvě ze čtenářek, které poslaly své příběhy, získávají Tyčový mixer MORA MTP 600. Zde jsou jejich příběhy:

Ekonvalinka: Pečené zelené Můj příběh bohužel nevoní po pečínce ani po koláčích. Odehrál se někdy v sedmdesátkách. Na dovolené v Písku mi rodiče koupili krásné zelenkavé kalhoty. Nemohla jsem se dočkat, až jimi první den školy oslním spolužačky. Jenže toho dne lilo jako z konve a máma dala jasný zákaz, do deště ne. Jenže kdo by to vydržel? Úspěch jsem měla velký, ale kalhoty zacákané bahnem až ke kolenům. Zkoušela jsem vyprat nohavice, ale kalhoty nasávaly vodu jak mech. Co s tím? Napadl mě spásný nápad a zapnula jsem troubu sporáku Mora, na mřížku dala mokré nohavice a zbytek nechala viset ven z trouby. Moc jsem si oddychla, ale jen do doby, kdy jsem ucítila ohýnek! Z trouby jsem už stačila vyndat jen šortky s ohořelými nohavicemi :-( , běžela jsem s nimi před dům a hodila je do suchého záchoda, který tam stál pro dělníky ze stavby. Před rodiči jsem dělala, že se kalhoty ztratily a pravdu přiznala až po mnoha letech :-)

Nataluska: Bylo mi 16 let a prožívala jsem svou první velkou lásku. Chtěla jsem připravit valentýnské překvapení a rozhodla jsem se, že mému chlapci upeču dort ve tvaru srdce. Poprosila jsem maminku, ať mi pomůže, ale ta mi pouze ukázala, kde jsou recepty, pečící plechy, suroviny a jak zapnout a předehřát troubu. Ještě jsem dostala radu, ať upeču obyčejnou hrníčkovou buchtu, potom z ní vykrojím srdce, které stačí pocukrovat nebo polít čokoládou. Bydleli jsme v paneláku, měli jsme plynový sporák MORA a já se v něm chystala upéct můj první výtvor. Mé kuchařské dovednosti byly na stupnici nula, ale s velkou chutí jsem se pustila do práce. A dařilo se do chvíle, než nastal problém. „Mami, pojď mi prosím poradit!“ volala jsem na maminku do obýváku, „máš ještě někde hrnky? Já nemám na odměření oleje.“ „Jak nemáš?“ divila se přicházející maminka. Když mě uviděla, jak bezradně stojím nad řadou hrnků, propukla ve smích. „Ještě se musíš hodně učit, stačil by ti jeden hrníček“ a postupně do mísy vyprázdnila nachystané tři hrnky mouky, dva hrnky cukru, jeden hrnek mléka a jeden hrnek s vajíčky. S úsměvem ještě dodala, ať si z těch prázdných sedmi hrnků vyberu jeden na olej. Když mi došlo, jak nepromyšleně jsem postupovala, dostala jsem záchvat smíchu. Začátky nebývají snadné, ale dort se podařil, mého chlapce velmi potěšil a chutnal mu. K tomu, jak mně pochyběly hrnky, jsem se raději nepřiznala, aby mu ta chuť náhodou nepřešla. Stalo se to před více než dvaceti lety, ale ještě dnes se s maminkou vždy s chutí zasmějeme při vzpomínce na moje první pečení.

A na závěr pro vás máme slibované překvapení. Protože se nám vaše příběhy tolik líbily, rozhodli jsme se spolu se zástupci značky MORA, že odměníme krásnými kuchařkami ještě dalších dvacet z vás!

Na kuchařku se mohou těšit čtenářky s těmito nicky: Labus, Bleblemcy, Hana Valešová, Rmarci, 1949, Martaaaa, Řeřicha, Bednarova.Hanca, Setury, Pelsikova, Asedita, Stickr88, Brody, Mechanik, Karla K., Simkru, Nikolka13, Kožíšek, Jannis, Kive29.

Příběhy z této soutěže budou předány značce MORA, která je hlavním partnerem soutěže, takže si je můžete přečíst i na sociálních sítích značky MORA. 

Ani o tyto příběhy nepřijdete a těšit se můžete na další článek, ve kterém budou zveřejněny. Upřesníme také, jaké konkrétní kuchařky naše čtenářky vyhrály.

Všem výhercům srdečně gratulujeme a děkujeme jim za to, že se s námi podělili o své vzpomínky!

Uložit

Reklama